Dlask vyvine sílu v zobáku až 45 kg!

Řád: Pěvci (Passeriformes)
Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae)
Rod a druh: Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) (Hawfinch)

Popis:
Zavalitý pták velikosti špačka, délka těla 16-17 cm, váha 55 g.
Samec má velkou rezavě hnědou hlavu, sytěji zbarvený týl, mohutný kuželovitý šedočerný zobák (v prostém šatě tmavě hnědý nebo světle žlutohnědý) s černým zbarvením kolem kořene a šedý límec na krku. Hřbet je červenohnědý, kostřec rezavý, rezavý krátký ocas má bílé konce, křídla jsou tmavá s širokým bílým pruhem a spodek těla je světle růžovohnědý.
Samice je celkově světlejší a šedě hnědá na těle a na křídlech. Mláďata mají bílou bradu a spodní stranu těla šupinatě skrvnitou. Prachový šat je bílý.
V letu se pozná podle mohutné hlavy a zobáku, bílých polí na křídlech a bílé koncové pásky na ocase. Většinou se zdržuje v korunách stromů, na zem slétá aby hledal spadlé plody, po zemi se pohybuje pomalu a rozvážně, poskakuje nebo kráčí se vzpřímeným tělem, létá rychlým a lehkým vlnivým letem.

Rozšíření:
Západní palearktická oblast (včetně severní Afriky a Blízkého východu), východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny). Stálý a stěhovavý, severoevropští jedinci táhnou v září do jižní Evropy a vracejí se v dubnu, středoevropské populace přetahují, za tuhých zim táhnou také k jihu.

Prostředí:
Hnízdí ve světlých listnatých a smíšených lesích, ovocných zahradách, parcích, v zimě se objevují na krmítkách.

Potrava:
Živí se jádry třešní, trnek, švestek (rozklovává plody a rozstřikuje šťávu aby získal pecku, kterou pomocí jazyka pohybuje v zobáku, až najde nejslabší šev a pecku rozlouskne, vyndá z ní jazykem semeno a zatřepáním hlavy vyhodí skořápku), tvrdými semeny různých listnáčů, bukvicemi, slunečnicovými semeny, jalovcovými bobulemi, nepohrdne hmyzem a rozlouskne ty nejtvrdší brouky.

Hnízdění:
Hnízdí 1x ročně (V-VI). Žije samotářsky nebo v malých skupinách. Sameček začíná zpívat už v únoru, poskakuje kolem samičky a vystavuje na odiv své opeření. Koncem dubna začíná samice stavět hnízdo v korunách listnatých stromů (blíže ke kmeni, ve výšce 2-9 m) z klacíků, kořínků, mechu a lišejníku, vystlané zvířecími chlupy. Na 5 světle modrých, řídce černě skvrnitých vejcích sedí samice 11-14 dní, samec ji krmí a v poledních hodinách ji může zastoupit. Oba rodiče krmí mláďata z volátka hmyzem a polozralými semeny. Mláďata jsou zahaleni do dlouhého bílého prachového peří a nastavují při krmení své modročervené žlutě orámované hrdlo. Mláďata zůstávají na hnízdě 11-14 dní, vyletují v červnu, ale rodina zůstává pohromadě až do srpna, kdy mláďata pelichají a získávají opeření dospělých. Na podzim se rodiny spojují do větších skupin.

Poznámka:
Zpěv je nenápadné žvatlání s vábivými motivy "ciks" nebo "citt", ozývá se i za letu.
Je-li ohrožen, brání se klováním, může v zobáku vyvinou tlak 45 kg a bez námahy kousne až na kost.

ZDROJ: ptacisvet.cz