Čtvrtek, 28. března 2024

Z historie olomouckých parků

Z historie olomouckých parků

Přírodní areál Výstaviště Flora Olomouc patří ke klenotům města, a to nejen kulturním, ale rovněž historickým. Rudolfova alej, první olomoucký parkový prostor, o jehož založení se postaral olomoucký arcibiskup, arcikníže Rudolf Jan Habsburský, se totiž stala oblíbeným místem vycházek Olomoučanů už ve 20. letech 19. století.

V roce 1832 převzalo park, nalézající se původně na vojenských pozemcích, do správy město, a položilo tak základ městských veřejných sadů.
Dalším významným datem pro olomouckou zeleň je rok 1866, kdy byla Rudolfova alej, za prusko-rakouské války zcela zničená, znovu obnovena a za přítomnosti císaře Františka Josefa I. slavnostně otevřena. Správu města nad parky v roce 1875 definitivně potvrdil nový název aleje, přejmenované na C.K. Stadtpark.

Z původního skromného stromořadí se během dvou století rozloha zeleného prstence města tvořeného dnešními Smetanovými, Čechovými a Bezručovými sady rozrostla na více než 47 hektarů. Délka hlavních alejí dosahuje téměř 2.500 metrů a každý, kdo by se chtěl projít všemi ostatními pobočnými cestami, musí počítat s více než čtyřmi hodinami chůze.
Nejvýznamnější část tvoří Smetanovy sady, které jsou svými pozoruhodnými sadovnickými celky a krásnými zákoutími oázou odpočinku a relaxace pro obyvatele i návštěvníky hanácké metropole. Jejich 710 metrů dlouhá hlavní alej, vysázena po prusko-rakouské válce podle návrhu olomouckého radního, architekta Maxe Machánka, se stala symbolem olomoucké zeleně a výstav Flora Olomouc. Dnešní typickou podobu získala v roce 1919 díky prvnímu českému správci Emanuelu Černému, který nechal vysázené lípy a jírovce přiřezat do vysokých rovných stěn. Estetický dojem dotváří květinový ornament aleje, který zahradníci výstaviště každým rokem obměňují.

Čilý stavební ruch, jímž byl park zasažen ve II. polovině 19. století, zejména poté, co v roce 1877 nastoupil do funkce ředitele městských sadů Karel Pohl, zanechal za sebou mnoho památek. Altán z březových dřev, postavený v roce 1869 v horní části parku, v blízkosti vchodu do areálu od bývalého autobusového nádraží, vydržel až do 60. let 20. století, kdy byl odstraněn. V roce 1879 byl uprostřed dnešních Smetanových sadů vybudován novorenezační objekt s velkou fontánou s vodotryskem. Dnešní restauraci se dříve říkávalo "lázeňský pavilon", či "lázeňská dvorana", nebo také "Wilhelmshalle" (Vilémova síň) na památku olomouckého dómského probošta Viléma Schneeburga, z jehož nadace byl dlouhá léta provoz městského parku podporován. Současně s její stavbou vznikl severně od ní dodnes existující dlouhý skleník železné konstrukce. V jeho výklenku stávala až do roku 1970 socha bohyně Flory se Schneeburgovým erbem.
V roce 1886 byl do sousedství lázeňské budovy přenesen velký skleník dřevěné konstrukce - oranžérium - z parku v nedaleké Velké Bystřici (už v roce 1893 mohli jeho návštěvníci obdivovat více než 90 druhů rostlin - begónií, gladiol, vavřínů, dracén, juk, agáve, opuncií a několik druhů palem) a v roce 1895 zde přibyl ještě hudební pavilon. Základ dnešního rybníku s ostrůvkem a vodním střikem byl položen v 80. letech 19. století.

Dnešní výstavní pavilony o celkové výstavní ploše 4.395 m2 vyrostly v areálu Smetanových sadů v 60 a 70. letech 20. století. Největším a ústředním je pavilon A, který byl postaven v roce 1967 na území bývalých hřbitovů připojených ke Smetanovým sadům.
Protějškem městského parku (Smetanových sadů ) - se po roce 1882 stal park zřízený v tzv. Johannes Alle - Jánském stromořadí (Čechovy sady), založeném ve 30. letech 19. století. Poslední ze zeleného trojlístku olomouckých parků, Bezručovy sady, obohatily městskou zeleň na samém sklonku 19. století. Park, v době svého vzniku nazýván Michalským výpadem, či parkem, byl v roce 1905 přejmenován na Schillerovy sady. O třicet let později nesl jméno zakladatele českého Sokola dr. Miroslava Tyrše. Název Bezručovy dostaly roku 1947.

První botanická zahrada v parcích vyrostla v roce 1902 a o něco později přibyly také skleníky a bazény pro vodní rostliny. Dnešní botanická zahrada, která se může pochlubit unikátním rozáriem, v němž je vysázeno na 670 odrůd růží v celkovém počtu 10 tisíc keřů zahraniční i domácí produkce, se nachází v Bezručových sadech, oddělená od zbytku sadů ramenem řeky Moravy - Mlýnským potokem. Zákoutí olomouckých parků zdobí i mnohá sochařská díla: k nejznámějším patří pomníky Bedřicha Smetany, Boženy Němcové a olomouckých rodáků - botanika Františka Polívky a grafika Karla Wellnera. Významným výtvarným dílem je také vstupní portál palmového skleníku, jehož autorem je akademický sochař Julius Pelikán, žák proslulého Josefa Václava Myslbeka.
Sezóna v olomouckých parcích začíná v dubnu, kdy se také otevírá botanická zahrada s prvními kvetoucími rostlinami. Návštěvníkům parků se na jaře každoročně naskýtá okouzlující pohled na rozkvetlé záhony s desítkami tisíců kusů jarních cibulnatých květin, zejména tulipánů Mezi nejvyšší odrůdy, dorůstající 50 - 60 cm, patří nejen známý šarlatový Oxford, ale i sladce růžový Ollioules, oranžovočervený Judith Leyster nebo žlutý Parasol. Ke středně vzrůstným odrůdám se řadí zářivě sněhobílá Purissima , fialový Blue Angel nebo skupina tzv. "papouškovitých" tulipánů, jejichž okvětní plátky připomínají peříčka (Blue Parrot, Red Parrot, Giant Parrot). Pozoruhodný plnokvětý Monte Carlo, svítivě žlutá Mája s třepenitými okraji a skupina nízkých tulipánů T. greigii s barevně proužkovanými listy doplňují nepřebernou paletu barev a tvarů, jejichž pestrost nadchne jistě každého návštěvníka olomouckých parků.

Výstaviště Flora Olomouc s bohatou zelení parků a skleníků, květinovou nádherou botanické zahrady a rozária patří ke kulturním skvostům ČR. Pokud se rozhodnete pro jeho návštěvu, Vaše dojmy ještě umocní krása historických památek Olomouce, města, které se může - hned po Praze - pochlubit druhou nejrozsáhlejší a nejcennější památkovou rezervací v ČR.

ZDROJ: www.garten.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů