V pátek třináctého ekologové na Rokycansku viděli vzácné ptáky
Kromě záchrany volně žijících živočichů se rokycanští ochránci přírody věnují i
dalším činnostem, např. pozorování opeřenců na jarních tazích. Na obloze již lze
v této době pozorovat řadu navrátilců, z nichž někteří již začínají hnízdit.
Přesto zde ještě všechny ptačí druhy nemáme a je příjemné pozorovat návrat těch
posledních, kteří u nás vyvádějí svá mláďata.
Právě k nim lze zařadit na Rokycansku poměrně vzácného dravce – luňáka
červeného, kterého dnes v dopoledních hodinách pozorovali rokycanští ochránci
přírody v blízkosti Boreckého rybníka u Rokycan. Jednalo se zřejmě o
přetahujícího jedince, který se pomalu vrací na hnízdiště, aby vyvedl svá
mláďata. Není však vyloučeno, že klid k výchově mláďat nalezne právě na
Rokycansku, i když doposud nebyl prokázán případ hnízdění tohoto dravce, který
je asi stejně velký jako káně lesní. Jeho peří má jasně červenohnědou barvu a
při letu ho poznáme podle úzkých prohnutých křídel a dlouhého vidlicovitě
vykrojeného ocasu. Nepřehlédneme ani velké bílé skvrny na spodní straně křídel,
které opravdu silně kontrastují s červenými konci ručních letek. Své hnízdo si
staví převážně vysoko v korunách listnatých stromů. Jejich kořistí jsou drobní
savci, ptáci a ryby. K páření dochází během března a dubna. Do hnízda o průměru
až 1m snese samice 1 až 4 bílá vejce s červenohnědými skvrnami, na kterých sedí
oba rodiče zhruba čtyři týdny. Mláďata se rodí krémově bílá. Následující hnízdní
péče trvá 48 - 54 dní. Po celou tuto dobu se stávají luňáci velmi citlivý na
jakékoli rušení, v nejhorším případě mohou mláďata i opustit a k hnízdu už se
nevrátit.
"Vzhledem k tomu, že jsme dnes ještě realizovali výjezd na zraněnou sojkou do
Holoubkova, zastavili jsme se na další zajímavé lokalitě, kterou je Hamerský
rybník právě v blízkosti zmíněné obce. Jaké bylo naše překvapení, když jsme
pozorovali nejen párkující se kachny divoké, ale i samce čírky obecné (na
snímku) a ostralky štíhlé. Obě tyto kachny lze na Rokycansku považovat za vzácné
a objevující se výhradně v době jarního a podzimního tahu," líčí šéf
rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
Čírka obecná je nejmenší kachna u nás s výrazným rozdílem pohlaví. Samce ve
svatebním šatě poznáme podle kaštanově hnědé hlavy s tmavě zelenou skvrnou přes
oko a jasně žluté skvrny pod ocasem. Vyskytuje se na rybnících s bujnou pobřežní
vegetací. Hnízdění probíhá od května do června, přičemž samice snáší 8 až 10
vajec, na kterých sedí 21 až 23 dnů. Zajímavostí u čírek je to, že je jednou z
nejrychleji létajících kachen. Živí se jak rostlinou, tak i živočišnou potravou.
"Je smutné, že se s čírkami, případně dalšími vodními ptáky příliš nesetkáváme,
neboť na Rokycansku se vodní plochy příliš nevyskytují nebo nejsou na výskyt
těchto opeřenců příliš vhodné."
Další vzácností, se kterou se ochranáři na Hamerském rybníce setkali, byla
ostralka štíhlá. Domníváme se, že se jedná o stejného jedince, který se v zimě
vyskytovat ve Zbiroze v přítomnosti početného hejna kachen. Usuzujeme, že se
jedná o exempláře, který ulétl nějakému chovateli. "Na Rokycansku je to snad
vůbec první případ, kdy se s ostralkou štíhlou setkáváme.
Ostralka je štíhlejší kachnou než všem známá kachna divoká, přezdívaná
březňačka. Má tenký a dlouhý krk, úzký zobák, ostře vyčnívající ocas a šedé
nohy. Samec ve svatebním šatě má šedé tělo, bílou hruď, hnědou hlavu, zelené
zrcátko a černá ocasní pera vybíhající do 6 - 10 cm dlouhé špičky. Samice je
hnědě skvrnitá s šedým zobákem, má špičatý ocas a malé zrcátko," popisuje
Moulis. Vyskytuje se podle něj v severských jehličnatých lesích, přičemž
přezimuje ve střední a západní Evropě, v okolí Středozemního moře nebo až v
tropické Africe. Žije na mělkých, bahnitých a rákosím obrostlých rybnících a
jezerech i bažinatých oblastech. Živí se podobně jako čírka živočišnou i
rostlinnou potravou. Hnízdo si staví na zemi v trávě i 100 metrů od vody. V době
hnízdění, které probíhá od dubna do května snáší samice 7 až 11 nažloutlých
vajec, na kterých sedí 22 - 23 dnů. Péče o mláďata trvá 7 týdnů.
Z hlediska ornitologie byl tedy pátek 13. března významným dnem. Podařilo se na
Rokycansku zcela náhodně pozorovat tři vzácně se vyskytující opeřence – luňáka,
čírku a ostralku. I přesto, že se pravděpodobně jedná o krátkodobý výskyt těchto
druhů, je to další nezvratný signál uzdravující se okolní přírody, která se
navíc v těchto dnech probouzí. Na každém kroku je již znát, že jaro je zde. V
přírodě jsou již k vidění první mláďata a na rostlinách i stromech je znát
zvyšující se teplota. Vydáte-li se v této době do přírody, zcela jistě nebudete
litovat. Přesto je potřeba dávat pozor, aby vlivem lidské zvědavosti nevyhasl
právě rodící se život v přírodě. A k tomu, aby se tak nestávalo přispívají i
členové Českého svazu ochránců přírody v Rokycanech. Máte-li zájem i Vy přiložit
ruku k dílu, je právě ta nevhodnější doba. Kalendář akcí najdete na
www.csop.erc.cz [http://www.csop.erc.cz] nebo si o něj můžete zatelefonovat –
kontaktní telefon je 603239922.
Kromě záchrany volně žijících živočichů se rokycanští ochránci přírody věnují i dalším činnostem, např. pozorování opeřenců na jarních tazích. Na obloze již lze v této době pozorovat řadu navrátilců, z nichž někteří již začínají hnízdit. Přesto zde ještě všechny ptačí druhy nemáme a je příjemné pozorovat návrat těch posledních, kteří u nás vyvádějí svá mláďata.
Právě k nim lze zařadit na Rokycansku poměrně vzácného dravce – luňáka červeného, kterého dnes v dopoledních hodinách pozorovali rokycanští ochránci přírody v blízkosti Boreckého rybníka u Rokycan. Jednalo se zřejmě o přetahujícího jedince, který se pomalu vrací na hnízdiště, aby vyvedl svá mláďata. Není však vyloučeno, že klid k výchově mláďat nalezne právě na Rokycansku, i když doposud nebyl prokázán případ hnízdění tohoto dravce, který je asi stejně velký jako káně lesní. Jeho peří má jasně červenohnědou barvu a při letu ho poznáme podle úzkých prohnutých křídel a dlouhého vidlicovitě vykrojeného ocasu. Nepřehlédneme ani velké bílé skvrny na spodní straně křídel, které opravdu silně kontrastují s červenými konci ručních letek. Své hnízdo si staví převážně vysoko v korunách listnatých stromů. Jejich kořistí jsou drobní savci, ptáci a ryby. K páření dochází během března a dubna. Do hnízda o průměru až 1m snese samice 1 až 4 bílá vejce s červenohnědými skvrnami, na kterých sedí oba rodiče zhruba čtyři týdny. Mláďata se rodí krémově bílá. Následující hnízdní péče trvá 48 - 54 dní. Po celou tuto dobu se stávají luňáci velmi citlivý na jakékoli rušení, v nejhorším případě mohou mláďata i opustit a k hnízdu už se nevrátit.
"Vzhledem k tomu, že jsme dnes ještě realizovali výjezd na zraněnou sojkou do Holoubkova, zastavili jsme se na další zajímavé lokalitě, kterou je Hamerský rybník právě v blízkosti zmíněné obce. Jaké bylo naše překvapení, když jsme pozorovali nejen párkující se kachny divoké, ale i samce čírky obecné (na snímku) a ostralky štíhlé. Obě tyto kachny lze na Rokycansku považovat za vzácné a objevující se výhradně v době jarního a podzimního tahu," líčí šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
Čírka obecná je nejmenší kachna u nás s výrazným rozdílem pohlaví. Samce ve svatebním šatě poznáme podle kaštanově hnědé hlavy s tmavě zelenou skvrnou přes oko a jasně žluté skvrny pod ocasem. Vyskytuje se na rybnících s bujnou pobřežní vegetací. Hnízdění probíhá od května do června, přičemž samice snáší 8 až 10 vajec, na kterých sedí 21 až 23 dnů. Zajímavostí u čírek je to, že je jednou z nejrychleji létajících kachen. Živí se jak rostlinou, tak i živočišnou potravou. "Je smutné, že se s čírkami, případně dalšími vodními ptáky příliš nesetkáváme, neboť na Rokycansku se vodní plochy příliš nevyskytují nebo nejsou na výskyt těchto opeřenců příliš vhodné."
Další vzácností, se kterou se ochranáři na Hamerském rybníce setkali, byla ostralka štíhlá. Domníváme se, že se jedná o stejného jedince, který se v zimě vyskytovat ve Zbiroze v přítomnosti početného hejna kachen. Usuzujeme, že se jedná o exempláře, který ulétl nějakému chovateli. "Na Rokycansku je to snad vůbec první případ, kdy se s ostralkou štíhlou setkáváme.
Ostralka je štíhlejší kachnou než všem známá kachna divoká, přezdívaná březňačka. Má tenký a dlouhý krk, úzký zobák, ostře vyčnívající ocas a šedé nohy. Samec ve svatebním šatě má šedé tělo, bílou hruď, hnědou hlavu, zelené zrcátko a černá ocasní pera vybíhající do 6 - 10 cm dlouhé špičky. Samice je hnědě skvrnitá s šedým zobákem, má špičatý ocas a malé zrcátko," popisuje Moulis. Vyskytuje se podle něj v severských jehličnatých lesích, přičemž přezimuje ve střední a západní Evropě, v okolí Středozemního moře nebo až v tropické Africe. Žije na mělkých, bahnitých a rákosím obrostlých rybnících a jezerech i bažinatých oblastech. Živí se podobně jako čírka živočišnou i rostlinnou potravou. Hnízdo si staví na zemi v trávě i 100 metrů od vody. V době hnízdění, které probíhá od dubna do května snáší samice 7 až 11 nažloutlých vajec, na kterých sedí 22 - 23 dnů. Péče o mláďata trvá 7 týdnů.
Z hlediska ornitologie byl tedy pátek 13. března významným dnem. Podařilo se na Rokycansku zcela náhodně pozorovat tři vzácně se vyskytující opeřence – luňáka, čírku a ostralku. I přesto, že se pravděpodobně jedná o krátkodobý výskyt těchto druhů, je to další nezvratný signál uzdravující se okolní přírody, která se navíc v těchto dnech probouzí. Na každém kroku je již znát, že jaro je zde. V přírodě jsou již k vidění první mláďata a na rostlinách i stromech je znát zvyšující se teplota. Vydáte-li se v této době do přírody, zcela jistě nebudete litovat. Přesto je potřeba dávat pozor, aby vlivem lidské zvědavosti nevyhasl právě rodící se život v přírodě. A k tomu, aby se tak nestávalo přispívají i členové Českého svazu ochránců přírody v Rokycanech. Máte-li zájem i Vy přiložit ruku k dílu, je právě ta nevhodnější doba. Kalendář akcí najdete na www.csop.erc.cz nebo si o něj můžete zatelefonovat – kontaktní telefon je 603239922.
Právě k nim lze zařadit na Rokycansku poměrně vzácného dravce – luňáka červeného, kterého dnes v dopoledních hodinách pozorovali rokycanští ochránci přírody v blízkosti Boreckého rybníka u Rokycan. Jednalo se zřejmě o přetahujícího jedince, který se pomalu vrací na hnízdiště, aby vyvedl svá mláďata. Není však vyloučeno, že klid k výchově mláďat nalezne právě na Rokycansku, i když doposud nebyl prokázán případ hnízdění tohoto dravce, který je asi stejně velký jako káně lesní. Jeho peří má jasně červenohnědou barvu a při letu ho poznáme podle úzkých prohnutých křídel a dlouhého vidlicovitě vykrojeného ocasu. Nepřehlédneme ani velké bílé skvrny na spodní straně křídel, které opravdu silně kontrastují s červenými konci ručních letek. Své hnízdo si staví převážně vysoko v korunách listnatých stromů. Jejich kořistí jsou drobní savci, ptáci a ryby. K páření dochází během března a dubna. Do hnízda o průměru až 1m snese samice 1 až 4 bílá vejce s červenohnědými skvrnami, na kterých sedí oba rodiče zhruba čtyři týdny. Mláďata se rodí krémově bílá. Následující hnízdní péče trvá 48 - 54 dní. Po celou tuto dobu se stávají luňáci velmi citlivý na jakékoli rušení, v nejhorším případě mohou mláďata i opustit a k hnízdu už se nevrátit.
"Vzhledem k tomu, že jsme dnes ještě realizovali výjezd na zraněnou sojkou do Holoubkova, zastavili jsme se na další zajímavé lokalitě, kterou je Hamerský rybník právě v blízkosti zmíněné obce. Jaké bylo naše překvapení, když jsme pozorovali nejen párkující se kachny divoké, ale i samce čírky obecné (na snímku) a ostralky štíhlé. Obě tyto kachny lze na Rokycansku považovat za vzácné a objevující se výhradně v době jarního a podzimního tahu," líčí šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
Čírka obecná je nejmenší kachna u nás s výrazným rozdílem pohlaví. Samce ve svatebním šatě poznáme podle kaštanově hnědé hlavy s tmavě zelenou skvrnou přes oko a jasně žluté skvrny pod ocasem. Vyskytuje se na rybnících s bujnou pobřežní vegetací. Hnízdění probíhá od května do června, přičemž samice snáší 8 až 10 vajec, na kterých sedí 21 až 23 dnů. Zajímavostí u čírek je to, že je jednou z nejrychleji létajících kachen. Živí se jak rostlinou, tak i živočišnou potravou. "Je smutné, že se s čírkami, případně dalšími vodními ptáky příliš nesetkáváme, neboť na Rokycansku se vodní plochy příliš nevyskytují nebo nejsou na výskyt těchto opeřenců příliš vhodné."
Další vzácností, se kterou se ochranáři na Hamerském rybníce setkali, byla ostralka štíhlá. Domníváme se, že se jedná o stejného jedince, který se v zimě vyskytovat ve Zbiroze v přítomnosti početného hejna kachen. Usuzujeme, že se jedná o exempláře, který ulétl nějakému chovateli. "Na Rokycansku je to snad vůbec první případ, kdy se s ostralkou štíhlou setkáváme.
Ostralka je štíhlejší kachnou než všem známá kachna divoká, přezdívaná březňačka. Má tenký a dlouhý krk, úzký zobák, ostře vyčnívající ocas a šedé nohy. Samec ve svatebním šatě má šedé tělo, bílou hruď, hnědou hlavu, zelené zrcátko a černá ocasní pera vybíhající do 6 - 10 cm dlouhé špičky. Samice je hnědě skvrnitá s šedým zobákem, má špičatý ocas a malé zrcátko," popisuje Moulis. Vyskytuje se podle něj v severských jehličnatých lesích, přičemž přezimuje ve střední a západní Evropě, v okolí Středozemního moře nebo až v tropické Africe. Žije na mělkých, bahnitých a rákosím obrostlých rybnících a jezerech i bažinatých oblastech. Živí se podobně jako čírka živočišnou i rostlinnou potravou. Hnízdo si staví na zemi v trávě i 100 metrů od vody. V době hnízdění, které probíhá od dubna do května snáší samice 7 až 11 nažloutlých vajec, na kterých sedí 22 - 23 dnů. Péče o mláďata trvá 7 týdnů.
Z hlediska ornitologie byl tedy pátek 13. března významným dnem. Podařilo se na Rokycansku zcela náhodně pozorovat tři vzácně se vyskytující opeřence – luňáka, čírku a ostralku. I přesto, že se pravděpodobně jedná o krátkodobý výskyt těchto druhů, je to další nezvratný signál uzdravující se okolní přírody, která se navíc v těchto dnech probouzí. Na každém kroku je již znát, že jaro je zde. V přírodě jsou již k vidění první mláďata a na rostlinách i stromech je znát zvyšující se teplota. Vydáte-li se v této době do přírody, zcela jistě nebudete litovat. Přesto je potřeba dávat pozor, aby vlivem lidské zvědavosti nevyhasl právě rodící se život v přírodě. A k tomu, aby se tak nestávalo přispívají i členové Českého svazu ochránců přírody v Rokycanech. Máte-li zájem i Vy přiložit ruku k dílu, je právě ta nevhodnější doba. Kalendář akcí najdete na www.csop.erc.cz nebo si o něj můžete zatelefonovat – kontaktní telefon je 603239922.
Sdílet článek na sociálních sítích