Záchranné stanice: Zákon ztěžuje péči o handicapovaná zvířata
Praha 8. prosince (ČTK) - Národní síť stanic pro handicapované živočichy se
obává, že některé z jejích stanic budou muset ukončit svou činnost kvůli novele
zákona o týrání zvířat. Nedokážou totiž zřejmě kvůli nedostatku finančních
prostředků splnit podmínky pro provoz, stanovené novou legislativou. ČTK to řekl
Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), který činnost sítě stanic
koordinuje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je přesvědčeno, že pokud
některá ze stanic činnost ukončí, nebude to závažná újma.
"Vzhledem k nárokům, které na nás v péči o handicapovaná zvířata klade stát,
obáváme se, že některé ze stanic skončí svou činnost," řekl Stýblo.
"Pokud bude nějaká ze stanic ohrožena na existenci, mělo by se jednat o
zařízení, které není schopné kvalitní a odbornou péči zajistit, a nebude se tedy
jednat o žádnou závažnou újmu," sdělil ČTK Jan Šíma z MŽP.
Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání začala platit v říjnu a jejím
smyslem je právně zakotvit záchranné stanice a zkvalitnit jimi poskytovanou
péči. K podmínkám státem schválené stanice patří například i povinné rozměry
klecí, výběhů nebo akvárií pro živočichy. "Ty rozměry jsou často nesmyslné a
nafouknuté. Ne všichni je mohou splnit," myslí si Stýblo.
Další podmínkou je, že ve stanici bude pracovat člověk vyškolený státem k
péči o zvířata. Podle Stýbla to bude další finanční částka, kterou budou muset
stanice navíc vydat. Pokud proškolený pracovník odejde, bude muset stanice
vyškolit nového. Novela zákona také přichází s přísnějšími pravidly pro zázemí
stanice, jako jsou například krmivové základny pro zvířata. Podle ČSOP jsou nové
podmínky dost finančně náročné.
"Rostou ceny energií, veterinární péče i počty přijatých zvířat," dodává
Stýblo. "Obáváme se, že vzhledem k tomu, že se nezvětšují příjmy a často
nefunguje financování krajskými nebo obecními úřady, je péče o handicapované
živočichy těžko udržitelná," uvedl Stýblo.
Řada stanic je podporována také soukromými dárci, ale někteří z nich od darů
v poslední době ustupují, a to z důvodu finanční krize. Například jeden z
pravidelných dárců půl milionu korun ročně se podle Stýbla rozhodl pro příští
rok snížit svůj dar o polovinu.
MŽP přispívá na síť stanic částkou dva až 2,5 milionu korun ročně. Podle
Šímy jsou tyto prostředky dostačující. "Vzhledem k tomu, že zajištění péče o
handicapované živočichy není povinností státu, jedná se spíše o akt vycházející
vstříc etice moderní společnosti," dodal Šíma.
MŽP je spíše nakloněno větší osvětě mezi lidmi, aby nebyla zachraňována
například pouze zdánlivě opuštěná mláďata a více se zvažovala efektivita péče ve
stanicích. "V ČR je péče často zatížena příliš emotivním přístupem a je i ve
větší míře poskytována neefektivní péče trvale handicapovaným živočichům,"
doplnil Šíma.
Program Národní sítě záchranných stanic koordinuje činnost 24 center
pečujících o poraněné či jinak handicapované volně žijící živočichy s cílem
připravit je na návrat do přírody. Záchranné stanice pokrývají svou působností
území celé České republiky. Podobný projekt sítě záchranných stanic je ve světě
podle ochránců ojedinělý.
Marcela Mikesková
Praha 8. prosince (ČTK) - Národní síť stanic pro handicapované živočichy se obává, že některé z jejích stanic budou muset ukončit svou činnost kvůli novele zákona o týrání zvířat. Nedokážou totiž zřejmě kvůli nedostatku finančních prostředků splnit podmínky pro provoz, stanovené novou legislativou. ČTK to řekl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), který činnost sítě stanic koordinuje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je přesvědčeno, že pokud některá ze stanic činnost ukončí, nebude to závažná újma.
"Vzhledem k nárokům, které na nás v péči o handicapovaná zvířata klade stát, obáváme se, že některé ze stanic skončí svou činnost," řekl Stýblo.
"Pokud bude nějaká ze stanic ohrožena na existenci, mělo by se jednat o zařízení, které není schopné kvalitní a odbornou péči zajistit, a nebude se tedy jednat o žádnou závažnou újmu," sdělil ČTK Jan Šíma z MŽP.
Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání začala platit v říjnu a jejím smyslem je právně zakotvit záchranné stanice a zkvalitnit jimi poskytovanou péči. K podmínkám státem schválené stanice patří například i povinné rozměry klecí, výběhů nebo akvárií pro živočichy. "Ty rozměry jsou často nesmyslné a nafouknuté. Ne všichni je mohou splnit," myslí si Stýblo.
Další podmínkou je, že ve stanici bude pracovat člověk vyškolený státem k péči o zvířata. Podle Stýbla to bude další finanční částka, kterou budou muset stanice navíc vydat. Pokud proškolený pracovník odejde, bude muset stanice vyškolit nového. Novela zákona také přichází s přísnějšími pravidly pro zázemí stanice, jako jsou například krmivové základny pro zvířata. Podle ČSOP jsou nové podmínky dost finančně náročné.
"Rostou ceny energií, veterinární péče i počty přijatých zvířat," dodává Stýblo. "Obáváme se, že vzhledem k tomu, že se nezvětšují příjmy a často nefunguje financování krajskými nebo obecními úřady, je péče o handicapované živočichy těžko udržitelná," uvedl Stýblo.
Řada stanic je podporována také soukromými dárci, ale někteří z nich od darů v poslední době ustupují, a to z důvodu finanční krize. Například jeden z pravidelných dárců půl milionu korun ročně se podle Stýbla rozhodl pro příští rok snížit svůj dar o polovinu.
MŽP přispívá na síť stanic částkou dva až 2,5 milionu korun ročně. Podle Šímy jsou tyto prostředky dostačující. "Vzhledem k tomu, že zajištění péče o handicapované živočichy není povinností státu, jedná se spíše o akt vycházející vstříc etice moderní společnosti," dodal Šíma.
MŽP je spíše nakloněno větší osvětě mezi lidmi, aby nebyla zachraňována například pouze zdánlivě opuštěná mláďata a více se zvažovala efektivita péče ve stanicích. "V ČR je péče často zatížena příliš emotivním přístupem a je i ve větší míře poskytována neefektivní péče trvale handicapovaným živočichům," doplnil Šíma.
Program Národní sítě záchranných stanic koordinuje činnost 24 center pečujících o poraněné či jinak handicapované volně žijící živočichy s cílem připravit je na návrat do přírody. Záchranné stanice pokrývají svou působností území celé České republiky. Podobný projekt sítě záchranných stanic je ve světě podle ochránců ojedinělý.
Marcela Mikesková
"Vzhledem k nárokům, které na nás v péči o handicapovaná zvířata klade stát, obáváme se, že některé ze stanic skončí svou činnost," řekl Stýblo.
"Pokud bude nějaká ze stanic ohrožena na existenci, mělo by se jednat o zařízení, které není schopné kvalitní a odbornou péči zajistit, a nebude se tedy jednat o žádnou závažnou újmu," sdělil ČTK Jan Šíma z MŽP.
Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání začala platit v říjnu a jejím smyslem je právně zakotvit záchranné stanice a zkvalitnit jimi poskytovanou péči. K podmínkám státem schválené stanice patří například i povinné rozměry klecí, výběhů nebo akvárií pro živočichy. "Ty rozměry jsou často nesmyslné a nafouknuté. Ne všichni je mohou splnit," myslí si Stýblo.
Další podmínkou je, že ve stanici bude pracovat člověk vyškolený státem k péči o zvířata. Podle Stýbla to bude další finanční částka, kterou budou muset stanice navíc vydat. Pokud proškolený pracovník odejde, bude muset stanice vyškolit nového. Novela zákona také přichází s přísnějšími pravidly pro zázemí stanice, jako jsou například krmivové základny pro zvířata. Podle ČSOP jsou nové podmínky dost finančně náročné.
"Rostou ceny energií, veterinární péče i počty přijatých zvířat," dodává Stýblo. "Obáváme se, že vzhledem k tomu, že se nezvětšují příjmy a často nefunguje financování krajskými nebo obecními úřady, je péče o handicapované živočichy těžko udržitelná," uvedl Stýblo.
Řada stanic je podporována také soukromými dárci, ale někteří z nich od darů v poslední době ustupují, a to z důvodu finanční krize. Například jeden z pravidelných dárců půl milionu korun ročně se podle Stýbla rozhodl pro příští rok snížit svůj dar o polovinu.
MŽP přispívá na síť stanic částkou dva až 2,5 milionu korun ročně. Podle Šímy jsou tyto prostředky dostačující. "Vzhledem k tomu, že zajištění péče o handicapované živočichy není povinností státu, jedná se spíše o akt vycházející vstříc etice moderní společnosti," dodal Šíma.
MŽP je spíše nakloněno větší osvětě mezi lidmi, aby nebyla zachraňována například pouze zdánlivě opuštěná mláďata a více se zvažovala efektivita péče ve stanicích. "V ČR je péče často zatížena příliš emotivním přístupem a je i ve větší míře poskytována neefektivní péče trvale handicapovaným živočichům," doplnil Šíma.
Program Národní sítě záchranných stanic koordinuje činnost 24 center pečujících o poraněné či jinak handicapované volně žijící živočichy s cílem připravit je na návrat do přírody. Záchranné stanice pokrývají svou působností území celé České republiky. Podobný projekt sítě záchranných stanic je ve světě podle ochránců ojedinělý.
Marcela Mikesková
Sdílet článek na sociálních sítích