Pravidla výsadby stromů a keřů na veřejných prostranstvích

Platí pro obec při výsadbě stromů a keřů na veřejných prostranstvích v sousedství rodinných domků nějaká pravidla? Může občan, který se cítí ohrožen takovou výsadbou vzniklou v sousedství jeho domu, strom, který ho ohrožuje, pokácet?

Vysazování stromů a keřů, zřizování parků a veřejné zeleně ovlivňuje vzhled obce. O vzhledu obce včetně zakládání parků a o výsadbě zeleně rozhodují orgány obce v samostatné působnosti podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Zastupitelstvo obce v samostatné působnosti vydává podle stavebního zákona, zákona č. 183/2006 Sb., územní a regulační plán a v těchto dokumentech vymezí pozemky určené pro veřejná prostranství. K takovým pozemkům v soukromém vlastnictví má potom obec v případě jejich prodeje předkupní právo. Při zakládání zeleně na svých pozemcích je obec vlastníkem pozemků, jejichž je zeleň součástí. Přitom je třeba mít na paměti, že obec se podle § 127 občanského zákoníku musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžovala souseda nebo čím by vážně ohrožovala výkon jeho práv. Stromy a keře rostoucí mimo les jsou chráněny podle zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, před poškozováním a ničením. To jsou pro obce uvažující o zakládání veřejné zeleně důležité informace.

Zeleň ale nestačí vysadit, je potřeba o ni pečovat. Péče o stromy a keře, zejména jejich ošetřování a udržování, je povinností a právem jejich vlastníků. V samostatné působnosti obec může podle § 10 písm. c) zákona o obcích bez dalšího zákonného zmocnění stanovit vlastníkům a uživatelům veřejné zeleně v obci povinnosti za účelem udržování čistoty veřejných prostranství, ochrany životního prostředí, veřejné zeleně, jestliže je to v zájmu obce a občanů obce, a pokud se předmět a cíle takové vyhlášky nebudou překrývat se zákonem nebo s ním nebudou v rozporu. Toto vyplývá z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 45/06 ve věci obecně závazné vyhlášky města Jirkova k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích. Aby vyhláškou obec neukládala povinnosti sama sobě, je ale potřeba předem zvážit, kolik veřejné zeleně se nachází na cizích pozemcích.

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení není třeba ke kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve vlastnictví a v užívání fyzických osob, a jde-li o stromy, které nejsou významným krajinným prvkem o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, nebo jde-li o souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2. Protože obec není fyzická osoba, ale osoba právnická, žádá o povolení vždy. Žádost o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les podává vlastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel, např. který má pozemek bezplatně ve výpůjčce, se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou. Pouze výjimečně, a to tehdy, když stav stromů zcela zřejmě a bezprostředně ohrozí život či zdraví nebo bude-li hrozit škoda značného rozsahu, bylo by možno kácet stromy bez povolení a oznámit je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Vlastník pozemku sousedícího s parkem nebo veřejnou zelení není v žádném případě oprávněn požádat o povolení kácení dřevin ani je provádět. Pokud by vlastníkem pozemku, na kterém je veřejná zeleň vysázena, nebyla obec, mohl by o povolení žádat vlastník pozemku, ale nikoliv obec, která veřejnou zeleň vysázela. Vlastník pozemku sousedícího s parkem nesmí ani podle § 127 občanského zákoníku nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromů nebo odstraňovat větve stromů přesahující na jeho pozemek.

V případě, že veřejná zeleň neoprávněně omezuje vlastníka sousedního pozemku, napříkld v jeho právu k přístupu k domu, pak se takový vlastník může v případě sporů s obcí domáhat před soudem ochrany proti zásahům do jeho vlastnického práva.

Další možnost řešení se nabízí v § 5 občanského zákoníku. Jakmile by nevhodně vysazená veřejná zeleň začala představovat pro vlastníka sousedního pozemku zásah do jeho pokojného stavu, mohl by se takový soused domáhat ochrany u pověřeného obecního úřadu. Pověřený obecní úřad by mohl zásah, tj. například ohrožující výsadbu vzrostlých stromů, zakázat. Nebo spíš by mohl pověřený obecní úřad uložit v případě nebezpečně se rozrůstajících stromů a keřů z veřejného prostranství na sousední pozemek, aby obec obnovila předešlý pokojný stav. Ať by pověřený obecní úřad rozhodl o pokojném stavu jakkoliv, jeho rozhodnutím by nebylo dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.

AUTOR: JUDr. EVA ŠROMOVÁ
právnička