Plán EK na záchranu žraloků má přinést pomoc v hodině dvanácté
Dlouho očekávaný plán Evropské komise (EK) na záchranu žraloků by měl poskytnout
nástroje na ukončení nadměrného lovu a ochranu ohrožených druhů těchto
živočichů. Žraločí populace na světě rapidně klesá a opatření na jejich záchranu
bylo dosud velmi málo. Komise má konečný návrh plánu s komentáři k jeho
opatřením představit ve čtvrtek.
Plán má zlepšit ochranu žraloků uvnitř a vně vod zemí Evropské unie. Ke
stávajícím opatřením přidá nová a účinnější. Chce shromáždit potřebné údaje o
stavu rybolovu, o výskytu jednotlivých žraločích druhů a o roli, kterou hrají v
ekosystému.
Jeho cílem je zastavit nadměrný lov žraloků, přijmout přísnější regulační
pravidla a iniciovat shromažďování nových údajů o těchto zvířatech.
Má též zpřísnit zákaz brutálního lovu žraloků, při němž jsou zvířatům pouze
uřezávány ploutve a pak jsou znovu házena ve smrtelných křečích do moře. Tento
zákaz byl již přijat pro většinu mezinárodních vod, ale standardy pro jeho
prosazování jsou podle Mezinárodního svazu na ochranu přírody a přírodních
zdrojů (IUCN) nedostatečné. K jeho nedodržování přispívají i obrovské zisky z
obchodu se žraločími ploutvemi.
Nejhůře je tento zákaz dodržován právě v zemích EU kvůli nedostatečné
legislativě. Přitom asi jedné třetině evropské populace žraloků a rejnoků podle
IUCN hrozí přímé vyhynutí. K významným žraločím lokalitám patří Španělsko,
Portugalsko, Británie a Francie. Omezení lovu tu buď vůbec neexistují anebo
obsahují nadměrné kvóty.
Akční plán EK dále obsahuje nařízení k využití vědeckých poznatků při
vytváření kvót na omezení lovu, ochranu ohrožených druhů a aplikaci existujících
smluv o ochraně volně žijících živočichů na žraloky.
Podle OSN jsou ve světě každoročně zabity desítky milionů žraloků. Vědci
odhadují, že od roku 1950 zmizelo ze světových moří a oceánů 90 procent velkých
ryb (včetně žraloků). Žraloci se přitom rozmnožují velmi pomalu, takže trvá
desítky let, než se dorovná jejich početní stav v oblastech, kde byli vyhubeni.
Příliš často jsou loveni rychleji, než se stačí rozmnožovat.
Mezinárodních omezení pro lov žraloků bylo zatím málo. USA zakázaly
uřezávání ploutví žralokům v Atlantiku v roce 1993 a v Pacifiku v roce 2002. O
dva roky později přistoupilo k dohodě USA o zákazu lovu kvůli ploutvím v
Atlantickém oceánu více než 60 zemí.
Před deseti lety přiměla hrozba vážného plenění žraločích populací na světě
vlády zemí OSN k přijetí Mezinárodního akčního plánu pro žraloky, ve kterém se
zavázaly vytvořit plány na záchranu žraloků ve svých vodách.
Před rokem zveřejnila návrh akčního plánu i Evropská komise. Podle tohoto
návrhu by měl být lov hlubokomořských žraloků letos omezen na polovinu a do roku
2010 zcela zakázán.
Žraloci hlubinných vod jsou loveni pro své maso a cenný olej
[https://www.kamsnim.cz/categories/olejJedly] z jejich jater, který se využívá v
kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Většina druhů žije stovky metrů hluboko v
oceánu. Portugalská máčka skvrnitá, jeden z hlubokomořských žraloků, byla
zaznamenána v hloubce 3700 metrů.
Jitka Bojanovská
Dlouho očekávaný plán Evropské komise (EK) na záchranu žraloků by měl poskytnout nástroje na ukončení nadměrného lovu a ochranu ohrožených druhů těchto živočichů. Žraločí populace na světě rapidně klesá a opatření na jejich záchranu bylo dosud velmi málo. Komise má konečný návrh plánu s komentáři k jeho opatřením představit ve čtvrtek.
Plán má zlepšit ochranu žraloků uvnitř a vně vod zemí Evropské unie. Ke stávajícím opatřením přidá nová a účinnější. Chce shromáždit potřebné údaje o stavu rybolovu, o výskytu jednotlivých žraločích druhů a o roli, kterou hrají v ekosystému.
Jeho cílem je zastavit nadměrný lov žraloků, přijmout přísnější regulační pravidla a iniciovat shromažďování nových údajů o těchto zvířatech.
Má též zpřísnit zákaz brutálního lovu žraloků, při němž jsou zvířatům pouze uřezávány ploutve a pak jsou znovu házena ve smrtelných křečích do moře. Tento zákaz byl již přijat pro většinu mezinárodních vod, ale standardy pro jeho prosazování jsou podle Mezinárodního svazu na ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) nedostatečné. K jeho nedodržování přispívají i obrovské zisky z obchodu se žraločími ploutvemi.
Nejhůře je tento zákaz dodržován právě v zemích EU kvůli nedostatečné legislativě. Přitom asi jedné třetině evropské populace žraloků a rejnoků podle IUCN hrozí přímé vyhynutí. K významným žraločím lokalitám patří Španělsko, Portugalsko, Británie a Francie. Omezení lovu tu buď vůbec neexistují anebo obsahují nadměrné kvóty.
Akční plán EK dále obsahuje nařízení k využití vědeckých poznatků při vytváření kvót na omezení lovu, ochranu ohrožených druhů a aplikaci existujících smluv o ochraně volně žijících živočichů na žraloky.
Podle OSN jsou ve světě každoročně zabity desítky milionů žraloků. Vědci odhadují, že od roku 1950 zmizelo ze světových moří a oceánů 90 procent velkých ryb (včetně žraloků). Žraloci se přitom rozmnožují velmi pomalu, takže trvá desítky let, než se dorovná jejich početní stav v oblastech, kde byli vyhubeni. Příliš často jsou loveni rychleji, než se stačí rozmnožovat.
Mezinárodních omezení pro lov žraloků bylo zatím málo. USA zakázaly uřezávání ploutví žralokům v Atlantiku v roce 1993 a v Pacifiku v roce 2002. O dva roky později přistoupilo k dohodě USA o zákazu lovu kvůli ploutvím v Atlantickém oceánu více než 60 zemí.
Před deseti lety přiměla hrozba vážného plenění žraločích populací na světě vlády zemí OSN k přijetí Mezinárodního akčního plánu pro žraloky, ve kterém se zavázaly vytvořit plány na záchranu žraloků ve svých vodách.
Před rokem zveřejnila návrh akčního plánu i Evropská komise. Podle tohoto návrhu by měl být lov hlubokomořských žraloků letos omezen na polovinu a do roku 2010 zcela zakázán.
Žraloci hlubinných vod jsou loveni pro své maso a cenný olej z jejich jater, který se využívá v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Většina druhů žije stovky metrů hluboko v oceánu. Portugalská máčka skvrnitá, jeden z hlubokomořských žraloků, byla zaznamenána v hloubce 3700 metrů.
Jitka Bojanovská
Plán má zlepšit ochranu žraloků uvnitř a vně vod zemí Evropské unie. Ke stávajícím opatřením přidá nová a účinnější. Chce shromáždit potřebné údaje o stavu rybolovu, o výskytu jednotlivých žraločích druhů a o roli, kterou hrají v ekosystému.
Jeho cílem je zastavit nadměrný lov žraloků, přijmout přísnější regulační pravidla a iniciovat shromažďování nových údajů o těchto zvířatech.
Má též zpřísnit zákaz brutálního lovu žraloků, při němž jsou zvířatům pouze uřezávány ploutve a pak jsou znovu házena ve smrtelných křečích do moře. Tento zákaz byl již přijat pro většinu mezinárodních vod, ale standardy pro jeho prosazování jsou podle Mezinárodního svazu na ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) nedostatečné. K jeho nedodržování přispívají i obrovské zisky z obchodu se žraločími ploutvemi.
Nejhůře je tento zákaz dodržován právě v zemích EU kvůli nedostatečné legislativě. Přitom asi jedné třetině evropské populace žraloků a rejnoků podle IUCN hrozí přímé vyhynutí. K významným žraločím lokalitám patří Španělsko, Portugalsko, Británie a Francie. Omezení lovu tu buď vůbec neexistují anebo obsahují nadměrné kvóty.
Akční plán EK dále obsahuje nařízení k využití vědeckých poznatků při vytváření kvót na omezení lovu, ochranu ohrožených druhů a aplikaci existujících smluv o ochraně volně žijících živočichů na žraloky.
Podle OSN jsou ve světě každoročně zabity desítky milionů žraloků. Vědci odhadují, že od roku 1950 zmizelo ze světových moří a oceánů 90 procent velkých ryb (včetně žraloků). Žraloci se přitom rozmnožují velmi pomalu, takže trvá desítky let, než se dorovná jejich početní stav v oblastech, kde byli vyhubeni. Příliš často jsou loveni rychleji, než se stačí rozmnožovat.
Mezinárodních omezení pro lov žraloků bylo zatím málo. USA zakázaly uřezávání ploutví žralokům v Atlantiku v roce 1993 a v Pacifiku v roce 2002. O dva roky později přistoupilo k dohodě USA o zákazu lovu kvůli ploutvím v Atlantickém oceánu více než 60 zemí.
Před deseti lety přiměla hrozba vážného plenění žraločích populací na světě vlády zemí OSN k přijetí Mezinárodního akčního plánu pro žraloky, ve kterém se zavázaly vytvořit plány na záchranu žraloků ve svých vodách.
Před rokem zveřejnila návrh akčního plánu i Evropská komise. Podle tohoto návrhu by měl být lov hlubokomořských žraloků letos omezen na polovinu a do roku 2010 zcela zakázán.
Žraloci hlubinných vod jsou loveni pro své maso a cenný olej z jejich jater, který se využívá v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Většina druhů žije stovky metrů hluboko v oceánu. Portugalská máčka skvrnitá, jeden z hlubokomořských žraloků, byla zaznamenána v hloubce 3700 metrů.
Jitka Bojanovská
Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích