Ochránci přírody jsou proti šumavské lanovce

Starostové přeshraničních obcí z Česka, Rakouska a Německa kritizují koncepci české ochrany životního prostředí. Vadí jim, že ministerstvo životního prostředí zamítlo projekt výstavby lanovky pro lyžaře na vrch Hraničník (Reischlberg) na Šumavě. Přitom by přinesla potřebné oživení této oblasti trojzemí v zimě a nevyžadovala by výrazný zásah do chráněného území národního parku, řekli včera novinářům v Českých Budějovicích.

Ministerstvo životního prostředí však zastává jasný názor: stavbě lanovek a sjezdovek na území národního parku brání zákon o ochraně přírody

Necelé tři kilometry dlouhá lanovka z Nové Pece by dopravovala lyžaře na hřeben, odkud by se dostali na rakouské svahy, konkrétně ke skiareálu Hochficht. Ministerstvo ale navrhuje rozšířit cestu směřující na nejbližší hraniční přechod Zadní Zvonková. Pro české lyžaře to však znamená jet autem desítky kilometrů. Zastánci lanovky přitom tvrdí, že její vybudování by snížilo dopravní zatížení oblasti a lanovka by oživila regionální turistický ruch.

"Nejvíc nesmyslné je to, že na rakouské území přijíždí každoročně asi 80 000 českých turistů, 30 procent všech návštěvníků. Místo aby jeli dva až tři kilometry lanovkou, objíždějí 30 kilometrů tam a zpátky. Většina jede osobními auty a to mi nepřipadá šetrné k přírodě," řekl starosta rakouského Ulrichsbergu Wilfried Kellermann.

Stavba lanovky předpokládá koridor na 18 hektarech území národního parku Šumava. Pětina trasy vede první zónou národního parku, další části třetí zónou a uměle zalesňovanými holinami. S tím však ostře nesouhlasí ekologičtí aktivisté i ministerstvo životního prostředí.

Podle Jarmily Krebsové z tiskového odboru ministerstva životního prostředí úřad v oblasti podporuje spíše měkkou turistiku, tedy běžkaře, cyklisty, nikoliv sjezdové lyžování. "Škody na přírodě, vzniklé při výstavbě a provozu lanovky a pohybem automobilů po silnicích, nejsou srovnatelné," uvedla Krebsová.