Rozhovory s vítězi soutěže Jarní přírodou

Soutěže na téma „Jarní přírodou“ se zúčastnilo 348 fotografií. Všem soutěžícím děkujeme za zaslané fotografie, jarní příroda v sobě skýtá opravdové skvosty! Poděkovaní patří také všem hodnotícím, zejména však těm, kteří si dali práci a obodovali téměř všechny soutěžní snímky.

Hlavní cenu, fotografický skener HP Scanjet G2710, do soutěže věnovala společnost Hewlett-Packard, které tímto děkujeme.

Vítěz druhého místa obdrží poukázku v hodnotě 4000 Kč na fotografický kurz v rámci FotoInstitutu.cz, vítěz třetího místa získá poukázku v hodnotě 2000 Kč.

V článku si můžete přečíst rozhovory s vítězi, jejichž fotografie se umístily na prvních dvou místech.

Na prvním místě se umístila fotografie „(Les) Tulipes“, kterou do soutěže zaslal Vilém Figalla.

1. Jak jste se dostal k fotografování?
K fotografování mě přivedla má matka, která fotí už více než 30 let. Od mého prvního dne, pak i s mým bratrem, jsme byli jejími každodenními „modely“ . Když jsem si už uvědomoval, že jsme stále objekty mamčina fotografování, začalo mi to až někdy vadit. Nejčastěji fotky vznikaly na našich rodinných výletech. Do dneška si pamatuju na bráchovu velmi vystihující větu: “Kvůli tvému focení, musím vylézt na každý posraný kopec!“ (tohle řekl na Ďumbieru!). Ale na druhou stranu jsem vděčný, že jsem se naučil vytvářet základní kompozice, aniž bych se to záměrně učil. Svůj první film jsem vyfotil v mých 15 letech v roce 2002 na Zlaté tretře ve Vítkovicích a řekl bych, že to byl takový první impuls k fotografii vůbec. V roce 2003 jsem se stal Fotografem roku Junior v časopise FotoVideo vyhrál šikovný kompakt Minoltu F100, se kterým jsem se naučil začátkům digitální fotografie. Díky němu a dalším úspěchům ve fotosoutěžích (Objev roku 2004, Ekologie v objektivu 2005, Fotoakademie 2005) jsem se začal vážněji věnovat fotografování.

2. Co nám můžete povědět o Vaší vítězné fotografii?
Tato fotografie by nikdy nevznikla, kdyby nebylo mé kamarádky Katky, která mě přemluvila, ať se s ní jdu projít do parku na Floře v Olomouci, a že si s sebou mám vzít foťák na tulipány. Nikdy před tím, jsem záměrně žádné květiny nefotil, protože mě toto téma příliš nebere. Za normálních okolností bych se asi nedostal k pohledu z žabí perspektivy, protože nejsem typ fotografa, který by se v plném parku lidí válel po břiše v záhoně tulipánů. Naštěstí jeden záhon tulipánů byl vyvýšený, takže pak už to bylo poměrně snadné.

3. Jaká témata fotíte nejraději?
Nejsem vyhraněný typ, co se týče tématu k fotografování. Fotím jednoduše to, co se mi líbí. Řekl bych, že jsem zkoušel asi všechno, co se běžné fotí , ale nejraději mám horské zimní krajiny, portréty, sport. Příliš mě neoslovilo makro, možná proto, že na to nemám potřebný objektiv.

4. Jakou používáte fototechniku? Jste s ní spokojen?
Už třetím rokem fotím na Canon EOS 350D a jako s tělem jsem velice spokojen nebo spíše umožňuje splnit všechny mé požadavky. Co se týče objektivů, tak taky si příliš nemohu stěžovat. Na perfektní portrétní sklo Canon 50mm 1.4 USM nedám dopustit. Někdy ho používám i na panoramata. Dále vlastním teleobjektiv Sigmu 70-300mm 4-5.6 APO DG Makro, což už tak slavný objektiv není, ale zatím mi musí stačit. Nedávno jsem si pořídil Tokinu 12-24mm, kterou mám velmi rád a nyní ji často používám. Co stále postrádám, je kvalitní univerzální zoom objektiv. Mám jen plastový Canon 28-105mm s mizernou kresbou a světelností, ale v době, kdy jsem ho kupoval, jsem se díval jen po ceně a rozpětí zoomu, protože jsem o objektivech velmi málo věděl. Takže teď je mým cílem objektiv 24-70mm 2.8 L USM, protože jak praví anglické přísloví: „Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci.“

5. Máte nějaký fotografický sen, nějaký speciální objekt, který toužíte zvěčnit?
Než mi byla položena tato otázka, tak jsem nad tím nijak nepřemýšlel, ale můj fotografický sen by se naplnil i s mým snem životním a to je dostat se do nějakých vysokých a krásných hor (Aljaška, Kavkaz), kde bych měl možnost jezdit freeride na lyžích a u toho zároveň fotit další jezdce. Taky doufám, že se jednou dostanu k modelingové fotografii, jako třeba V. Širc.

Na druhém místě se umístila fotografie s názvem „Jarní snění...“, jež nám zaslala Marta Černická.

1. Jak jste se dostala k fotografování?
Od dětství jsem věnovala malbě a kresbě a fotografování bylo vždycky takový můj tajný sen. Ale nikdy nebyla ta pravá příležitost s k němu dostat a nebyla doma ani ta správná technika, se kterou by se dalo správně experimentovat. Až když začala éra digitálních fotoaparátů a dostal se mi do ruky jeden prvních digitálních fotoaparátů Sony P-řady, nebylo již v tomto směru s čím váhat. Naprosto mi to všechno ohromilo. S fotografování jsem začala v roce 2005.

2. Co nám můžete povědět o Vaší vítězné fotografii?
Má fotografie, která se umístila ve Vaší soutěži, vznikla při návštěvě u mojí kamarádky. Ráda fotím nejenom svoji dcerku, ale i dětičky mých známých. Baví mě zachytávat jejich dětský svět, okamžiky a dokumentovat jejich vývoj.

3. Jaká témata fotíte nejraději?
Jelikož jsem v té době měla malou dcerku a mým dalším velikým koníčkem je botanika a zahrada, staly se všechny tyto objekty mým nejvyhledávanějším tématem, a to přetrvalo i dodnes. Ale ráda fotím třeba i krajinu, a tedy hlavně stromy v krajině, prostě cokoliv mi v tu danou chvíli osloví.

4. Jakou používáte fototechniku? Jste s ní spokojen?
Dnes používám digitální zrcadlovku Nikon D80 a nejraději mám na něm nasazený makroobjektiv Sigma 105/2,8. Myslím že fotoaparát i objektivy, co vlastním, odpovídají mému amatérskému využití a jsem s nimi velmi spokojená. I když lepší technice bych se určitě rozhodně nebránila.

5. Máte nějaký fotografický sen, nějaký speciální objekt, který toužíte zvěčnit?
Jinak samozřejmě mám jeden fotografický sen, který zas vyplývá z mých koníčků. Ráda bych se jednou jela podívat do míst, kde žil a tvořil můj jeden z neoblíbenějších malířů a zahradníků Claud Monet a to do francouzské Giverny. Procházet se místy kde chodil sám Monet, fotografovat nebo i malovat zákoutí jeho zahrady...třeba i známé "Jezírko s lekníny".

Třetí místo obsadila fotografie Zdeňka Musila „Sám voják v poli 2“