Český paleontolog našel v Antarktidě unikátní kolekci zkamenělin
Ostrov Jamese Rosse (Antarktida)/Brno 12. ledna (ČTK) - Velké množství
jedinečných zkamenělin nalezl v uplynulých dnech v okolí české vědecké Mendelovy
polární stanice v Antarktidě paleontolog Radek Vodrážka z České geologické
služby. Vytvořil kolekci, která je svým rozsahem podle vědců ohromující. Sbírku
tvoří zkamenělé korály, zuby žraloků i kosterní pozůstatky vymřelých vodních
plazů, řekl dnes ČTK vedoucí stanice Miloš Barták.
Paleontolog přitom pobývá na polární stanici poprvé. Je nováčkem v týmu
biologů, geologů a klimatologů, kteří zkoumají hlavně vznik takzvaných
antarktických oáz, tedy oblastí, na nichž se po ústupu ledovce uchytil život v
podobě sinic, řas a mechů.
Mnohé fosílie jsou druhově vzácné. Raritu a vědecky významný materiál
představují druhohorní amoniti - tedy vymřelí hlavonožci a mlži, kteří mají
jedinečně zachovalé perleťové schránky.
Samostatnou kapitolu mezi zkamenělinami představují zbytky fosilních rostlin
druhohorního a třetihorního stáří - od otisků listů, přes úlomky dřev, až po
několikametrové zkamenělé kmeny. Nalezená zkamenělá dřeva, listy a zachovalé
schránky měkkýšů bude studovat tým českých paleontologů a geochemiků. Jsou
dokladem toho, že Antarktida byla kdysi místem plným života.
Česká republika se na paleontologických výzkumech bílého kontinentu podílí
poprvé, upozornil Barták. Podle něj jsou už současné nálezy mimořádné pro
poznání geologické minulosti Země.
Vladimír Klepáč
Ostrov Jamese Rosse (Antarktida)/Brno 12. ledna (ČTK) - Velké množství jedinečných zkamenělin nalezl v uplynulých dnech v okolí české vědecké Mendelovy polární stanice v Antarktidě paleontolog Radek Vodrážka z České geologické služby. Vytvořil kolekci, která je svým rozsahem podle vědců ohromující. Sbírku tvoří zkamenělé korály, zuby žraloků i kosterní pozůstatky vymřelých vodních plazů, řekl dnes ČTK vedoucí stanice Miloš Barták.
Paleontolog přitom pobývá na polární stanici poprvé. Je nováčkem v týmu biologů, geologů a klimatologů, kteří zkoumají hlavně vznik takzvaných antarktických oáz, tedy oblastí, na nichž se po ústupu ledovce uchytil život v podobě sinic, řas a mechů.
Mnohé fosílie jsou druhově vzácné. Raritu a vědecky významný materiál představují druhohorní amoniti - tedy vymřelí hlavonožci a mlži, kteří mají jedinečně zachovalé perleťové schránky.
Samostatnou kapitolu mezi zkamenělinami představují zbytky fosilních rostlin druhohorního a třetihorního stáří - od otisků listů, přes úlomky dřev, až po několikametrové zkamenělé kmeny. Nalezená zkamenělá dřeva, listy a zachovalé schránky měkkýšů bude studovat tým českých paleontologů a geochemiků. Jsou dokladem toho, že Antarktida byla kdysi místem plným života.
Česká republika se na paleontologických výzkumech bílého kontinentu podílí poprvé, upozornil Barták. Podle něj jsou už současné nálezy mimořádné pro poznání geologické minulosti Země.
Vladimír Klepáč
Paleontolog přitom pobývá na polární stanici poprvé. Je nováčkem v týmu biologů, geologů a klimatologů, kteří zkoumají hlavně vznik takzvaných antarktických oáz, tedy oblastí, na nichž se po ústupu ledovce uchytil život v podobě sinic, řas a mechů.
Mnohé fosílie jsou druhově vzácné. Raritu a vědecky významný materiál představují druhohorní amoniti - tedy vymřelí hlavonožci a mlži, kteří mají jedinečně zachovalé perleťové schránky.
Samostatnou kapitolu mezi zkamenělinami představují zbytky fosilních rostlin druhohorního a třetihorního stáří - od otisků listů, přes úlomky dřev, až po několikametrové zkamenělé kmeny. Nalezená zkamenělá dřeva, listy a zachovalé schránky měkkýšů bude studovat tým českých paleontologů a geochemiků. Jsou dokladem toho, že Antarktida byla kdysi místem plným života.
Česká republika se na paleontologických výzkumech bílého kontinentu podílí poprvé, upozornil Barták. Podle něj jsou už současné nálezy mimořádné pro poznání geologické minulosti Země.
Vladimír Klepáč
Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích