Ořešáky patří do čeledi ořešákovitých (Juglandaceae), který má přes 25 druhů. Areál původního rozšíření je po celé severní polokouli v celém teplém mírném a subtropickém pásu a zasahuje také do horských oblastí pásu tropického.
Ořešáky (Juglans)
Nejvíce druhů se vyskytuje v severní Americe a ve východní Asii. Jde o rostlinný druh, který pro vyzrání svých plodů vyžaduje dlouhé a teplé vegetační období. Proto se u nás hodí spíše do teplých, nížinných oblastí. Ve vyšších oblastech je nutná výsadba do chráněných míst a používat místní, otužilejší druhy. Častěji než v zimě jsou ořešáky poškozeny mrazy na jaře, kdy vyrašené větve namrznou pozdními jarními mrazíky. Ořešáky jsou velice vzrůstné a dlouhověké stromy, které se do malých zahrádek moc nehodí, protože starý, vzrostlý ořešák zabere hodně místa. Ořešáky vytváří dlouhý kůlový kořen, který později sílí a rozrůstá se do stran. Díky tomu dokáže dobře čerpat živiny i z větších hloubek. Nejhustěji ovšem zakořeňuje ve svrchní části do hloubky jednoho metru. Ořešáky se dobře množí převážně semeny, které jsou dobře klíčivé. Semena jsou po okolí ořešáku rozšiřována díky drobným lesním zvířátkům a ptactvu, které si vytváří podzemní zásobárny. 
Na jaře pak část nespotřebovaných semen vyklíčí a vyrostou tam nové stromy. Ořechy k vyklíčení potřebují dvouměsíční stratifikaci, nejlépe doma v ledničce. Ořechy stratifikované venku na záhonech totiž bývají často konzumovány myšmi. Takto vzniklé semenáče si ale často nepodržují vlastnosti matečních stromů a také déle nastupují do plodnosti. Proto se semenáče očkují, aby se vyšlechtěné vlastnosti uchovaly. Ořešáky patří mezi prastaré kulturní ovocné dřeviny a proto je dnes tolik rozšířený. Zajímavostí je, že listy ořešáků produkují chemické látky, které za deště stékají s vodou do půdy a zpomalují růst jiných druhů rostlin. Dále kořeny ořešáků produkují látky, které mohou být toxické pro část rostlinných druhů.
U nás častěji pěstované druhy jsou:
Ořešák královský (Juglans regia)
Je to opadavý strom dorůstající až 20 m do výšky a také až 20 m do šířky. Areál původního rozšíření byl od Malé Asie přes Kavkaz a střední Asii až po Himaláje a Čínu. Jde o ořešák, se kterým se u nás nejčastěji setkáváme. Je citlivý na jarní mráz ale jinak je mrazuvzdorný až do -30°C. Tento ořešák má řídkou, široce rozkladitou korunu. Listy jsou lichozpeřené, celokrajné, podlouhlé až obvejčité, koncový lístek je větší než ostatní, jsou lysé, mají zelenou barvu a jsou dlouhé až 40 cm. Květem ořešáků jsou jehnědy, které vykvétají od května do června. Samčí jehnědy mají žlutou až žlutozelenou barvu a jsou až 12 cm dlouhé, samičí květy jsou menší a jsou dlouhé až 5 cm. Tyto květy jsou samosprašné a jsou opylovány větrem. Z těchto květů se později vytvářejí plody, což jsou ořechy ukryté ve zdužnatělém obalu. Ořechy vyrůstají buď jednotlivě nebo po dvou plodech, jsou kulovité a méně výrazně rýhovaný. Ořechy jsou dlouhé 3 až 4 cm a dozrávají od září do října. Tento ořešák není náročný na druh půdy, ale nesnáší stinná stanoviště, kde špatně vyzrává. Jedná se o druh, který je nejčastěji šlechtěn.
Ořešák černý (Juglans nigra)
Je to opadavý strom dorůstající až 30 m do výšky a až 20 m do šířky. Areál původního rozšíření byl ve střední a východní části severní Ameriky. Je citlivý na jarní mráz, ale jinak je prý mrazuvzdorný až do -35°C. Tento ořešák má širokou, rozložitou korunu. Listy jsou lichozpeřené, pilovité, jsou lesklé, mají zelenou barvu a jsou dlouhé až 60 cm. Květem ořešáků jsou jehnědy, které vykvétají od května do června. Samčí jehnědy mají žlutou až žlutozelenou barvu a jsou až 10 cm dlouhé, samičí květy jsou menší a jsou dlouhé až 5 cm. Tyto květy jsou samosprašné a jsou opylovány větrem. Z těchto květů se později vytvářejí plody, což jsou ořechy ukryté ve zdužnatělém obalu. Ořechy vyrůstají buď jednotlivě nebo po dvou plodech, jsou kulovité a mají tlustou, výrazně rýhovanou skořápku, které se často využívá k výrobě různých ozdob. Ořechy jsou dlouhé 3 až 4 cm a dozrávají v říjnu. Tento ořešák není náročný na druh půdy, ale nesnáší stinná stanoviště, kde špatně vyzrává. Patří mezi nejrychleji rostoucí ořešáky a proto se často uplatňuje v lesnictví.
U nás méně často pěstované druhy, se kterými lze experimentovat :
Ořešák japonský (Juglans ailantifolia)
Je to opadavý strom dorůstající až 20 m do výšky a až 15 m do šířky. Areál původního rozšíření byl ve východní Asii, převážně v Japonsku. Je citlivý na jarní mráz ale jinak je prý mrazuvzdorný až do -35°C. Tento ořešák vytváří kulatou korunu. Listy jsou lichozpeřené, pilovité, podlouhlé, oboustranně plstnaté, mají tmavě zelenou barvu a jsou dlouhé až 90 cm. Květem ořešáků jsou jehnědy, které vykvétají v červnu. Samčí jehnědy mají žlutou až žlutozelenou barvu a jsou až 30 cm dlouhé, samičí květy jsou menší a jsou dlouhé až 20 cm. Tyto květy jsou samosprašné a jsou opylovány větrem. Z těchto květů se později vytvářejí plody, což jsou ořechy ukryté ve zdužnatělém obalu. Ořechy se vytváří v dlouhých hroznech, jsou kulovitě vejčité, na obou koncích zašpičatělé a mělce rýhované. Ořechy jsou dlouhé až 3 cm a dozrávají od září do října. V Japonsku jsou pro svou vynikající chuť velice oblíbené a tento druh je zde často kultivován. Tento ořešák není náročný na druh půdy, ale nesnáší stinná stanoviště, kde špatně vyzrává.
Ořešák popelavý (Juglans cinerea)
Je to opadavý strom dorůstající až 25 m do výšky a až 20 m do šířky. Areál původního rozšíření byl ve východní části severní Ameriky. Je citlivý na jarní mráz, a jinak je prý mrazuvzdorný až do -35°C. Tento ořešák vytváří elipsoidní korunu. Listy jsou lichozpeřené, hustě pilovité, oboustranně chlupaté, mají matně zelenou barvu a jsou dlouhé až 60 cm. Květem ořešáků jsou jehnědy, které vykvétají od května do června. Samčí jehnědy mají žlutou až žlutozelenou barvu a jsou až 20 cm dlouhé, samičí květy jsou menší a jsou dlouhé až 10 cm. Tyto květy jsou samosprašné a jsou opylovány větrem. Z těchto květů se později vytvářejí plody, což jsou ořechy ukryté ve zdužnatělém obalu. Ořechy vyrůstají ve svazcích po 3 až 7 plodech, jsou podlouhle vejčité, na obou koncích ostře špičaté a hluboce brázdité. Ořechy jsou dlouhé 3 až 6 cm a dozrávají října do listopadu. Tento ořešák není náročný na druh půdy, ale nesnáší stinná stanoviště, kde špatně vyzrává.
Ořešák mandžuský (Juglans mandshurica)
Je to opadavý strom dorůstající až 20 m do výšky. Areál původního rozšíření byl ve východní Asii, převážně v Mandžusku. Je citlivý na jarní mráz, ale jinak je prý mrazuvzdorný až do -30°C. Listy jsou lichozpeřené, pilovité, zpočátku oboustranně chlupaté, později svrchu lysé, mají matně zelenou barvu a jsou dlouhé až 90 cm. Květem ořešáků jsou jehnědy, které vykvétají od května do června. Samčí jehnědy mají žlutou až žlutozelenou barvu a jsou až 15 cm dlouhé, samičí květy jsou menší a jsou dlouhé až 10 cm. Tyto květy jsou samosprašné a jsou opylovány větrem. Z těchto květů se později vytvářejí plody, což jsou ořechy ukryté ve zdužnatělém obalu. Ořechy vyrůstají ve svazcích po 6 až 12 plodech, jsou podlouhle vejčité, na obou koncích zašpičatělé a hluboce brázdité. Ořechy jsou dlouhé 3 až 6 cm a dozrávají září do října. Tento ořešák není náročný na druh půdy, ale nesnáší stinná stanoviště, kde špatně vyzrává.
Ořechovec pekan (Carya illinoensis)
Je to opadavý strom dorůstající až 50 m do výšky. Areál původního rozšíření byl podél řeky Mississippi. Je citlivý na jarní mráz, ale jinak je prý mrazuvzdorný až do -30°C. Jde o velice mohutný typ ořechovce vytvářejícího širokou korunu. Letorosty bývají světle hnědé, později červenohnědé a jsou lysé. Listy jsou lichozpeřené, podlouhle kopinaté, v mládí plstnaté, později lysé, pilovité, mají matně zelenou barvu a jsou dlouhé až 20 cm. Zpravidla bývá olistěn od června do října. Na podzim se listy zabarvují do zářivě žluté barvy. Květem ořechovců jsou jehnědy, které vykvétají od dubna do května. Samčí jehnědy mají žlutou až žlutozelenou barvu a jsou až 15 cm dlouhé, samičí květy jsou menší a jsou dlouhé až 7 cm. Tyto květy jsou samosprašné a jsou opylovány větrem. Z těchto květů se později vytvářejí plody, což jsou ořechy ukryté ve zdužnatělém obalu. Ořechy vyrůstají ve svazcích po 3 až 10 plodech, jsou podlouhle vejčité a hladné, mají tenkou skořápku a jsou hnědé až červenohnědé. Ořechy jsou dlouhé 3 až 8 cm a dozrávají v říjnu. Vyloupané ořechy mají světle hnědé jádro, které je sladké a velmi chutné. V Americe bývá často šlechtěn a patří k důležitým komerčním druhům. Tento druh vyžaduje horká léta k dozrání svých plodů a k vyzrání svých letorostů, takže v chladných létech ořechy nedozrají a strom v zimě namrzá.
Ořechovec vejčitý (Carya ovata)
Je to opadavý strom dorůstající až 30 m do výšky a až 15 m do šířky. Areál původního rozšíření byl ve východní části severní Ameriky. Je citlivý na jarní mráz, ale jinak je prý mrazuvzdorný až do -35°C. Je to ořechovec vytvářející úzce podlouhlou korunu. Letorosty bývají červenohnědé a lysé. Listy jsou lichozpeřené, slabě až výrazně pilovité, obvejčité až elipticky kopinaté, v mládí plstnaté, později lysé, koncový lístek je větší než ostatní, mají zelenou barvu a jsou dlouhé až 20 cm. Zpravidla bývá olistěn od června do října. Na podzim se listy zabarvují do zlatožluté barvy. Květem ořechovců jsou jehnědy, které vykvétají v červnu. Samčí jehnědy mají zelenou až žlutozelenou barvu a jsou až 10 cm dlouhé, samičí květy jsou menší a jsou dlouhé až 5 cm. Tyto květy jsou samosprašné a jsou opylovány větrem. Z těchto květů se později vytvářejí plody, což jsou ořechy ukryté ve zdužnatělém obalu. Ořechy vyrůstají ve svazcích po 2 až 8 plodech, jsou kulovité až vejčité, mají tenkou a hladkou skořápku a jsou hnědé až červenohnědé. Ořechy jsou dlouhé 3 až 6 cm a dozrávají od října do listopadu. Vyloupané ořechy mají světle hnědé jádro, které je sladké.
ZDROJ: www.ekozahrady.com, V.Zajíc
Sdílet článek na sociálních sítích
