Chcete se toulat malebnou krajinou a třeba celý den nikoho nepotkat?
Lokálkou do divočiny
Máte chuť vyrazit na kole, pěšky, na lodi nebo v zimě na běžkách do kraje, kde lišky dávají dobrou noc a kde na podzim rostou tuny hub? Potom se vydejte do Oderských vrchů, které tvoří nejhezčí část mikroregionu Odersko.
Všechno se tady točí kolem řeky Odry. Najdete tu Oderské vrchy, mnohé vesnice mají přívlastek "nad Odrou" a vlastně i největší a nejvýznamnější zdejší město se jmenuje téměř stejně jako řeka. Ta v této oblasti kvapem opouští hluboká údolí a už líně se vydává na dlouhou pouť přes Ostravu a Bohumín nekonečnými rovinami až k Baltskému moři.
Mikroregion Odersko sdružuje celkem devět obcí kolem horního toku Odry. Kromě přirozeného centra, které tvoří město Odry, jsou to všechno vesnice, ale i tak se mohou pochlubit pěkně opravenými stavbami, přírodními zajímavostmi, poutními místy i několika slavnými rodáky.
Úchvatný pohled z lodi
Krajina v Oderských vrších, které vlastně tvoří podhůří Nízkého Jeseníku, má zvláštní atmosféru. Člověk, který se rád toulá přírodou, tady najde vše, o čem sní jeho romantická duše: dlouhá údolí s čistou řekou, ve které se tu a tam zatřpytí pstruh nebo lipan, rozeklané skály, hluboké lesy. Jenom při svém toulání musí dát pozor, aby nedošel někam, kam se nesmí. V Oderských vrších se totiž rozkládá jeden z největších vojenských prostorů v Evropě. Už tady sice nejsou sovětské rakety s jadernými hlavicemi, ale vojáci jej stále využívají. A není to tak dávno, co byl tento prostor dokonce horkým kandidátem na umístění amerického radaru.
K okraji vojenského újezdu se dostávají například vodáci, kteří na jaře sjíždějí Odru. Oblíbeným začátkem splouvání bývá soutok s říčkou Budišovkou na místě pojmenovaném Hadinka. V tomto rekreačním areálu, kde se dá ubytovat v několika chatkách a kam také s oblibou míří nejrůznější dětské oddíly na letní tábory, dokonce končí silnice a dál se už může jenom pěšky.
Pohled z lodi do jarního údolí, kdy se příroda zvolna probouzí, je úchvatný. Sice občas zadrkotají zuby a především v části pod Heřmánkami je nutné počítat s tím, že se posádka lodi ve vlnách jistě namočí, ale krajinu tu objevíte krásnou. Ale i pěší výlet má své kouzlo.
Na loukách kolem řeky stojí několik srubů, které jako by sem spadly z kanadských hor. Obzvlášť jeden je opravdu povedený. Stojí na levém břehu řeky a nevede k němu žádná silnice, natož elektrické dráty. Opravdová romantika.
Není to náhoda, že Oderské vrchy jsou mnoho let útočištěm trampů a milovníků přírody. Dojedete sem celkem pohodlně lokálkou a po pár kilometrech se ocitnete téměř v divočině. Moc oficiálních míst ke kempování tady sice není, ale přímo kolem řeky lze už brzy z jara vidět dokonce týpí. Na loukách, na nichž tu a tam fialově kvetou lýkovce, vypadají opravdu nádherně.
Panna Maria ve skále
Po pár kilometrech se údolí rozestoupí a u řeky i na stráních kolem přibude chat. Tomuto místu, které bývalo jedním z nejpopulárnějších cílů ostravských chatařů a výletníků, nikdo neřekne jinak než Mariaštajn. To proto, že je zde poutní místo pojmenované Panna Maria ve skále. Ze skalní průrvy prýští pramen a pro vodu si sem jezdí lidé ze širokého okolí.
K pramenu se váže legenda vyprávějící o tom, že v časech třicetileté války se tady ukrývali váleční zběhové. V hustých keřích, které lemovaly řeku, je drábové sice neobjevili, ale vojáci trpěli hladem a žízní. Až do chvíle, kdy ze skály vytryskl pramen. Později se místo stalo poutním - a pouti se tu konají každý rok.
Německé kořeny
V údolí kolem řeky Odry kdysi žilo hodně Němců. Pamětníci říkají, že krátce po poválečném odsunu jako by se v kraji zastavil čas. Tedy až do chvíle, než dorazili Češi z vnitrozemí. Na fasádách mnoha domů jsou ale dodnes patrné typické německé prvky, podobně jako například v českém pohraničí.
Po listopadu 1989 hledali mnozí místní obyvatelé způsob, jak se vyrovnat s tím, že před lety ve vesnicích přišlo mnoho Němců o své domovy. Zdá se, že našli důstojné varianty. Například v Heřmánkách, které před časem němečtí předkové vlastně zakládali, vznikl koncem devadesátých let na hřbitově za kostelem kout, který připomíná místní německé rodiny. "Zde odpočívají ti, pro které byly do roku 1945 Heřmánky domovem," píše se na jednom z náhrobků.
O pár kilometrů dál, v Jakubčovicích nad Odrou, zase stojí na návsi nová vysoká zvonice, do jejíž stavby investovali právě němečtí rodáci. Na cedulce nad vchodem je napsáno, že zvonice vznikla jako symbol začátku nových vztahů.
Nejstarší zvon
Přirozeným centrem celého mikroregionu je nevelké město Odry. Jeho památkovou zónu tvoří především náměstí s renesančními měšťanskými domy, se sochou Nanebevzetí Panny Marie z roku 1785 a s nádhernou neoklasicistní kašnou z roku 1897. Kašna je dílem místního rodáka a významného sochaře Emila Zimmermanna.
Součástí zóny jsou i zbytky středověkého opevnění s polokruhovitou baštou z 15. století, které najdete v Pásové ulici. Nejvýznamnější památkou města je původně gotický farní kostel sv. Bartoloměje, barokně přestavěný v letech 1691 až 1692. Z věže vyzvání nejstarší moravský zvon z roku 1374. Uvnitř můžete obdivovat obrazy opavských malířů Güthera a Luxe, ozdobou jsou nově rekonstruované krásné varhany.
Odry vznikly pravděpodobně ve druhé polovině 13. století jako nové opevněné město na místě původní slovanské osady Vyhnanov, která byla poprvé písemně zmíněna roku 1234. Ve 14. století se Odry staly důležitým centrem. Za husitských válek pak byly opěrným bodem, z něhož husité podnikali výpady do Slezska i do Polska. Význam Oder ještě vzrostl v letech 1428 až 1432, kdy zde
pobýval známý litevský kníže a bývalý kandidát na českého krále Zikmund Korybutovič. Roku 1481 bylo město zapsáno do opavských zemských desek a stalo se součástí knížectví opavského a Slezska.
První gumárenská továrna
Město Odry, které po celém světě proslavily tenisové míčky ze zdejších gumáren, má i bohatou průmyslovou minulost. V roce 1866 tady zahájila provoz první gumárenská továrna na českém území tehdejšího Rakousko-Uherska. Ještě dříve, ve století osmnáctém, se v Odrách a jejich blízkém okolí těžilo olovo a stříbro.
Odry jsou vhodným místem i pro ty, kdo rádi sportují. Mohou tu navštívit velké koupaliště s tobogánem a v zimě se zase vypravit do nedalekých Tošovic na lyže. Na kopci, který jeho majitel ještě o několik metrů navýšil, vznikl před pár lety zábavní areál. Kromě dvou sjezdovek a solidní restaurace s pozoruhodnými kachlovými kamny z místní továrny se zde dá dovádět i na originální bobové dráze. Ta funguje také v létě a jedná se vskutku o pořádnou porci adrenalinu.
V okolí Oder lze podnikat zajímavé výlety, na kole nebo pěšky. Když se vydáte například do Heřmánek, můžete tam vyšplhat na zajímavou vyhlídku. Nebo naopak vyrazte na úplně opačnou stranu k místním rybníkům, kde je možné provozovat i sportovní rybolov.
Za výlet stojí rovněž výšlap na náhorní planinu do osady pojmenované Pohoř, odkud je při dobré viditelnosti pěkný rozhled. A pokud se budete chtít něco dozvědět o místní flóře a fauně, vyšlápněte si po naučné stezce, kterou místní ochránci přírody založili v roce 2000 a nazvali Stříbrný chodník.
Slavní rodáci
Jednou z devíti obcí, jež se sdružily v mikroregionu Odersko, je Vražné. Název zní strašidelně, ale tahle vesnice rozhodně stojí za návštěvu. Proč? V místní části Hynčice se narodil Johann Gregor Mendel (1822 - 1884), tedy muž, o němž se učí ve škole a který pro celý svět objevil základy genetiky. Dnes můžete v Hynčicích navštívit muzeum, které na sklonku loňského roku vzniklo v jeho rodném domě.
Slavného rodáka si tady hýčkají a jeho životní kroky připomínají na mnoha místech. Při návštěvě kostela se například dozvíte, že právě zde byl Mendel, který to dotáhl až na opata kláštera augustiniánů v Brně, pokřtěn. V místním kostele také dlouho sloužil jako farář Antonín Huvar (1922), skaut a spisovatel a jeden z prvních politických vězňů, který v Uherském Hradišti na přelomu čtyřicátých a padesátých let okusil, co dokázali bachaři a vyšetřovatelé včetně Miroslava Grebeníčka staršího.
V regionu se narodily i další významné osobnosti. Například z Dobešova, který najdete na kopci nad Odrami a kde v zimě pořádají netradiční závody v lyžování s větrným křídlem, pocházel Jiří Horák, vůdce velkého selského povstání na Odersku v roce 1707. Jako osmdesátiletý stařec byl vězněn na Špilberku v Brně.
Oderští zase mohou být pyšní na už zmíněného rodáka Emila Zimmermanna (1861 - 1928), který se stal uznávaným vídeňským sochařem. Jeho práce najdete ve Vídni a v Karlových Varech, nejznámějším dílem je Kentaur unášející dívku. Pro rodné město vytvořil kašnu a několik náhrobků.
Dál po proudu
Dalšími vesnicemi, jež je možné při toulkách Oderskem navštívit, jsou Mankovice a Jeseník nad Odrou. Obě leží po proudu Odry, která už tady rozhodně neskotačí tak jako ve svých horních partiích. Až sem se ale dá dojet třeba na kánoi.
V Jeseníku si rozhodně prohlédněte bývalý zámek. Kolem stavby, která od první poloviny 18. století sloužila svým majitelům coby letní sídlo, byl zřízen zámecký park, kdysi bohatý na vzácné cizokrajné stromy jako je buk červenolistý, borovice černá, jinan dvoulaločný či platan. Ještě dnes tady některé tyto stromy objevíte.
K zámku patřil velkostatek, založený o mnoho let dříve. Jako na každém panství stál i tady panský pivovar, provozovaný do roku 1896, v budově pivovaru byl také výčep. Jesenické pivo mělo údajně dobré jméno a patřilo k žádaným.. Ale častá změna v osobě sládka a konkurence modernějších okolních městských pivovarů vedly k jeho zániku. V jednom ze zámeckých sklepů dnes alespoň funguje pozoruhodný podnik, kde vám například přímo ve sklepení umějí upéct sele.
Do vojenského újezdu
V mikroregionu Odersko si snad každý návštěvník najde, co ho zajímá. Výborným dopravním prostředkem je tady kolo. Celou oblast totiž protkalo několik dobře značených cyklostezek, které vás zavedou na ta nejzajímavější místa nejen v okolí Oder, ale třeba i o trochu dál. Můžete se podívat například do Fulneku, kde pobýval Jan Amos Komenský, nebo do nedalekého Budišova nad Budišovkou, kde si prohlédnete unikátní hornické muzeum. A pokud jste zvědavé duše a chcete se dostat někam, kam se normálně nesmí, rezervujte si čtvrtek 1. května, kdy se koná už tradiční Bílý kámen. Při této akci totiž vojáci otevírají pro turisty i cyklisty hlavní trasy vojenského újezdu Libavá. n
AUTOR: Josef Albrecht
Všechno se tady točí kolem řeky Odry. Najdete tu Oderské vrchy, mnohé vesnice mají přívlastek "nad Odrou" a vlastně i největší a nejvýznamnější zdejší město se jmenuje téměř stejně jako řeka. Ta v této oblasti kvapem opouští hluboká údolí a už líně se vydává na dlouhou pouť přes Ostravu a Bohumín nekonečnými rovinami až k Baltskému moři.
Mikroregion Odersko sdružuje celkem devět obcí kolem horního toku Odry. Kromě přirozeného centra, které tvoří město Odry, jsou to všechno vesnice, ale i tak se mohou pochlubit pěkně opravenými stavbami, přírodními zajímavostmi, poutními místy i několika slavnými rodáky.
Úchvatný pohled z lodi
Krajina v Oderských vrších, které vlastně tvoří podhůří Nízkého Jeseníku, má zvláštní atmosféru. Člověk, který se rád toulá přírodou, tady najde vše, o čem sní jeho romantická duše: dlouhá údolí s čistou řekou, ve které se tu a tam zatřpytí pstruh nebo lipan, rozeklané skály, hluboké lesy. Jenom při svém toulání musí dát pozor, aby nedošel někam, kam se nesmí. V Oderských vrších se totiž rozkládá jeden z největších vojenských prostorů v Evropě. Už tady sice nejsou sovětské rakety s jadernými hlavicemi, ale vojáci jej stále využívají. A není to tak dávno, co byl tento prostor dokonce horkým kandidátem na umístění amerického radaru.
K okraji vojenského újezdu se dostávají například vodáci, kteří na jaře sjíždějí Odru. Oblíbeným začátkem splouvání bývá soutok s říčkou Budišovkou na místě pojmenovaném Hadinka. V tomto rekreačním areálu, kde se dá ubytovat v několika chatkách a kam také s oblibou míří nejrůznější dětské oddíly na letní tábory, dokonce končí silnice a dál se už může jenom pěšky.
Pohled z lodi do jarního údolí, kdy se příroda zvolna probouzí, je úchvatný. Sice občas zadrkotají zuby a především v části pod Heřmánkami je nutné počítat s tím, že se posádka lodi ve vlnách jistě namočí, ale krajinu tu objevíte krásnou. Ale i pěší výlet má své kouzlo.
Na loukách kolem řeky stojí několik srubů, které jako by sem spadly z kanadských hor. Obzvlášť jeden je opravdu povedený. Stojí na levém břehu řeky a nevede k němu žádná silnice, natož elektrické dráty. Opravdová romantika.
Není to náhoda, že Oderské vrchy jsou mnoho let útočištěm trampů a milovníků přírody. Dojedete sem celkem pohodlně lokálkou a po pár kilometrech se ocitnete téměř v divočině. Moc oficiálních míst ke kempování tady sice není, ale přímo kolem řeky lze už brzy z jara vidět dokonce týpí. Na loukách, na nichž tu a tam fialově kvetou lýkovce, vypadají opravdu nádherně.
Panna Maria ve skále
Po pár kilometrech se údolí rozestoupí a u řeky i na stráních kolem přibude chat. Tomuto místu, které bývalo jedním z nejpopulárnějších cílů ostravských chatařů a výletníků, nikdo neřekne jinak než Mariaštajn. To proto, že je zde poutní místo pojmenované Panna Maria ve skále. Ze skalní průrvy prýští pramen a pro vodu si sem jezdí lidé ze širokého okolí.
K pramenu se váže legenda vyprávějící o tom, že v časech třicetileté války se tady ukrývali váleční zběhové. V hustých keřích, které lemovaly řeku, je drábové sice neobjevili, ale vojáci trpěli hladem a žízní. Až do chvíle, kdy ze skály vytryskl pramen. Později se místo stalo poutním - a pouti se tu konají každý rok.
Německé kořeny
V údolí kolem řeky Odry kdysi žilo hodně Němců. Pamětníci říkají, že krátce po poválečném odsunu jako by se v kraji zastavil čas. Tedy až do chvíle, než dorazili Češi z vnitrozemí. Na fasádách mnoha domů jsou ale dodnes patrné typické německé prvky, podobně jako například v českém pohraničí.
Po listopadu 1989 hledali mnozí místní obyvatelé způsob, jak se vyrovnat s tím, že před lety ve vesnicích přišlo mnoho Němců o své domovy. Zdá se, že našli důstojné varianty. Například v Heřmánkách, které před časem němečtí předkové vlastně zakládali, vznikl koncem devadesátých let na hřbitově za kostelem kout, který připomíná místní německé rodiny. "Zde odpočívají ti, pro které byly do roku 1945 Heřmánky domovem," píše se na jednom z náhrobků.
O pár kilometrů dál, v Jakubčovicích nad Odrou, zase stojí na návsi nová vysoká zvonice, do jejíž stavby investovali právě němečtí rodáci. Na cedulce nad vchodem je napsáno, že zvonice vznikla jako symbol začátku nových vztahů.
Nejstarší zvon
Přirozeným centrem celého mikroregionu je nevelké město Odry. Jeho památkovou zónu tvoří především náměstí s renesančními měšťanskými domy, se sochou Nanebevzetí Panny Marie z roku 1785 a s nádhernou neoklasicistní kašnou z roku 1897. Kašna je dílem místního rodáka a významného sochaře Emila Zimmermanna.
Součástí zóny jsou i zbytky středověkého opevnění s polokruhovitou baštou z 15. století, které najdete v Pásové ulici. Nejvýznamnější památkou města je původně gotický farní kostel sv. Bartoloměje, barokně přestavěný v letech 1691 až 1692. Z věže vyzvání nejstarší moravský zvon z roku 1374. Uvnitř můžete obdivovat obrazy opavských malířů Güthera a Luxe, ozdobou jsou nově rekonstruované krásné varhany.
Odry vznikly pravděpodobně ve druhé polovině 13. století jako nové opevněné město na místě původní slovanské osady Vyhnanov, která byla poprvé písemně zmíněna roku 1234. Ve 14. století se Odry staly důležitým centrem. Za husitských válek pak byly opěrným bodem, z něhož husité podnikali výpady do Slezska i do Polska. Význam Oder ještě vzrostl v letech 1428 až 1432, kdy zde
pobýval známý litevský kníže a bývalý kandidát na českého krále Zikmund Korybutovič. Roku 1481 bylo město zapsáno do opavských zemských desek a stalo se součástí knížectví opavského a Slezska.
První gumárenská továrna
Město Odry, které po celém světě proslavily tenisové míčky ze zdejších gumáren, má i bohatou průmyslovou minulost. V roce 1866 tady zahájila provoz první gumárenská továrna na českém území tehdejšího Rakousko-Uherska. Ještě dříve, ve století osmnáctém, se v Odrách a jejich blízkém okolí těžilo olovo a stříbro.
Odry jsou vhodným místem i pro ty, kdo rádi sportují. Mohou tu navštívit velké koupaliště s tobogánem a v zimě se zase vypravit do nedalekých Tošovic na lyže. Na kopci, který jeho majitel ještě o několik metrů navýšil, vznikl před pár lety zábavní areál. Kromě dvou sjezdovek a solidní restaurace s pozoruhodnými kachlovými kamny z místní továrny se zde dá dovádět i na originální bobové dráze. Ta funguje také v létě a jedná se vskutku o pořádnou porci adrenalinu.
V okolí Oder lze podnikat zajímavé výlety, na kole nebo pěšky. Když se vydáte například do Heřmánek, můžete tam vyšplhat na zajímavou vyhlídku. Nebo naopak vyrazte na úplně opačnou stranu k místním rybníkům, kde je možné provozovat i sportovní rybolov.
Za výlet stojí rovněž výšlap na náhorní planinu do osady pojmenované Pohoř, odkud je při dobré viditelnosti pěkný rozhled. A pokud se budete chtít něco dozvědět o místní flóře a fauně, vyšlápněte si po naučné stezce, kterou místní ochránci přírody založili v roce 2000 a nazvali Stříbrný chodník.
Slavní rodáci
Jednou z devíti obcí, jež se sdružily v mikroregionu Odersko, je Vražné. Název zní strašidelně, ale tahle vesnice rozhodně stojí za návštěvu. Proč? V místní části Hynčice se narodil Johann Gregor Mendel (1822 - 1884), tedy muž, o němž se učí ve škole a který pro celý svět objevil základy genetiky. Dnes můžete v Hynčicích navštívit muzeum, které na sklonku loňského roku vzniklo v jeho rodném domě.
Slavného rodáka si tady hýčkají a jeho životní kroky připomínají na mnoha místech. Při návštěvě kostela se například dozvíte, že právě zde byl Mendel, který to dotáhl až na opata kláštera augustiniánů v Brně, pokřtěn. V místním kostele také dlouho sloužil jako farář Antonín Huvar (1922), skaut a spisovatel a jeden z prvních politických vězňů, který v Uherském Hradišti na přelomu čtyřicátých a padesátých let okusil, co dokázali bachaři a vyšetřovatelé včetně Miroslava Grebeníčka staršího.
V regionu se narodily i další významné osobnosti. Například z Dobešova, který najdete na kopci nad Odrami a kde v zimě pořádají netradiční závody v lyžování s větrným křídlem, pocházel Jiří Horák, vůdce velkého selského povstání na Odersku v roce 1707. Jako osmdesátiletý stařec byl vězněn na Špilberku v Brně.
Oderští zase mohou být pyšní na už zmíněného rodáka Emila Zimmermanna (1861 - 1928), který se stal uznávaným vídeňským sochařem. Jeho práce najdete ve Vídni a v Karlových Varech, nejznámějším dílem je Kentaur unášející dívku. Pro rodné město vytvořil kašnu a několik náhrobků.
Dál po proudu
Dalšími vesnicemi, jež je možné při toulkách Oderskem navštívit, jsou Mankovice a Jeseník nad Odrou. Obě leží po proudu Odry, která už tady rozhodně neskotačí tak jako ve svých horních partiích. Až sem se ale dá dojet třeba na kánoi.
V Jeseníku si rozhodně prohlédněte bývalý zámek. Kolem stavby, která od první poloviny 18. století sloužila svým majitelům coby letní sídlo, byl zřízen zámecký park, kdysi bohatý na vzácné cizokrajné stromy jako je buk červenolistý, borovice černá, jinan dvoulaločný či platan. Ještě dnes tady některé tyto stromy objevíte.
K zámku patřil velkostatek, založený o mnoho let dříve. Jako na každém panství stál i tady panský pivovar, provozovaný do roku 1896, v budově pivovaru byl také výčep. Jesenické pivo mělo údajně dobré jméno a patřilo k žádaným.. Ale častá změna v osobě sládka a konkurence modernějších okolních městských pivovarů vedly k jeho zániku. V jednom ze zámeckých sklepů dnes alespoň funguje pozoruhodný podnik, kde vám například přímo ve sklepení umějí upéct sele.
Do vojenského újezdu
V mikroregionu Odersko si snad každý návštěvník najde, co ho zajímá. Výborným dopravním prostředkem je tady kolo. Celou oblast totiž protkalo několik dobře značených cyklostezek, které vás zavedou na ta nejzajímavější místa nejen v okolí Oder, ale třeba i o trochu dál. Můžete se podívat například do Fulneku, kde pobýval Jan Amos Komenský, nebo do nedalekého Budišova nad Budišovkou, kde si prohlédnete unikátní hornické muzeum. A pokud jste zvědavé duše a chcete se dostat někam, kam se normálně nesmí, rezervujte si čtvrtek 1. května, kdy se koná už tradiční Bílý kámen. Při této akci totiž vojáci otevírají pro turisty i cyklisty hlavní trasy vojenského újezdu Libavá. n
AUTOR: Josef Albrecht
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
