Zeleň v Praze přibývá jen na papíře, nový územní plán nenabízí reálné zlepšení

PRAHA - Tvrzení politiků a úředníků, že v Praze přibývá zeleně, neodpovídá skutečnosti. Jak vyplývá z nové studie sdružení Arnika, úřady nemají přehled, kolik se v Praze kácí stromů a kolik vysazuje. Pokud se podaří dát dohromady statistiku, převažuje kácení nad sázením stromů. Za mizení zeleně mohou také změny územního plánu. Zatímco statisticky se velká rozloha pozemků převádí z orné půdy na zeleň, žádné masivní zalesňování neprobíhá. Pokud je ale pozemek převeden ze zeleně na stavební parcelu, vznikne na něm prakticky ihned zástavba. Další ohrožení zeleně může představovat nový územní plán, který nemá nástroje pro skutečně účinnou ochranu zelených ploch zejména v centrálních částech města. Nový plán neeviduje většinu ploch zeleně
o velikosti do 5 000 metrů čtverečních, což může ulehčit zástavbu menších parků.

"Zkuste si vzpomenout na nějaký park, který nově vznikl v posledních dvaceti letech," nabízí mluvčí Arniky Zora Kasiková soukromý test o zeleni v Praze. "Zatímco většina lidí o žádné nové zeleni neví, mnoho z nich je konfrontováno s ukrajováním zelených ploch, zástavbou okrajů parků a kácením stromů kvůli budovám," vysvětluje, proč se Arnika rozhodla tuto problematiku podrobněji prozkoumat.

Arnika oslovila 22 centrálních městských částí. Jak vyplývá ze shrnující studie "Stav a vývoj zeleně v Praze", více než polovina úřadů vůbec nevede evidenci o počtu kácených stromů. Úřady nemají ani vymezené pozemky pro nové výsadby. Jak vedení statistik, tak vymezení pozemků pro sázení přitom ukládá zákon o ochraně přírody a krajiny.

Jedním z úřadů, které statistiku vedou, je Praha 1. Pohled do čísel za posledních pět let odhalí, že vykáceno bylo 748 stromů, ale vysázeno jen 133. Podobné je to i v dalších částech centra města. Také rozbor rozpočtů městských částí ukazuje, že řada z nich věnuje více prostředků na kosení trávníků a výsadby okrasných záhonů, než na sázení stromů. Zmíněná Praha 1 vynakládá na výsadby dřevin 2,24 % rozpočtu odboru životního prostředí, na péči o dřeviny je určeno
jen 3,15 %.

Arnika se snažila zjistit také to, jaký vliv na zeleň mají změny územního plánu. Údaje poskytnuté Úvarem rozvoje hlavního města to ale neumožňují posoudit. Statisticky sice přibývá rozloha pozemků určených pro zeleň, často jde ale třeba o pole nebo jiné druhy pozemků, kde neroste jediný strom. V tabulkách navíc nejsou započteny stovky mimořádných změn územního plánu, jejichž cílem je zpravidla přeměna zeleně ve stavební parcely. "Územní plán sice myslí na zeleň budoucnosti, ale současnou zeleň svou flexibilitou chrání nedostatečně", tvrdí Jakub Esterka, autor studie. "Z praxe oslovených úřadů městských částí navíc vyplývá pouze okrajový zájem o zeleň. Počty skutečně vysazených stromů nenahrazují úbytek zeleně v daných městských částech", dodal. Od roku 1996 se ve městě žádné podrobné sledování neprovádí a lepší údaje jednoduše nejsou k dispozici.
"Typickým virtuálním projektem je často zmiňovaný zelený pás kolem Prahy. Hovoří se o něm téměř sto let, dodnes ale není nikdo schopen vykoupit příslušné pozemky od soukromých vlastníků a vysázet na nich les. Tuto nejistotu potvrdilo také veřejné projednání nového územního plánu. Hrozí, že i nadále zůstane tento projekt jen na papíře," upozornil Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů. Zelený pás navíc podle něj neřeší problém mizející zeleně v centrálních částech města, které jsou hustě zastavěné a postižené znečištěným ovzduším.
Před mizením zeleně dlouhodobě varuje Akademie věd České republiky a dává ji do souvislosti s ohrožením lidského zdraví. Výzkumný tým Ústavu experimentální medicíny pod vedením MUDr. Radima Šráma sledoval policisty v ulicích a také řidiče autobusů hromadné dopravy. Navíc se prováděly analýzy zdravotního stavu dětí. Výzkum se zaměřil zejména na částice jemného polétavého prachu a karcinogenní benzo(a)pyren. Tým došel k závěru, že znečištění ovzduší má přímou souvislost s nárůstem nemocností dětí. Akademie věd proto doporučuje zvyšovat kapacitu zelených ploch, neboť ty mají schopnost znečištěné ovzduší zčásti kompenzovat.
Ohrožení zeleně v Praze komerční zástavbou potvrdil i výzkum "Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci", který v loňském roce provedl mezinárodní tým studentů z univerzity v nizozemském Wageningenu. "Studenti došli například k závěru, že lidem záleží na tom, aby Praha byla městem zeleně. Tři čtvrtiny oslovených obyvatel Prahy by byli dokonce ochotny za zachování zeleně i zaplatit. Studenti narazili také na nízkou úroveň zapojení veřejnosti do rozhodování i malou ochotu úřadů vůbec veřejnosti o zásazích do zeleně informovat," komentuje výsledky průzkumu Martin Skalský.

Architekt Tomáš Vích vidí v přípravě nového územního plánu šanci pro napravení urbanistických chyb minulosti. "Urbanismus znamená myslet stejnou měrou na dopravu, na rekreaci, na to, aby se lidé nebáli jít do práce, aby vznikalo území příjemné pro život. Jednou ze zásad územního rozvoje Prahy, které se nyní připravují, je rozšiřovat zelené plochy a spojovat je do větších celků. V případech, jako je plánovaný rozvoj v okolí metra na Roztylech, je prostor pro rozšíření zelených ploch, nikoliv jejich likvidaci," říká Ing. arch. Tomáš Vích.

Na základě výsledků výše uvedených studií a zkušeností z poradenské i odborné činnosti Arnika zformulovala své připomínky ke konceptu nového územního plánu. Hlavním motivem šesti základních požadavků je zachování a rozšiřování ploch zeleně a stanovení jasných pravidel pro novou výstavbu. "Klíčové je využití již zastavěných území před dalším rozšiřováním města do krajiny ve formě satelitních městeček. Pro všechny citlivé oblasti by měly být zpracovány podrobné regulační plány. Zeleň by měla tvořit nejméně 30 % ve všech nově vznikajících čtvrtích. V neposlední řadě by nemělo dojít k likvidaci zahrádkářských kolonií. Stromy v zahrádkách tvoří nejen důležitou součást městské zeleně, ale významná je i jejich funkce sociální," shrnuje připomínky Arniky Zora Kasiková."

Jak studentský výzkum, tak vlastní studie Arniky ukázaly na neochotu úřadů poskytovat údaje, ignorování povinnosti vést evidence a vůbec porušování jak zákona o ochraně přírody a krajiny, tak i zákonů o svobodném přístupu k informacím. "Dokud budou samotné úřady porušovat zákony a ztrácet přehled o své vlastní činnosti, Praze bude hrozit další kácení a betonování," varuje Martin Skalský.

Arnika obě studie nyní předá městským částem a magistrátu. Ve sbírání dat o kácení a vysazování stromů v jednotlivých městských částech bude i nadále pokračovat.

Tisková zpráva Centra pro podporu občanů sdružení Arnika