Ekologové varují: Některá místa Nízkých Tater jsou zamořena pesticidy

Ekologická organizace upozornila, že státní lesy v některých oblastech - zejména v Nízkých Tatrách - plošně nasadily pesticidy. Proti postřikům se postavily desítky slovenských odborníků.

Plošné postřiky lesů chemickými látkami probíhají zatím v Nízkých Tatrách. Slovenské státní lesy ale mají v plánu kontaminovat i další turisticky atraktivní hory: Velkou Fatru, Slovenský ráj, Muráňskou planinu a lesy na Oravě. Porosty chtějí kropit jedem dokonce i z letadel. Úřady po dobu rozstřikování zakázaly vstup do zamořených oblastí. Ještě déle tam bude platit zákaz sběru lesních plodů.

"Co se v Nízkých Tatrách děje, zaslouží označit za chemickou válku proti přírodě. Nemělo by se to stát ani v běžném lese, natož potom v národním parku. Plošné kropení lesů pesticidy v takovém rozsahu tu bylo naposledy v dobách hluboké totality - s drastickými důsledky pro všechen hmyz i ptáky," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Turisté se nemusí všude dostat

Hnutí proto doporučuje českým turistům, aby si před cestou na Slovensko zjistili, zda místa, kam se chystají, nepatří mezi postižená. V lepším případě by mohli při výletech narazit na cedule se zákazem vstupu do lesa.

Petici s výzvou slovenské vládě k zastavení postřiků hromadně podepisují slovenští vědci a odborníci. Lesoochranárske zoskupenie VLK - slovenská partnerská organizace Hnutí DUHA - podalo podnět Slovenské inspekci životního prostředí, kterou žádá o zastavení plošného nasazení toxických látek, a trestní oznámení na státní podnik Lesy SR pro podezření z trestného činu poškození životního prostředí. "Nevěřil bych, že něco takového je dnes ještě možné," komentoval rozsah postřiků Bláha.

K postřikům jsou používány pesticidy na bázi cypermethrinu, který nezabíjí pouze kůrovce, ale veškerý hmyz. Nepřímo poškozuje populace užitečných, hmyzožravých ptáků - sýkor, pěnic, budníčků, lejsků, strakapoudů a dalších. Podle údajů výrobců je používaný přípravek "vysoce toxický pro vodní organismy“, "nebezpečný pro životní prostředí“ a může "vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.“

Ale důležité zásady - zabránit kontaminaci půdy či vody i styku pesticidu s volně žijícími živočichy - jsou při plošném rozstřikování v Nízkých Tatrách porušovány. Člověku akutní otrava nehrozí, ovšem cypermethrin patří mezi látky, které narušují účinky hormonů, a byla u něho prokázána genotoxicita.

Česko ošetřuje jednotlivé stromy

V České republice se proti kůrovci používají stejné chemické přípravky jako na Slovensku. Nedochází zde však k plošnému zamoření lesů, vody a půdy. Postřiky jsou aplikovány na jednotlivé poražené kmeny v lese nebo na skládky dřeva. Návštěvníkům českých lesů proto Hnutí DUHA doporučuje nesbírat lesní plody v bezprostředním okolí kmenů a skládek dřeva, které byly pesticidem postříkány. Lze je většinou poznat podle zbarvení, nejčastěji červeného nebo zeleného - od barev, které se do postřiků právě kvůli bezpečnosti přidávají.

"Turisté, kteří se chystají na Slovensko, by si před cestou měli zjistit, zda v místech, kam chtějí jet, nejsou části lesů zamořené jedem. Mohli by pak při výletech narážet na cedule se zákazem vstupu. Také nedoporučujeme v kontaminovaných oblastech sbírat lesní plody,“ dodal Bláha.

Hnutí Duha nedávno vyzvalo české státní Lesy ČR, aby přešly na zdravé hospodaření podle pravidel zdravého lesnictví FSC (Forest Stewardship Council). Mezinárodní regule pro použití chemických látek v lesích certifikovaných podle těchto standardů - tzv. FSC Pesticides Policy - považují cypermethrin za rizikovou látku a nepřipouštějí ani jeho lokální použití postřikem jednotlivých pokácených stromů.