Brazílie: krev na pralesní válečné stezce

Přehrada Belo Monte ve státě Pará na řece Xingu má být třetím největším hydroenergetickým zdrojem po čínských Třech soutěskách a brazilsko-paraguayské Itaipu. Je součástí vládního projektu investic do hydroenergetiky a infrastruktury.

Stát do resortů hodlá v následujících dvou letech investovat na 300 miliard dolarů (2,8 bilionu korun). Belo Monte, které se má začít stavět příští rok, není jediným kontroverzním projektem: v plánu je přehrada Jirau na Rio Madeira, rovněž v Amazonii, či dálnice skrze džungli přes Peru k Pacifiku.

Otřes ve vládě

V roce 1989 si indiánI podporovaní rockerem Stingem a zahraničím mysleli, že stavbu, na níž bez zahraničních investic nebyly peníze, zažehnali.

Teď si Brazílie, která potřebuje energii pro rostoucí ekonomiku, poradí sama.

Ve vládě má rozvoj odlehlých chudých regionů před ochranou „zelených plic" planety přednost.

V polovině měsíce se to stalo příčinou změn v kabinetu: ministryně životního prostředí Marina Silvová (50), ochránkyně pralesa oceněná OSN, reagovala na izolaci a bezmoc vůči stavební lobby rezignací.

Belo Monte má zaplavit domovy asi 15 tisíc lidí, hlavně indiánů z národa Tupiů. Nejohroženějším je kmen Jurunaů. Počet jeho příslušníků se odhaduje asi na 200.

Argumenty proti Belo Monte

Odpůrci stavby se obávají, že přehrada promění říční břehy ve stojaté bahno a přichystá tak zdejší fauně, zdroji obživy indiánů, stejný osud, jaký postihl endemického říčního delfína po dostavění Tří soutěsek: vyhynutí.

Někteří považují přehradu za „nejzbytečnější" stavbu: v obdobích sucha prý v ní nebude pro výrobu elektřiny dost vody. Hrozí údajně, že pro zadržení dostatečného množství se bude stavět kaskáda nádrží výše proti proudu. Ve jménu energie z Belo Monte by tak padly další stovky hektarů pralesa.

Navíc panují obavy, že příliv dělníků do odlehlých oblastí, kam vláda nedohlédne, povzbudí po dokončení staveb nelegální kácení pralesa či černé zábory půdy.