Tuto alpskou zemi není třeba příliš představovat, přestože málokdo by si asi dokázal správně tipnout, kolik památek UNESCO se ve Švýcarsku nachází.
Švýcarsko: rozmanitá země s rozmanitým kulturním i přírodním bohatstvím
Švýcarskou chloubu doposud tvoří 7 památek zapsaných na Seznam světového dědictví. Zajímavé je, že tak malá země nabízí charakterově velice odlišné památky – kláštery, hory, města, ale také vinici. Dnes si představíme dva kláštery a také švýcarské hlavní město.
Benediktinský klášter sv. Jana v Müstairu se nachází v uzavřeném údolí švýcarského kantonu Graubünden v místech, kde se stýkají hranice Rakouska, Itálie a Švýcarska. Svatý Jan byl původně čistě mužským konventem a jeptišky ho začaly užívat až později. Byl založen na popud Karla I. Velikého v roce 780 a je známo, že zdejší mniši zajišťovali tomuto panovníkovi přechod Alp na jih. Výraz „müstair“ je odvozen od latinského výrazu "monasterium" a znamená klášter. Unikátním nálezem je místní vyobrazení slavného námětu Posledního soudu, které se považuje za nejstarší ztvárnění tohoto tématu vůbec. Na Seznam světového dědictví UNESCO byl klášter zapsán v roce 1983.
Klášter St. Gallen pochází z 8. století a až do počátku 18. století patřil k nejvýznamnějším svého druhu v Evropě. V druhé polovině 18. století zde proběhla částečná přestavba v barokním stylu. V klášterní knihovně, jež patří mezi nejstarší a nejbohatší na světě, se nacházejí velmi vzácná díla a rukopisy. Příkladem může být nejstarší známý architektonický plán, zaznamenaný na pergamenu. Místní katedrála a knihovna patří k nejdůležitějším stavbám celého komplexu a obě stavby jsou dodnes důkazem 12 století nepřetržitě trvající klášterní aktivity. Na Seznam UNESCO byl klášter St. Gallen zapsán roku 1983.
Staré město Bernu bylo na Seznam UNESCO zapsáno rovněž v roce 1983. Dnešní švýcarská metropole s pouhými 130.000 obyvateli byla založena ve 12. století a po staletí se vyvíjela podle jednotného stavitelského konceptu. Kromě budov Starého města stojí za obdiv také arkády z 15. století a o sto let mladší fontány. V 18. století byla většina budov historického jádra zrenovována, město si i přesto ponechalo svůj původní ráz. V Bernu několik let žil a svou teorii relativity vytvořil Albert Einstein. Jeho dům lze dodnes vidět na slavné Marktgasse, považované za jednu z nejhezčích ulic v celém městě. K dalším významným osobnostem, jež si švýcarské hlavní město oblíbily, patří například Lenin nebo známý milovník Casanova. Symbolem Bernu je medvěd.
Příště se seznámíme s ostatními švýcarskými památkami UNESCO.
Foto: Sacred-destinations.com, Whc.unesco.org, Wikipedia
Autor: Kateřina Suková
Sdílet článek na sociálních sítích
