Velbloudi v říši rostlin

Díky tomu se může stavba jejich těla výrazně lišit. Zpravidla však vytvářejí hustou vodotěsnou listovou růžici, tzv. cisternu nebo nálevku, v níž mohou uchovávat i větší množství vody. Nápadně křiklavé zbarvení těchto nálevek je přitom jedním z důvodů, proč se bromélie rozšířily do botanických zahrad a později i domácností po celém světě.

Vyjasnění pojmů

Celá čeleď broméliovitých rostlin se také někdy nazývá zjednodušeně bromélie, ačkoliv to není z botanického hlediska úplně přesné, protože samotný rod Bromelia zahrnuje pouze okolo 50 druhů, zatímco celá čeleď obsahuje téměř 2700 druhů. Patří mezi ně i rod Tillandsia, jehož valná část se vyznačuje stříbřitými šupinkami pokrývajícími jako kožíšek povrch rostlin.

Tenkrát v Americe

Původním domovem všech broméliovitých rostlin je americký kontinent, a to od jižního okraje USA po Chile a Argentinu. Podle oblasti, kde se rostliny nacházejí, se mění i jejich ekologické nároky. Nejvíce druhů obývá především vlhké teplé oblasti, deštné pralesy či podhorské lesy. Tyto druhy mají široké a nízké nálevkovité růžice listů a žijí převážně epifyticky, tedy rostou na větvích stromů a vlhkost přijímají z okolního prostředí, kořeny nevyužívají vůbec nebo jen v menší míře. Čím je nálevka bromélie vyšší a užší a odpařuje tudíž málo vody, tím má rostlina k dispozici během roku méně vláhy.

Bromélie, které vegetují v suchých polopouštních oblastech, ať už v horách, nebo nížinách, nevytvářejí nálevky dokonce vůbec, tvoří pouze široce rozprostřené růžice a jejich tuhé listy mají sukulentní charakter. Tyto bromélie mají kořeny zapuštěné v zemi.

Doma jako v pralese

Pěstování různých druhů bromélií v domácích podmínkách odpovídá nárokům jejich původního domova. Rostliny s širokými nízkými nálevkami, které jsou zvyklé na dostatečný přísun vláhy, musejí mít tedy podobný komfort i v bytě. Nejjednodušší je klasické hrnkové pěstování bromélií v malém (průměr cca 10 cm) plastovém květináčku s dobrou drenážní vrstvou a v substrátu z čisté rašeliny, případně s příměsí perlitu, písku či sušeného rašeliníku. Květináč umístíme na teplém místě se zvýšenou vlhkostí, ale rostlinu chráníme před přímými slunečními paprsky, což platí i v létě, kdy jej můžeme přenést ven do stínu.

Jiné nároky mají méně vlhkomilné bromélie s úzkými vysokými nálevkami, které žijí na osluněných vrcholcích stromů. Potřebují tedy i v domácích podmínkách jednak více světla, jednak vzdušnější, lépe vysychající substrát, aby nezačaly zahnívat. Pokud jste začátečníci, použijte zeminu pro orchideje, ani v tomto případě ale nesmíte zapomenout na dobrou drenážní vrstvu, a pokud chcete pravděpodobnost úspěšnosti zvýšit, použijte tzv. epifytní koš, díky němuž substrát rychleji vysychá. Rostlinu zalévejte až po tom, co zemina v nádobě téměř vyschne. Poskytněte jí co nejvíce světla, ale v létě přistiňujte.

V zemi
Terestrické rostliny
Při pěstování zemních bromélií postupujeme podobně jako u sukulentů.

Krok 1
Zemina a Květináč

Polopouštní zástupci bromélií potřebují šterkovitý substrát s pořádnou vrstvou drenáže v plastovém květináči.

Krok 2
Stanoviště

Rostliny také ocení jižně, jihozápadně či jihovýchodně orientovaný parapet okna s dostatečně proudícím vzduchem.

Krok 3
Teplota

Pokojovou teplotu snášejí rostliny dobře, jen v zimě je potřeba klima radikálně snížit, a to na 6 až 12 °C. Světlo však zachovejte!

Krok 4
Zálivka

Zálivka by měla být co nejstřídmější, v období prosinec-únor ji vynechejte úplně. Letnění je možné, ale chraňte před deštěm.

Krok 5
Druhy

Mezi polopouštní bromélie patří zástupci rodů Abromeitiella, Pitcairnia a Puya, které snášejí různé podmínky od vyloženě suchého prostředí až k vlhčímu klimatu.

Q&A
Miloš Král
architekt zahrad

Jak se liší pěstování tilandsií od ostatních druhů bromélií?

Tilandsie potřebují především hodně vody a světla. Rosení několikrát denně je u těchto rostlin samozřejmostí, i když samo o sobě nestačí, je potřeba tilandsii vždy jednou týdně ponořit do kbelíku s vodou, aby dobře doplnila vodu v pletivech. Nepoužívejte ovšem vodu z kohoutku; pokud nemáte dešťovou, alespoň ji převařte. Neroste, pokud teplota klesne pod 15 °C. V zimních měsících ovšem tilandsii nižší teploty dopřejte, alespoň pod 17 °C. Stačí ji přenést do chodby (s okny) nebo do méně vytápěné ložnice. Tilandsie také potřebuje dostatek světla, čím bude blíže k oknu, tím lépe, a nevadí jí ani průvan, spíše naopak.

V zimě by měl květináč stát přímo na okně. Hnojí se velmi slabým, asi 10x zředěným roztokem hnojiva pro pokojové rostliny. V létě jednou týdně, v zimě vůbec.

Co je zač ananas
Bromélie jsou pěstovány téměř výhradně z estetických důvodů, mají však jediného, za to však slavného zástupce v ovocné říši, a to je ananas.

AUTOR: Tereza Hromádková