Kormoráni obsadili půdu Evropského parlamentu
Jedním z nejčastěji skloňovaných slov v rámci veřejného slyšení se zástupci
baltského regionu o rybářských otázkách byli kormoráni. Dalšími tématy byly
dopady klimatických změn na ekosystém Baltu nebo pobřežní rybolov a stavy ryb.
Slyšení k Baltickému moři na půdě Evropského parlamentu se za české
předsednictví účastnil 1. náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč.
Náměstek Hlaváč ve svém vystoupení zdůraznil, že české předsednictví věnuje
rozvoji rybářství, nejen v baltském regionu, velkou pozornost. A to zvláště
nyní, kdy má na stole několik důležitých materiálů se širokým přesahem, mezi
jinými návrh nařízení o kontrole Společné rybářské politiky nebo Zelenou knihu o
reformě této politiky. Jednou z nejživěji diskutovaných otázek byli kormoráni a
další dravci. Jejich význam se podle Hlaváče neomezuje jen na pobřežní státy.
„Hodnota kormoránů jako chráněného druhu je nezpochybnitelná. Na druhou stranu
je však také pravda, že kombinace rostoucích populací kormoránů a jejich trvale
vysokého apetitu působí rybářům a akvakulturním farmám stále narůstající
ekonomické škody,“ poukázal Hlaváč na hlavní problém a dále uvedl: „Vzhledem
k přeshraničnímu aspektu tohoto problému je na místě přemýšlet o koordinovaném
přístupu. Chceme tuto otázku otevřít v dubnu na diskuzi o akvakultuře.“
Jedním z nejčastěji skloňovaných slov v rámci veřejného slyšení se zástupci baltského regionu o rybářských otázkách byli kormoráni. Dalšími tématy byly dopady klimatických změn na ekosystém Baltu nebo pobřežní rybolov a stavy ryb. Slyšení k Baltickému moři na půdě Evropského parlamentu se za české předsednictví účastnil 1. náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč.
Náměstek Hlaváč ve svém vystoupení zdůraznil, že české předsednictví věnuje rozvoji rybářství, nejen v baltském regionu, velkou pozornost. A to zvláště nyní, kdy má na stole několik důležitých materiálů se širokým přesahem, mezi jinými návrh nařízení o kontrole Společné rybářské politiky nebo Zelenou knihu o reformě této politiky. Jednou z nejživěji diskutovaných otázek byli kormoráni a další dravci. Jejich význam se podle Hlaváče neomezuje jen na pobřežní státy. „Hodnota kormoránů jako chráněného druhu je nezpochybnitelná. Na druhou stranu je však také pravda, že kombinace rostoucích populací kormoránů a jejich trvale vysokého apetitu působí rybářům a akvakulturním farmám stále narůstající ekonomické škody,“ poukázal Hlaváč na hlavní problém a dále uvedl: „Vzhledem k přeshraničnímu aspektu tohoto problému je na místě přemýšlet o koordinovaném přístupu. Chceme tuto otázku otevřít v dubnu na diskuzi o akvakultuře.“
Veřejné slyšení na půdě EP, historicky první k Baltskému moři, proběhlo za široké účasti zástupců států baltského regionu – zejména Dánska, Estonska, Polska a Švédska. Účastníci slyšení se rekrutovali nejen z řad poslanců, politiků a diplomatů, ale zejména vědců, expertů, rybářů a zpracovatelů. Ve třech blocích se diskutovalo o aktuálních tématech, jakými jsou dopady klimatické změny na ekosystém Baltského moře, stav rybích zásob a některé specifické otázky rybářského sektoru, třeba modernizace rybářských lodí či rozvoj pobřežního rybolovu.
Náměstek Hlaváč ve svém vystoupení zdůraznil, že české předsednictví věnuje rozvoji rybářství, nejen v baltském regionu, velkou pozornost. A to zvláště nyní, kdy má na stole několik důležitých materiálů se širokým přesahem, mezi jinými návrh nařízení o kontrole Společné rybářské politiky nebo Zelenou knihu o reformě této politiky. Jednou z nejživěji diskutovaných otázek byli kormoráni a další dravci. Jejich význam se podle Hlaváče neomezuje jen na pobřežní státy. „Hodnota kormoránů jako chráněného druhu je nezpochybnitelná. Na druhou stranu je však také pravda, že kombinace rostoucích populací kormoránů a jejich trvale vysokého apetitu působí rybářům a akvakulturním farmám stále narůstající ekonomické škody,“ poukázal Hlaváč na hlavní problém a dále uvedl: „Vzhledem k přeshraničnímu aspektu tohoto problému je na místě přemýšlet o koordinovaném přístupu. Chceme tuto otázku otevřít v dubnu na diskuzi o akvakultuře.“
Veřejné slyšení na půdě EP, historicky první k Baltskému moři, proběhlo za široké účasti zástupců států baltského regionu – zejména Dánska, Estonska, Polska a Švédska. Účastníci slyšení se rekrutovali nejen z řad poslanců, politiků a diplomatů, ale zejména vědců, expertů, rybářů a zpracovatelů. Ve třech blocích se diskutovalo o aktuálních tématech, jakými jsou dopady klimatické změny na ekosystém Baltského moře, stav rybích zásob a některé specifické otázky rybářského sektoru, třeba modernizace rybářských lodí či rozvoj pobřežního rybolovu.
kontakt: Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí Ministerstva zemědělství ČR
pro předsednictví ČR v Radě EU
tel.: +420 221..., GSM: +420 737...; e-mail: tereza.dvorackova@mze.cz
pro předsednictví ČR v Radě EU
tel.: +420 221..., GSM: +420 737...; e-mail: tereza.dvorackova@mze.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
