Úterý, 23. dubna 2024

Stromolezec

Zachránil javor před Werichovým domem, svou práci přirovnává k vrcholovému sportu a nejradši má jerlín japonský. Luboš Fendrych je zkušený zahradník a znalec stromů, ke kterému si pro radu chodí architekti i ekologové.

Stromolezec

I když se pro jeho obor ujalo označení arboristika, nejraději o sobě říká, že je zahradník nebo také stromolezec. Je však zároveň soudním znalcem, který posuzuje stav stromů a doporučuje, co s nimi dál. Na jeho slovo se čeká, například když se uvažuje o prohlášení nějakého stromu za památný. Dovede totiž posoudit, jestli je strom pro ten účel dost silný a zdravý, aby dlouho vydržel. Posuzuje nemocné stromy, rozhoduje, zda se dají zachránit, nebo se musí vykácet. Dokáže uklidnit ekologické aktivisty i občany, znepokojené, když se někde kácí. Ledaskdy se totiž kácet opravdu musí, a on ví proč. Luboš Fendrych je jedním z nejzkušenějších "stromařů".

  • Jak se léčí strom?

Postavíte se k němu a začnete přemýšlet o "diagnóze". Nejlíp se zdravotní stav stromu určuje v době vegetace. Přes zimu, kdy nemá listy, se totiž dají rozpoznat jen větší poškození a posoudit havarijní stavy. Ale zato je dobře vidět stavba koruny, větší dutiny a praskliny. Když "doktor" zhodnotí stav stromu, zpracuje návrh na jeho ošetření. Každý dobrý zahradník to na základě svých bohatých zkušeností dokáže.

  • Planou kolem vaší práce vášně?

Když lidé vidí, že se kácí strom, nejčastěji zavolají na policii nebo na městský úřad. Ti zkušenější pozvou rovnou inspekci životního prostředí a někdy i televizi. Všemi dostupnými prostředky se zkrátka snaží tomu kácení zabránit, protože nevěří, že je opravdu nutné. Míra nedůvěry v naší společnosti je vysoká.

  • Dá se tedy říct, že Češi mají stromy hodně rádi?

To zaprvé. A zadruhé, nevěří, že ty práce dělají vysoce kvalifikovaní lidé z radnic a zahradníci. Ale myslím, že kacenisi důvěru postupně přece jen získáváme. Za sebe mohu říct, že bych se nikdy nenechal uvrtat do kácení zdravého stromu, pokud bych s tím nesouhlasil.

  • Jsou na vás vyvíjeny tlaky, abyste v posudku doporučil kácení, i když je strom zdravý?

Občas nějaké ty tlaky jsou. Takovým lidem vždycky říkám, ať pochopí, že dělám tu práci dlouhé roky, mám ji moc rád, a kvůli pokusu o podvod při zakázce, která je pro mě jako zrnko písku v moři, nebudu riskovat ztrátu dobré pověsti. To chápou.

  • Kdybyste provedl něco nečestného, mohl byste přijít o licenci?

Ošetřování stromů je volná živnost, bohužel. Člověk ale může přijít o dobré jméno. Mě zavazuje i moje profese soudního znalce. Jako znalec jsem skládal přísahu, že budu pracovat čestně.

  • Narazil jste někdy na starší dámy, které brání stromy vlastním tělem? Známá sběratelka Meda Mládková například přistihla před domem Jana Wericha v Praze na Kampě muže s pilou, a s velkým nasazením mu znemožnila pokračovat v kácení. Je možné, že by někdo na takovém místě chtěl zlikvidovat starý strom bez povolení?

Starší dámy jsem nepotkal, ale kácení bez důvodu a bez povolení je v Praze prakticky nemožné. Před domem Jana Wericha rostl starý javor, dělal jsem na něj znalecký posudek. Kořeny měl mnoho let napadené dřevokaznou houbou. Redukčními řezy jsme mu prodloužili život nejméně o deset let, ale pak už bylo velké riziko, že spadne, a proto jsem doporučil jeho vykácení. Houba konzumuje strom zevnitř a vodivá pletiva nechává. Takže je většinou do poslední chvíle zelený, a takový se nakonec i láme. A my jsme pak podezřelí, že chceme zničit cosi zdravého.

  • Jsou u nás dobré zákony na ochranu stromů?

Řekl bych, že ano, ale dnes jsou stromy nejvíce ohroženy tím, že územní plán se dá snadno změnit. Z prostoru, který je zanesený jako zahrada, parčík nebo park, se udělá stavební parcela.

  • Jako to hrozilo takzvanému Trojmezí v Záběhlicích v desátém pražském obvodě, kde je mimo jiné rozlehlý starý ovocný sad?

Proti zastavění toho místa jsem podepsal petici. Tam už se tu snahu po změně územního plánu podařilo zastavit.

  • Věříte, že to tak zůstane?

Úplně tomu nevěřím. Investoři počkají, až se lidi uklidní, a kdo ví, co bude dál.

  • Jak se dají pokácet staré stromy v těsných vnitroblocích?

Často mě překvapí, jak pěkné a velké stromy rostou ve dvorech pražských domů. Někteří lidé je vítají, jiné trápí, že jim stíní. Když k tomu nastanou dostatečně vážné důvody, kácí se takový strom postupně. Likviduje se stromolezeckou technikou, jak my říkáme, tedy s pomocí lan, odshora, prostě se rozebere. Napřed větve a potom i špalky se spouštějí k zemi, kde asistuje kvalifikovaný parťák. Ošetřoval jsem a kácel stromy na hřbitovech, nad skleníky... S velkou opatrností jde skoro všechno, byť přiměřeně pomalu. Občas se ale může nečekaně odlomit suchá větev, proto jsou všichni "stromaři" dobře pojištění.

  • Čím to, že některý z památných stromů je docela útlý a hned vedle stojí úplný gigant, a úřední cedulku na sobě nemá?

Největší nemusí být nejpamátnější, záleží na druhu. Památným se obvykle stává takový, který má kmen o průměru větším než jeden metr. Nejčastěji to bývá lípa, dub, jasan nebo javor klen. Prostě stromy, které mají před sebou dlouhou perspektivu. Lípa žije klidně osm set let. Zatímco třeba topol může mít metr třicet, ale památným se stát nemůže, protože v tomto stadiu už je před koncem životnosti. Hrozí totiž, že se mu zlomí silné větve, a to i zdravé. Pokud roste na frekventovaném místě, měl by se z bezpečnostních důvodů pokácet.

  • Jak se vaše práce mění?

Dělám ji už šestadvacátý rok a soudním znalcem jsem devatenáct let. Před revolucí jsem pracoval u podniku Sady, lesy a zahradnictví, tam jsem se to učil od zkušenějších kolegů. Byli jsme po mnoha letech první profesionální skupina specializovaná na ošetřování stromů.

Ošetřování starých stromů se na zahradnických školách nikdo speciálně nevěnoval. Ten obor začala křísit až doktorka Božena Gregorová, která v roce 1980 přeložila z polštiny první odbornou knížku. Její autoři čerpali z Německa, kde je úroveň ošetřování starých stromů hodně vysoká. Tam na to mají přímo ústavy, v nichž zkoumají například stabilitu stromů.

  • Takže jste zahradničil pět let za socialismu. V čem to bylo jiné?

Tenkrát jsme na stromy měli víc času. Učili jsme se nové technologie, byla to doba hledání a objevování. Když se dnes procházím v parcích nebo třeba stromořadím ve městě, vidím všude spoustu práce. Všímám si, co všechno by se s těmi stromy dalo udělat. Jenže v době krize se finance snižují, takže se odkládají rekonstrukce parků a na stromech se provádějí jen nejnutnější zásahy. Ale s prevencí je to podobné jako u lidí: kdyby se průběžně ošetřovaly i mladší stromy, uchovaly by se zdravé a bezpečné, a jednou by z nich mohly být i stromy památné.

  • Jaký druh stromu máte v oblibě?

Jerlín japonský. To byl vůbec první strom, který jsem začal ošetřovat. Roste dodnes na Karlově náměstí v Praze. Podobá se akátu a lidé si ho s ním často pletou.

A potom mám rád platany. Hlavně jeden, památný strom na Karlově náměstí. Je vidět z tramvaje, a je nápadný tím, že má jednu větev podepřenou. S kolegy jsme ho poprvé ošetřovali v roce 1986, kdy málem odumřel. Horní polovinu koruny měl totiž zaškrcenou obručemi a větve svázané ocelovým táhlem. Zredukovali jsme mu korunu a konzervovali dutiny ve kmeni, a on přežil.

Ale vlastně se mi líbí každý strom s přirozeně rozvinutou korunou. Nejsprávněji ošetřený strom je takový, kde to ošetření není vidět. Líbí se mi stromy, které mají větve téměř od země.

  • Hodně lezete do korun vysokých stromů. Musíte to trénovat?

Měl jsem od malička dobrou kondici, hodně jsem běhal. Bez vytrvalosti se tahle práce dělat nedá a těžší váhy se hrozně nadřou. Ale předtím jsem nikdy nevylezl na žádnou horu, a začal jsem lézt až na stromy. Spousta lidí se naopak věnuje horolezectví, a až pak začnou dělat nějakou výškovou práci.

  • Jak vysoké jsou nejvyšší stromy v našich podmínkách?

Kolem třiceti metrů. Daleko jednodušší je vylézt na třicetimetrový strom, když má bohaté větve, než na dvacetimetrovou borovici s nekonečně dlouhým holým kmenem.

  • Co jste si vysadil na vlastní zahradu?

Je hodně malá. Mám tam dvě jabloně, od sousedky se mi tam naklání lípa a koukám se na sousedovic břízu a třešeň. Z těch stromů mám velkou radost. Vysadil jsem rakytník. A na chalupě jasan a jeřáb obecný. Na venkov totiž patří domácí dřeviny.

  • Rozumíte tomu, že lidi objímají stromy? Děláte to také?

Ne, já strom objímám, jen když na něj lezu. Nic si od něj neberu, jsem to já, kdo mu předává energii. Děláme si s kolegy legraci, že pak přijde nějaký senzibil, a zase mu ji vycucne. Ale v koruně stromu je mi vždycky dobře.

Naše práce je srovnatelná s vrcholovým sportem. Intenzivně, dennodenně ji lidi dělají přibližně deset let, ale znám několik kolegů, které považuji za rekordmany. Jak stárneme, už nám není divné, že se dá lézt po stromech i po čtyřicítce, padesátce.... Pak ale zákonitě dochází k opotřebení, odcházejí klouby, páteř.

Já ještě pořád lezu, ale měl jsem nějaké úrazy, takže už jen na menší stromy. Lezení po stromech dlouhodobě kombinuju se znaleckými posudky. Hlavně teď navrhuju ošetření a připravuju zakázky, na kterých pak spolupracuju s několika výbornými stromolezci.

  • Co vás na té práci nejvíce těší?

Vnímám ji jako hodně tvůrčí. Mám radost z dobře ošetřeného stromu, kterému se tím prodlouží životnost. A když díky mé práci navíc i zkrásní, raduju se o to víc. Mám radost i ze spolupráce s mnoha dobrými lidmi, které stromy přitahují, a baví mě cestovat po parcích a všelijakých koutech, kam bych se normálně nedostal.

Luboš Fendrych (* 1960)

Soudní znalec, arborista. Stromy ošetřuje od roku 1985. Absolvent VŠE, po návratu z vojny se rozhodl změnit obor. Nastoupil do střediska konzervace stromů podniku Sady, lesy a zahradnictví, v roce 1997 začal studovat Střední zahradnickou školu v Mělníce. Tři roky pracoval u Baumservice Wiesel v Dortmundu (1990-1993), od roku 1992 je znalcem na hodnocení stavu stromů. Před čtyřmi lety založil firmu Strom zelený, s. r. o., zaměřenou na ošetřování a rizikové kácení stromů.

AUTOR: Naďa Klevisová

Zdroj:Víkend
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů