Ekologové protestují proti kácení stromů na Letné

PRAHA - Tam, kde se dnes prohánějí psi a prakticky na dosah ruky od matek s kočárky, bruslařů a cyklistů má v příštích týdnech vyrůst dvouproudová jednosměrná silnice.

Ta má nahradit tu část třídy Milady Horákové, která bude odstavena kvůli stavbě dálničního tunelového komplexu Blanka.

Jedná se o zásadní změnu oproti původním plánům, které připravovaly veřejnost na skutečnost, že třída Milady Horákové bude v průběhu stavby pouze dvouproudová (jeden pruh každým směrem) a že povede podél stadionu Sparty. Podle Zelených je zde zřejmá bezohledná snaha magistrátu vyjít vstříc především tranzitní dopravě, ovšem na úkor letenských obyvatel . Podle dostupných informací má zhruba deset metrů široká silnice vést od izraelského velvyslanectví v ulici Na Špejcharu, kde by se nacházel vjezd na Letenskou pláň, přes zatravněné úseky pláně - a tedy jen několik málo metrů od existující asfaltové stezky, která vede prostředkem pláně - podél stávajícího staveniště - až do křižovatky ulic U Sparty a Milady Horákové. Naštěstí to vypadá, že magistrát couvne před protesty ekologů a silnici nakonec udělá přece jen užší. Zřejmě se tak navíc podaří zachránit deset ze šestnácti stromů, které měly být pokáceny.

Koordinátor kampaně Zachraňme Letnou, jejímž cílem je zachovat pláň v současném stavu Ondřej Mirovský k tomu dodává: Je absurdní, že v rámci asi třicetimiliardové investice do celého komplexu tunelů není investor schopen najít citlivější řešení pro zajištění dopravního propojení Prahy 6 a 7, a navrhuje pro Letenské sady a jejich návštěvníky nejhorší variantu. Silnice se začne stavět zřejmě v březnu, hotova by měla být v červenci. Objížďka by měla skončit v říjnu 2010.

Jak se město rozhodne, tak to uděláme, tvrdí mluvčí Metrostavu František Polák. Ten také zdůraznil, že tunelový komplex stojí 19, a nikolik 30 miliard. Podle Poláka i odborníků na dopravu, včetně hlasů z ČVUT, záměr vést objízdnou silnici po ulici Milady Horákové by znamenal ještě větší kolaps dopravy v Dejvicích, Střešovicích, na Strahově a na Malé Straně. Navrhovaná trasa přes Letenskou pláň je prý - na rozdíl od varianty navrhované ekology - bezpečná, bez křižovatek, řidiči tudy tedy projedou podstatně rychleji. Studie podle Poláka odhadují při této trase o dvacet procent nižší spotřebu pohonných hmot, o výfukových plynech nemluvě. Podle odborníků by zřejmě bylo nejjednodušší prostě rozdat kola.

Zelení mají také velké výhrady k plánovaným stavbám na Letné, tedy nejen Národní knihovně, ale i oceanáriu a Národnímu fotbalovému stadionu. Současné působiště Sparty by se zbouralo a na jeho místě by vyrostl moderní stadion až pro čtyřicet tisíc diváků. Stadion leží naproti Letenské pláni a ovlivňuje ji už dnes, kdy má jen poloviční kapacitu. Přitom ve všech metropolích se nyní fotbalové stadiony budují na perifériích města právě kvůli problémům, jež tisíce fanoušků způsobují. O frontách popojíždějících aut nemluvě. Do budovaných podzemních garáží je totiž málo vstupů, takže by tam auta vjížděla a dostávala se ven po celé hodiny. Jiným řešením je změnit celou Letnou v jedno obří parkoviště. Zastupitel Petr Zajíček (KSČM) se domnívá, že by bylo lepší zrekonstruovat dva stávající, než budovat jeden nový stadion. Přitom například Bohemka má narušenou statiku, upozornil Zajíček.

Vedení města si od výstavby více než šest kilometrů dlouhého tunelu Blanka slibuje zejména zlepšení dopravy a úbytek aut. Doprava by se měla podle předpokladů vedení města zklidnit nejen v okolí Letenské pláně v Praze 7 a v ulicích Prahy 6, ale také na území první, druhé a čtvrté městské části. Místní lidé se však obávají, že při absenci vnějšího městského okruhu bude přes Letnou po dobudování tunelu projíždět ještě více aut než doposud.

Sbohem, Letná

Zatímco zuřila bouře kolem případné výstavby nové budovy Národní knihovny v Praze na Letné, zvané chobotnice, dali se stavbaři do jiného, mnohem ničivějšího díla. Do stavby tzv. městského okruhu - dálniční spojnice břevnovská strana Strahovského tunelu-Pelc Tyrolka . Pro pohodlné ježdění auty lze prý obětovat cokoliv.

Nevadí, že tato superdrahá dopravní stavba (za 30-40 miliard korun) nic podstatného v pražské dopravě neřeší, pouze znásobí silniční dopravu v Praze 6 a 7 a ještě přitíží Severojižní magistrále, dále zhorší beztak havarijní životní prostředí zejména v ulici V Holešovičkách v Praze 8, v Patočkově v Praze 6 atd.

Posuzování vlivů na životní prostředí pražští radní nepřipustili v obavě, že nedopadne podle jejich představ. I výpočty pražských projektantů říkají, že nejmenší automobilový provoz a nejnižší úroveň znečištění ovzduší bude, když se městský okruh nepostaví. Zdraví lidí a životní prostředí je ale to poslední, co pražské radní zajímá.

Stavbaři se dali do díla. Největší volnou plochu centrální Prahy rozryli a zčásti pokryli haldami výkopové zeminy. To se začal stavět výjezd pro auta, který jen rozetne Letenskou pláň, největší v centrální části Prahy. Nyní se od vedení hlavního města Prahy i městské části Praha 7 dozvídáme, že zamýšlí postavit přes Letenskou pláň odlehčovací silnici a v jejím zájmu vykácet stovky zdravých stromů. To ale do projektu takticky nezahrnuli. Protesty by totiž mohly být příliš velké.

Pražští barbaři se tedy na Letenské pláni pustili do díla. Sbohem, Letná.

Jan ZEMAN