Čtvrtek, 28. března 2024

Výstava ukazuje, jak lze nakládat se zničenou krajinou

Výstava ukazuje, jak lze nakládat se zničenou krajinou

O tom, zda je lepší krajinu zničenou průmyslem rekultivovat, nebo ponechat divokému růstu, si mohou udělat obrázek návštěvníci Národního zemědělského muzea. Dnes v něm začala výstava Divoká příroda ve zdevastované krajině, která představuje výsledky několikaletého projektu více než desítky českých vědců mnoha oborů.

Vedle textů s výstupy z projektu obsahuje fotografie dotčených míst a objekty, které vytvořila sochařka Dagmar Šubrtové a které na zdevastovanou, ale i obnovovanou krajinu reagují. Šubrtová je rovněž autorkou koncepce celé výstavy. "Na 20 panelech výstava ukazuje různé lokality, které se vypořádávají s důsledky průmyslové výroby," řekla dnes ČTK.

Pokud člověk místo, které svou činností výrazně pozměnil, ponechá přírodě, začnou se v něm množit organismy a vytvářejí nové biotopy. Jinde ale lidé lokality poznamenané průmyslem přetvářejí a rekultivace ne vždy přináší zamýšlené výsledky.

Haldy vzniklé po těžbě černého uhlí podle Šubrtové jsou například novým domovem pro rostliny, které by jinde měly své nepřátele v podobě jiných, houževnatějších rostlin. Na haldách se mohou rozvíjet ve svém vlastním prostředí. Rekultivaci prosazují samotné firmy, které přírodní prostředí předtím narušily a dostávají na ně státní dotace. Přiklánějí se k nim i obce, které tak třeba získávají nové rekreační plochy pro své občany. Odborníci však kritizují třeba vysazování monokulturních porostů, které jsou nepřirozené a nakonec nepůsobí ani příliš esteticky.

Výzkumný projekt Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice trval pět let a byl zaměřen na území významně narušená především těžbou nerostných surovin, stavebními aktivitami nebo ukládáním odpadů.

Vědci zkoumali 84 lokalit, které se podle geologických parametrů a způsobu vzniku dělí na osm skupin. Jsou mezi nimi kamenolomy, haldy po těžbě černého uhlí, výsypky po těžbě hnědého uhlí, lokality po těžbě rud, pískovny, ložiska kaolinu a cihlářských hlín, rašeliniště a úložiště vedlejších produktů energetického průmyslu. Na těchto lokalitách prováděli biologické a ekologické průzkumy hub, rostlin, určitých druhů brouků, motýlů, měkkýšů, obojživelníků, plazů, ptáků a savců.

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů