AFP: Australané mají kvůli ekologii jíst klokany a velbloudy
Vědci v Austrálii nedávno doporučili obyvatelstvu, aby jedlo klokany a velbloudy
a tím přispělo k boji proti oteplování klimatu a k zachování přírody na tomto
kontinentu, napsala agentura AFP.
Vědci doporučují, aby se klokan stal základní potravinou Australanů místo
skopového a hovězího.
Větry, které krávy a ovce vypouštějí, totiž obsahují metan a ten je
významným zdrojem emisí skleníkových plynů v Austrálii. Naopak klokani mají
zažívací trakt vůči životnímu prostředí mnohem šetrnější.
"Po většinu lidských dějin Austrálie - tedy asi po dobu 60.000 let - byl
klokan hlavním zdrojem masa. Mohl by se jím velmi dobře stát znovu," uvedl v
nedávno zveřejněné zprávě profesor Ross Garnaut, poradce vlády pro klimatické
změny.
V případě velbloudů vědci soudí, že příprava pokrmů z těchto zvířat by se
mohla stát zajímavým způsobem, jak snížit jejich populaci, což je více než
milion zvířat v zemi. Přemnožení velbloudi způsobují značné škody na křehkém
australském ekosystému.
"Dělejte to jako já, dnes jsem měl k obědu velblouda," tvrdí profesor Murray
McGregor, spoluautor studie o přemnožené velbloudí populaci, kterou v prosinci
předložil vládě.
Ať už jde o velbloudy nebo klokany, vědci přiznávají, že je složité změnit
stravovací návyky Australanů, jsou však prý přesvědčeni o tom, že je nezbytné
snížit stavy krav, ovcí a velbloudů.
Ross Garnautt ve své studii soudí, že do roku 2020 by počet krav mohl
klesnout o sedm milionů kusů a počet ovcí by se mohl snížit o 36 milionů kusů.
Naopak počet klokanů by se mohl vyšplhat na 240 milionů, zatímco dnes jich je 34
milionů.
Přiznává však, že tato myšlenka vyvolává problémy pokud jde o správu chovů,
výhrady spotřebitelů, ale také vývoj chuti populace.
Ačkoli některé Australany pojídání klokanů odpuzuje, mnozí z nich je již
mají na svém jídelníčku, zejména z dietetických důvodů.
"Je to libové maso bohaté na proteiny a je velmi zdravé, protože pochází od
zvířat žijících ve volné přírodě," konstatuje Peter Ampt z Ústavu pro
enviromentální studia na univerzitě v Novém Jižním Walesu.
Takové jsou hlavní argumenty, které mají Australany přesvědčit, aby se také
naučili jíst velbloudy.
"Je to velmi krásné maso, podobá se hovězímu. Je libové, vynikající pro
zdraví," ujišťuje McGregor.
Na rozdíl od klokana, který je v Austrálii původním obyvatelem, byl velbloud
vysazen do širých australských pouští koncem 19. století, avšak s rozvojem
silniční a železniční dopravy se velbloudi rozšířili volně v přírodě.
Velbloudi mají k dispozici rozsáhlé plochy a stojí proti nim málo
přirozených nepřátel. Jejich populace se každých devět let zdvojnásobí a působí
velké škody na rostlinách, pramenech vody i na pouštní zvěři.
Vědci v Austrálii nedávno doporučili obyvatelstvu, aby jedlo klokany a velbloudy a tím přispělo k boji proti oteplování klimatu a k zachování přírody na tomto kontinentu, napsala agentura AFP.
Vědci doporučují, aby se klokan stal základní potravinou Australanů místo skopového a hovězího.
Větry, které krávy a ovce vypouštějí, totiž obsahují metan a ten je významným zdrojem emisí skleníkových plynů v Austrálii. Naopak klokani mají zažívací trakt vůči životnímu prostředí mnohem šetrnější.
"Po většinu lidských dějin Austrálie - tedy asi po dobu 60.000 let - byl klokan hlavním zdrojem masa. Mohl by se jím velmi dobře stát znovu," uvedl v nedávno zveřejněné zprávě profesor Ross Garnaut, poradce vlády pro klimatické změny.
V případě velbloudů vědci soudí, že příprava pokrmů z těchto zvířat by se mohla stát zajímavým způsobem, jak snížit jejich populaci, což je více než milion zvířat v zemi. Přemnožení velbloudi způsobují značné škody na křehkém australském ekosystému.
"Dělejte to jako já, dnes jsem měl k obědu velblouda," tvrdí profesor Murray McGregor, spoluautor studie o přemnožené velbloudí populaci, kterou v prosinci předložil vládě.
Ať už jde o velbloudy nebo klokany, vědci přiznávají, že je složité změnit stravovací návyky Australanů, jsou však prý přesvědčeni o tom, že je nezbytné snížit stavy krav, ovcí a velbloudů.
Ross Garnautt ve své studii soudí, že do roku 2020 by počet krav mohl klesnout o sedm milionů kusů a počet ovcí by se mohl snížit o 36 milionů kusů. Naopak počet klokanů by se mohl vyšplhat na 240 milionů, zatímco dnes jich je 34 milionů.
Přiznává však, že tato myšlenka vyvolává problémy pokud jde o správu chovů, výhrady spotřebitelů, ale také vývoj chuti populace.
Ačkoli některé Australany pojídání klokanů odpuzuje, mnozí z nich je již mají na svém jídelníčku, zejména z dietetických důvodů.
"Je to libové maso bohaté na proteiny a je velmi zdravé, protože pochází od zvířat žijících ve volné přírodě," konstatuje Peter Ampt z Ústavu pro enviromentální studia na univerzitě v Novém Jižním Walesu.
Takové jsou hlavní argumenty, které mají Australany přesvědčit, aby se také naučili jíst velbloudy.
"Je to velmi krásné maso, podobá se hovězímu. Je libové, vynikající pro zdraví," ujišťuje McGregor.
Na rozdíl od klokana, který je v Austrálii původním obyvatelem, byl velbloud vysazen do širých australských pouští koncem 19. století, avšak s rozvojem silniční a železniční dopravy se velbloudi rozšířili volně v přírodě.
Velbloudi mají k dispozici rozsáhlé plochy a stojí proti nim málo přirozených nepřátel. Jejich populace se každých devět let zdvojnásobí a působí velké škody na rostlinách, pramenech vody i na pouštní zvěři.
Vědci doporučují, aby se klokan stal základní potravinou Australanů místo skopového a hovězího.
Větry, které krávy a ovce vypouštějí, totiž obsahují metan a ten je významným zdrojem emisí skleníkových plynů v Austrálii. Naopak klokani mají zažívací trakt vůči životnímu prostředí mnohem šetrnější.
"Po většinu lidských dějin Austrálie - tedy asi po dobu 60.000 let - byl klokan hlavním zdrojem masa. Mohl by se jím velmi dobře stát znovu," uvedl v nedávno zveřejněné zprávě profesor Ross Garnaut, poradce vlády pro klimatické změny.
V případě velbloudů vědci soudí, že příprava pokrmů z těchto zvířat by se mohla stát zajímavým způsobem, jak snížit jejich populaci, což je více než milion zvířat v zemi. Přemnožení velbloudi způsobují značné škody na křehkém australském ekosystému.
"Dělejte to jako já, dnes jsem měl k obědu velblouda," tvrdí profesor Murray McGregor, spoluautor studie o přemnožené velbloudí populaci, kterou v prosinci předložil vládě.
Ať už jde o velbloudy nebo klokany, vědci přiznávají, že je složité změnit stravovací návyky Australanů, jsou však prý přesvědčeni o tom, že je nezbytné snížit stavy krav, ovcí a velbloudů.
Ross Garnautt ve své studii soudí, že do roku 2020 by počet krav mohl klesnout o sedm milionů kusů a počet ovcí by se mohl snížit o 36 milionů kusů. Naopak počet klokanů by se mohl vyšplhat na 240 milionů, zatímco dnes jich je 34 milionů.
Přiznává však, že tato myšlenka vyvolává problémy pokud jde o správu chovů, výhrady spotřebitelů, ale také vývoj chuti populace.
Ačkoli některé Australany pojídání klokanů odpuzuje, mnozí z nich je již mají na svém jídelníčku, zejména z dietetických důvodů.
"Je to libové maso bohaté na proteiny a je velmi zdravé, protože pochází od zvířat žijících ve volné přírodě," konstatuje Peter Ampt z Ústavu pro enviromentální studia na univerzitě v Novém Jižním Walesu.
Takové jsou hlavní argumenty, které mají Australany přesvědčit, aby se také naučili jíst velbloudy.
"Je to velmi krásné maso, podobá se hovězímu. Je libové, vynikající pro zdraví," ujišťuje McGregor.
Na rozdíl od klokana, který je v Austrálii původním obyvatelem, byl velbloud vysazen do širých australských pouští koncem 19. století, avšak s rozvojem silniční a železniční dopravy se velbloudi rozšířili volně v přírodě.
Velbloudi mají k dispozici rozsáhlé plochy a stojí proti nim málo přirozených nepřátel. Jejich populace se každých devět let zdvojnásobí a působí velké škody na rostlinách, pramenech vody i na pouštní zvěři.
Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích