Keňa: velké přírodní divadlo s divokými zvířaty

Už v letadle se těšíte na setkání se lvem, králem zvířat, hlavně proto sem přece jedete. Ještě jste pomalu nikam nevyrazili, a najednou vás v noci vzbudí jeho řev. Není pravda, že zůstanete absolutně v klidu. Vzrušeni budete naslouchat zvukům krále afrického kontinentu, mnozí se i rozechvějí. Vzpomenete si na všechny rady: v noci neopouštějte stan, natož kemp. Nezapomeňte zavřít a zajistit všechny zipy, lev prý dovnitř nevleze. V hlavě vám ale zůstávají pochybnosti, rozhodně pak dlouho neusnete. Co kdyby opravdu přišel?

Jambo, Masai mara! Ahoj, Strakatá země

Říká se, že v Národním parku Masai Mara se shromáždí v době migrace až tři miliony zvířat. Je to jediné místo na světě, kde spatříte tolik zvěře, kolik jí pobíhalo v afrických savanách před sto lety. Do parku se každoročně přesune až milion pakoňů, zeber, gazel, žiraf či buvolů za potravou. Tato neuvěřitelná podívaná šokuje i zkušené cestovatele. Kam se podíváte, vidíte na obzoru pohybující se masu býložravců. Řeka Mara, která se parkem vine jako had, bývá příležitostí pro predátory, kterým samozřejmě pohyb kořisti nezůstane utajen. Krokodýli, lvi, gepardi, hyeny, na konci třeba i supi, ti všichni si chtějí ukousnout z nabízeného sousta.

Fascinující pohled se vám naskytne, když se na břehu řeky shromáždí obrovské stádo pakoňů. Ti vpředu váhají, ale zadní řady je tlakem donutí vrhnout se do proudu i z několikametrové výšky. Během chvilky se stádo doslova převalí přes vodní tok a ve velké rychlosti mizí za obzorem. Úchvatné, to neuvidíte nikde jinde na světě. Když se však vydáte za nimi, míjíte pomlácené jedince, mláďata, která se ztratila matkám, unavené kusy, která mají možná vnitřní zranění a nemohou dál. Ti všichni čekají se svěšenou hlavou na svůj osud v podobě hladového lva. Kolik se jich během přechodu utopilo, už bohužel nezjistíte. To je zase odvrácená strana mince někdy kruté africké přírody.

Simba hula wata, lev žere lidi

V Africe snad nenajdete oblast, která by byla bohatší na zvěř, než právě Masai mara. Případ lidožravých lvů tu nepamatují. Lvi a ostatní predátoři tu mají doslova prostřený stůl, tak proč by měli komplikovaně honit lidi? To v Tsavu, největším parku Keni, je situace jiná. V minulosti tudy procházely karavany s otroky a otroci neschopní další cesty zde byli ponecháni osudu. Nedostatek vhodné potravy a mnoho lvů-samotářů potom vykonali své. Dnes už karavany s otroky nechodí, tak si prý lvi opatřují tuto část potravy jinak. Ostatně Tsavo znamená v místním jazyce "místo vraždění". Obecně platí, že člověk sice není pro lva přirozenou kořistí, ale znáte to...

Daleko nebezpečnější může být setkání s hrochem, proto doporučujeme poslechnout rady svých domorodých průvodců. Hroch má ze všech zvířat v Africe na svědomí největší počet zmařených lidských životů. Přes den se tato zvířata většinou povalují ve vodě, ze které jim většinou vykukuje pouze hlava. Pro nezasvěcené se zdají být velmi mírumilovnými stvořeními. Ale pozor!

Hroši jsou přísně teritoriální a útočí v souvislosti s obranou svého území nebo když se cítí být ohroženi. I když se mírumilovně povalují ve vodě, není dobré přibližovat se příliš blízko, protože i břeh mohou považovat za součást svého území a mohou jej bránit. A pokud vás nechají ve dne bez povšimnutí, neplatí to v noci. To hroši vycházejí ven z vody, aby se napásli, a rázem platí jiná, především jejich pravidla.

Člověk - jediný nepřítel nosorožců

Nebuďte překvapeni a ani se nelekejte, pokud potkáte džíp s několika po zuby ozbrojenými místními muži. Pokud se pozorně podíváte, uvidíte na jejich opotřebovaných uniformách zvláštní znak - cínového nosorožce. Nejde o život vám, ale případným pytlákům tohoto ohroženého živočišného druhu. Bohužel v Africe se dnes počítají nosorožci pouze na stovky.

Důvodem je především prášek z rohu tohoto nádherného zvířete, který má prý vlastnosti silného afrodiziaka. Za jediný roh se vyplácela odměna až 50 tisíc dolarů a to bylo a stále je velké pokušení pro mnoho pytláků. Vidět či vyfotografovat tohoto tvora zblízka je snem všech turistů na safari. Jezdí jako šílení sem tam, plaší stáda antilop a pakoňů a shání nosorožce.

Sníh a led na rovníku. Nevěříte?

Máte-li dost honby za zvířaty, můžete se vydat třeba na horskou tůru. Asi 150 km severně od Nairobi, téměř na rovníku, se vypínají zasněžené vrcholy druhé nejvyšší africké hory Mount Kenya. Název pochází od kmene Kikuyů, v jejichž řeči znamená "Jasná hora" a prý na jejím vrcholu sídlí bůh Ngai. Vrchol hory je celoročně pokryt sněhem a ledem. Při výstupu, hlavně v nižších polohách, je potřeba dávat si pozor na hbité kočkodany, kteří se v nestřeženém okamžiku seberou cokoliv, co zůstane jen na chvilku bez dozoru. Kam se hrabou kapsáři v ulicích Nairobi a Mombasy.

Autor: Ladislav Horák

Foto: Petra Panenková, Mount Kenya