Bardotová snad bude mít radost, doufají evropští úředníci

"Už jsem unavená z lidí, kteří nám říkají, jak máme žít, aniž by si dali čas pochopit naši kulturu a způsob života."

To jsou slova, která může Brusel a jeho administrativa slyšet často, tentokrát jsou z úst docela exotických - vyřkla je Mary Simonová, náčelnice kmene Inuitů obývajících nejsevernější části Kanady. A vyřkla je kvůli tuleňům, respektive kvůli jejich kůži.

Evropská komise včera oznámila, že chce zakázat dovoz výrobků z tulení kůže do všech zemí Evropské unie.

"Jsem si jistý, že třeba Brigitte Bardotová bude mít velkou radost," řekl komisař pro životní prostředí Stavros Dimas, s nímž se francouzská herečka kvůli krutým metodám zabíjení tuleňů osobně sešla.

Bruselští úředníci ale chtějí udělat trochu radost i Kanadě, která kvůli tuleňům hrozila dokonce obchodní válkou, a tak nakonec přijali typicky unijní dvojaké rozhodnutí. Ty země, které prokáží, že se u nich tuleni zabíjejí šetrným způsobem, dostanou výjimkou a budou moci v dovozu do Evropy pokračovat.

Ani to ale kanadským Inuitům, již se tradičním lovem živí už čtyři tisíce let, nezajišťuje, že se k nim Evropa neobrátí zády. Komisař Dimas totiž včera nebyl schopen vysvětlit, jak se bude posuzovat, zda je zabíjení ještě šetrné nebo už není, do jaké kategorie patří inuitský způsob. "Poradíme se s vědci, říkají, že tuleni se dají některými metodami zabíjet rychle a efektivně, čímž se vyhnou zbytečné bolesti," vysvětlit Dimas. Mluví o metodě, kdy je kůže z tuleňů stahována harpunami ještě zaživa.

Ročně se na světě zabije téměř 900 tisíc tuleňů a pro Kanadu, která patří mezi největší exportéry, jde o obchod asi za 400 milionů ročně. I proto kanadští politici do poslední chvíle lobbovali u Evropské komise, aby nezaváděla úplný zákaz. "Je naprosto nutné, aby členské státy Evropské unie velmi opatrně zvážily jakékoliv kroky, které povedou k zákazu či omezení prodeje výrobků z tulení kůže. Nebudeme nic takového akceptovat," varoval už dopředu kanadský ministerský předseda Stephen Harper. Lov tuleňů je podle něj humánní a udržitelný. Ve své vlastní zemi se premiér právě Inuitům omlouval, že nedokáže průmysl s tuleními kůžemi dobře bránit.

Tuleni se loví kvůli masu, tuku a kůži, z té se nejčastěji vyrábějí boty a bundy, z kožíšků mláďat se šijí kožichy. Módní značky ale od jejich používání kvůli nátlaku ekologů a známých osobností jako třeba Bardotová nebo Paul McCartney ustupují. Třetina výrobků míří do Evropy, největšími vývozci jsou vedle Kanady Namibie a Grónsko.