Čtvrtek, 28. března 2024

Zajímavost ke vzniku skalních měst

Mohou u nás vzniknout nová skalní města?
Zajímavost ke vzniku skalních měst

Česká skalní města patří mezi přírodní unikáty. Když se totiž porozhlédneme po Evropě i celém světě, zjistíme, že téměř nikde nenajdeme na tak malém území tolik různých skalních měst jako u nás. Jaký osud je však čeká z pohledu geologů?

Města z pískovce
Podob je mnoho, rozdílů též, a název „města“ není v případě těch slkalních žádnou přehnanou nadsázkou. Svými údolími, připomínajícími bulváry, kaňony a soutěskami zas úzké uličky, se totiž skalní města opravdu nejvíce podobají starobylým městům lidským. Kaňony se na křižovatkách rozšiřují v náměstíčka, hladké svislé stěny pískovcových skal připomínají stěny domů. Zdi skal jsou však téměř bez oken a bez vchodů, skalních oken a bran není totiž mnoho. Římsy a výklenky zde připomínají výtvory lidí, skalní tunely jsou jako městské průchody, přírodní jeskyně jako sklepení. Jako město se i to skalní liší rozmanitostí „použitého“ stavebního materiálu.
Osud vody v tomto kamenném labyrintu bývá podobný. I ve skalních městech se totiž puklinami a póry stahuje do podzemí, podobně jako ve městech do kanalizace.
Rozdíl největší je však ve způsobu budování. Lidé staví svá města do výšky, zatímco příroda z povrchu do hloubky. Postupuje tak, jako kdybychom do velkého bloku materiálu vydlabávali ulice, bloky domů či věže kostelů.  

Proč a jak skalní města vznikají?
Z obecného hlediska jsou skalní města určitou hříčkou přírody. Vznikají poměrně výjimečně a k jejich tvorbě je třeba řady předpokladů. Nezbytných podmínek je opravdu dost, avšak české křídové pískovce svým složením i geologickou pozicí většinu těchto předpokladů splňují. Nejdůležitější sou tyto:
· Podmínkou je přítomnost velkého a souvislého skalního útvaru, jenž by měl být ze stejné horniny nebo alespoň z více hornin velmi podobných. V českém případě jsou to druhohorní pískovce, křídového útvaru.
· Hornina musí být dostatečně pevná a soudržná, aby se mohly vytvořit svislé nezhroucené stěny masivů, věží a sloupů.
· Hornina však musí být i propustná, aby umožnila dešťové vodě vsakování a rozšiřování puklin. Kdyby voda jen stékala po povrchu skalní města by neměla šanci.
· Hornina by měla být rozpukaná, nejlépe ve dvou na sebe kolmých směrech. Jejich rozšiřováním se od souvislého skalního masivu oddělí skalní hřbety a z nich se izolují věže a sloupy.
· Skalní masiv musí být vystaven erozi dost dlouho, což v geologickém smyslu znamená desetitisíce či statisíce let, až několik milionů let.
· Masiv musí být poněkud vyvýšen nad okolí. Kdyby totiž zůstal v poloze nižší, byl by přikryt usazeninami a proudy vody by se do pískovců nemohly dostatečně razantně zaříznout. Nesmí však proti okolí vyčnívat až příliš, neboť by jej eroze rychle zničila.
· Skalní masiv nesmí být přikryt ani hustou vegetací, ani mocnější vrstvou půdy. Takový kryt by zabránil vodě v přístupu k podložní skále.

Z čeho se „stavělo“? 
Česká skalní města jsou pískovcová. Tyto pískovce jsou druhohorního stáří (230 - 63 mil. let),  přesněji stáří křídového (135 - 63 mil. let). Křída je totiž součástí druhohor.
Podrobnější petrografický (nauka o horninách), výzkum těchto křídových pískovců prozradí, že jde o pískovce křemenné, neboť v nich značně převládají právě zrnka křemene. Spolu s nimi je v nich méně zrnek živců a pár lupínků slídy. Písková zrnka pak drží pohromadě jílová výplňová (mezerní) hmota. Zrnka křemene jsou nejčastěji několik desetin milimetru velká, někdy však i větší.
Pokud v těchto pískovcích najdeme zrnka zelené barvy, jde o křemičitan zvaný glaukonit, smolně lesklé černé hrudky má zas na svědomí fosforit. Tyto křídové pískovce jsou poměrně pevné, avšak velmi snadno opracovatelné, proto jsou ideálním stavebním a sochařským materiálem. 
V Česku jsou skalní města výhradně pískovcová. I jiné horniny však u nás mohou místně vytvořit určité útvary, které se skalním městům vzdáleně podobají. Věže a  sloupy se tak objeví i v žulách nebo křemencích, ke skalním městům však mají daleko.
Ve světě také občas najdeme skalní města i v jiných horninách než pískovcích. Příkladem jsou opravdová žulová skalní města na Korsice, vápencová skalní města v Číně, Thajsku či na Kubě. Krásná skalní města ze sopečných tufů jsou v Turecku a na Slovensku zas najdeme slepencové skalní město, Súlovské skály.

Plné znění obsáhlého a velmi zajímavého článku Dr.Zdeňka Kukala hledejte na:  http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006031702

ZDROJ: www.21stoleti.cz, kráceno,upraveno

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů