Peníze na zeleň mizí tam, kam listí z parků

ng. Jakub Esterka

Často slyšíme z úst pražských politiků, jak je naše hlavní město zelené i ve smyslu finanční pozornosti věnované veřejné zeleni. Jaká je tedy vlastně efektivita vynakládaných prostředků na zeleň? Co všechno je touto zelení myšleno a kolik peněz skutečně věnujeme péči o dřeviny?

Pokud se při podzimních vycházkách rádi brouzdáte spadaným listím, máte v posledních letech smůlu. Tedy pokud si vyberete ke své procházce pražské parky. Například z parku na žižkovské Parukářce bylo letos důkladně "vysáto" všechno spadané listí. Po dobu několika dní tam naplno pracovala technika a lidé, aby parkové plochy zbavili tak přirozené věci, jako je spadané listí. Tento přístup má celou řadu ekosystémových důsledků, jako je například odstranění celé řady hmyzích druhů odsátím nebo znemožnění zdárného přezimování populace ježka. Kromě toho to ale svědčí o našem nepochopení přirozených cyklů přírody a o sterilním přístupu k zeleni tam, kde to není zcela na místě.

V letních měsících se tento trend vynakládání přehnaných finančních prostředků projevuje především financováním intenzivního sekání trávníkových ploch až na samou hranici jejich regenerace. Pokud máte před svým domem v horkém letním dni místo zeleného trávníku vyschlou poušť, nemusí to být způsobeno pouze počasím.

Sdružení Arnika se v loňském roce zajímalo o přístup pražských úřadů k životnímu prostředí z pohledu financování zeleně. V průběhu roku 2009 tak Arnika oslovila 22 centrálních městských částí s dotazy týkajícími se zeleně. Jak vyplývá ze shrnující studie "Stav a vývoj zeleně v Praze", která se mimo jiné zabývá efektivitou vynakládaných prostředků, většina prostředků přidělených na péči o zeleň mizí v kategorii "péče o ostatní zeleň". To jsou právě finanční prostředky vynakládané na zmíněné vysávání listí, sekání trávníků, péči o květinové záhony. Na péči o dřeviny, tedy o tu nejpodstatnější složku městské zeleně, která je z hlediska plnění celé řady funkcí zeleně nepostradatelná, zbývá pouze zlomek financí. Na samotnou výsadbu pak je věnován pouze zlomek z tohoto zlomku veřejného rozpočtu.

Tak například Praha 11 věnuje na výsadbu dřevin v průměru 0,04 % rozpočtu (0,8 % z rozpočtové kapitoly odboru životního prostředí - OŽP). Praha 1 v letech 2004 až 2008 financovala výsadbu dřevin v průměru 1,1 % rozpočtové kapitoly OŽP. Na péči o dřeviny připadlo v tomto období v průměru 1,5 % rozpočtové kapitoly OŽP, zatímco na ostatní péči připadlo v tomto období 36 až 58 % celé této rozpočtové kapitoly. Podobnou strukturu financování nalezneme také u dalších městských částí (například Praha 2 tato čísla téměř kopíruje). Podíváme-li se na "zelenější" městskou část, jakou je například Praha 6, zjistíme že na výsadbu stromů a keřů věnuje ročně v průměru 1 milion korun, na péči o dřeviny jsou to pak 3 miliony korun, avšak na péči o ostatní zeleň je to téměř 30 milionů korun ročně.

Tyto údaje nevypovídají o kvalitní péči o dřeviny, která navíc pro vlastníky dřevin vyplývá i ze zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V době, kdy jsou trvale zhoršené podmínky životního prostředí v našem hlavním městě především díky emisím škodlivin z automobilové dopravy, je tento přístup k financování zeleně velice nezodpovědný. Zeleň je totiž jedinou účinnou protiváhou k narůstajícímu znečištění ovzduší Prahy.

Nedávno byl zveřejněn žebříček Green City Index britské poradenské společnosti Economist Intelligence Unit, který porovnává ekologický postoj evropských metropolí. Pravděpodobně ne náhodou skončila Praha v hodnocení "nejzelenějších" městy až na 24. místě ze 30.

Zimní období má být pro dřeviny obdobím klidu. Opak je často pravdou. Doba vegetačního klidu znamená pro dřeviny období kácení. Mimo to často dochází k zbytečně intenzivnímu zasolování půd při zimní údržbě komunikací, které se na dřevinách projeví až na jaře. Pokud chceme, aby Praha byla skutečně zeleným městem, ptejme se, kolik financí věnují veřejné rozpočty na péči a výsadbu dřevin. Ideálním obdobím, kdy by se tato péče o zeleň měla projevit, je již konec zimy.

Autor je vedoucím poradny Centra pro podporu občanů sdružení Arnika a autorem studie Stav a vývoj zeleně v Praze.