Časopis Nature zveřejnil objev českých přírodovědců

Česko-americký tým přírodovědců objevil univerzální matematický vztah, který popisuje, jak se mění počet druhů organismů na studované ploše. Objev, globálně platný pro různé skupiny obratlovců, může pomoci odhadovat počet druhů, které by vymřely, pokud bude zničeno jejich prostředí. Výsledky zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. O výzkumu dnes ČTK informovala Alena Ječmínková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vědci zjistili, že závislost mezi počtem druhů a plochou je vyjádřena křivkou podobného tvaru a její průběh závisí na velikosti areálů rozšíření. Univerzální pravidlo získali poté, co zkusili ve výpočtech zohlednit průměrnou velikost areálů obojživelníků, ptáků a savců na všech kontinentech.

"Díky objevu by mělo být možné z dostupných dat lépe odhadovat počet druhů na určitém území. Důležité je, že s rostoucí plochou zničeného prostředí stoupá víceméně přímou úměrou počet druhů, jež můžeme potenciálně vyhubit. Druhy s malými areály jsou nejkritičtěji ohrožené. Jejich přísná ochrana je nezbytná, nechceme-li zažít opravdu masové vymírání," řekl David Storch z Centra pro teoretická studia a z Přírodovědecké fakulty UK. Jeho tým spolupracoval s kolegy z americké Yale University.

Studie se zaměřila i na endemity, druhy vyskytující se výlučně na konkrétním území. Souvislost mezi plochou a endemickými druhy je podle vědců překvapivě jednoduchá - jejich počet roste zhruba přímo úměrně s velikostí plochy.

Podle World Conservation Union bylo k roku 2010 na světě popsáno 1,740.330 druhů organizmů. Většina, více než 1,3 milionu, patřila mezi hmyz a jiné bezobratlé. Savců vědci napočítali 5490 druhů, všech obratlovců bylo 62.305. Odhady celkového počtu organizmů se liší. Studie publikovaná v časopise Nature vloni v srpnu udává číslo 8,7 milion. Některé odhady však hovoří až o stovce milionů eukaryot, neboli těch organizmů, jejichž buňka má pravé buněčné jádro.