Finanční injekce z Bruselu pomáhají chránit i objevovat šumavskou přírodu

Video: Reportáž Jana Dvořáka

Nejnákladnějším projektem Národního parku Šumava, jehož realizace by se neobešla bez evropských peněz, je stavba cyklostezky spojující Gerlovu Huť se Srním. Postaveny jsou zatím dva úseky ze čtyř za více než 47 milionů korun. Už čtyři roky si tak cyklisté mohou užívat úsek z Gerlovy Hutě do Nové Hůrky a v minulém roce se podařilo dokončit úsek mezi Vysokými Lávkami a Velkým Borem. Letos chce vedení Národního parku Šumava dostavět další část cyklostezky, která propojí Velký Bor se Srním. Po dokončení všech etap má stezka měřit 23,5 kilometru.

Evropské dotace pomáhají na Šumavě budovat kilometry cyklostezek.

Letos si ale na své nepřijdou jen cyklisti. V plánu jsou také akce, které zatraktivní Šumavu nejen pro ty, co se na ni dívají ze sedla kola. "Jde o rekonstrukci dvou informačních středisek - jedno na Kvildě a druhé na Svinné Ladě - a o výstavbu dvou návštěvnických středisek - soví voliéry na Borové Ladě a stanice pro hendikepovaná zvířata v Klášterci," uvedla příklad vedoucí oddělení řízení projektů Národního parku Šumava Jana Slonková.

Například informační středisko na Kvildě patří mezi nejnavštěvovanější. Rozšířené by mohlo být už v příštím roce. "Protože se nám uvolnily prostory v prvním patře, tak bychom se vlastně mohli s částí informačního střediska, konkrétně s promítacím sálem, přesunout o patro výš a celý spodní prostor by zůstal pouze pro expozici, přepážku obsluhy, dětský koutek a zázemí pro turisty," pochvaluje si vedoucí informačního střediska Kvilda Dana Zývalová.

Šumava obnovuje smíšené lesy

Peníze z Bruselu pomohou i s obnovou původních smíšených šumavských lesů, které během posledních dvou století lidé přeměnili převážně na smrkové, náchylné na poškození větrem i škůdci. Na zcela unikátní projekt získal šumavský národní park z Operačního programu Životního prostředí 250 milionů korun. Biodiverzita se z nich bude v šumavských lesích obnovovat od letoška až do roku 2014.

Projekty spolufinancované EU

Obce staví čističky, příroda to jistě ocení

Z Operačního programu Životního prostředí si na desítky milionů korun sáhnou také některé šumavské obce. Ze 166 milionů korun, které si na dotacích rozdělily letos, se budou stavět hlavně kanalizační řady a čističky odpadních vod, aby se ulevilo přírodě. Vyrostou třeba v Prášilech, Srní, Kašperských Horách nebo Českých Žlebech.

Aby si šumavské obce vůbec mohly na peníze z Evropy sáhnout, musela pro ně unie vytvořit speciální pravidla. "Úplně běžná činnost to být nemůže, protože na území národního parku jsou malé obce, proto specifičnost území Šumavy musela být zohledněna jak v Operačním programu Životního prostředí, tak ve vlastním manuálu hodnocení žádostí," podotkl ředitel šumavského národního parku František Krejčí.

Šumavská víska

Více peněz na Šumavu by měl dávat stát

Přestože Evropská unie je k Šumavě poměrně štědrá, peníze z evropských fondů nepokryjí cenu celých projektů a malé obce, které kvůli nízkému počtu trvale žijících obyvatel hospodaří jen s velmi omezenými rozpočty, musí další finance shánět, kde se dá. Často chodí pro další dotace na česká ministerstva. Podle starostů tam ale šumavské obce často přijdou zkrátka.

"Stát, který má na území Šumavy veřejný zájem - národní park - nebyl schopen pro tento veřejný zájem připravit takové podmínky, aby obce, které na to doplácejí, měly mnohem snazší přístup k získávání dotací, které se týkají právě ochrany přírody," popsala starostka Stožce Zdeňka Lelková (nez.). Její obec letos získala na výstavbu čističky a vodovodů dotaci z Bruselu ve výši 41 milionů korun. Dalších jedenáct milionů by měla doplatit ze svého, v obecní kase ale tolik peněz není. Starostka proto teď doufá, že se jí za pomoci rozličných národních dotačních titulů podaří spoluúčast snížit na 5 milionů korun.