Výstava nabízí spojení přírody s uhlím
Neobvyklá výstava, na níž se významně podílela Ostravská univerzita, je ode
dneška k vidění v Technickém muzeu v Petřvaldu. Ukazuje, jak uhlí v posledních
zhruba dvou stech letech vytvářelo osudy přírody i obyvatel Karvinska a
dokumentuje zajímavé vybrané druhy organismů či živočichů. Neobvyklá výstava
s názvem Skrytá příroda v Hornické krajině nabízí také informace o výzkumu a
potřebách ochrany přírody.
Neobvyklá výstava, na níž se významně podílela Ostravská univerzita, je ode dneška k vidění v Technickém muzeu v Petřvaldu. Ukazuje, jak uhlí v posledních zhruba dvou stech letech vytvářelo osudy přírody i obyvatel Karvinska a dokumentuje zajímavé vybrané druhy organismů či živočichů. Neobvyklá výstava s názvem Skrytá příroda v Hornické krajině nabízí také informace o výzkumu a potřebách ochrany přírody.
Výstavu zahájila dnes dopoledne vernisáž. Pro veřejnost bude otevřena ve dnech úterý až pátek od 9 do 12,30 hodin a pak od 13 do 17 hodin. V sobotu je do muzea v Petřvaldu možné zavítat od 9 do 13 hodin a v neděli od 13 do 17 hodin. Expozice, kterou uspořádala Katedra biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě a Muzeum Těšínska, potrvá do 27. září 2009.
Území bývalého okresu Karviná se rozkládá na severovýchodě české části Těšínského Slezska a je známé významnými ložisky černého uhlí. V dávné minulosti ho téměř celé pokrývaly lesy, dnes zabírají pouze 14 procent plochy. Krajina je značně industrializovaná. Zhruba z jedné třetiny ji zabírají lidská sídla, průmyslové areály a komunikace. Obdělávaná půda tvoří asi 50 procent plochy a je zpravidla roztroušena mezi hustou rozptýlenou zástavbou. Mimořádně velký vliv zde dnes mají usazeniny z navážek, těžebních a průmyslových hald, a to zejména v poddolovaných oblastech mezi Havířovem, Petřvaldem, Orlovou a Karvinou nebo skládky komunálního odpadu. Místy krajina převážně v posledních desetiletích doslova připomínala měsíční krajinu.
Přesto i zde se dají najít mnohé přírodní krásy. Místy se rozkládají lesní porosty s vysokými buky a borovicemi. Přírodovědci z Ostravské univerzity zde v potocích, řekách a ve stojatých vodách pozorovali raky a sem tam i zatoulané vydry z Beskyd. Jinde sledovali podivně ohlodané pařezy s množstvím třísek okolo. To se bobr činil při kácení stromů. Na jaře na zamokřených loukách poletují a pobíhají čejky. Nad hlavou sem tam přelétne majestátní volavka či káně, zatímco pod nohama se mihne myšice, užovka nebo kolčava.
Sdílet článek na sociálních sítích
