Trochu informací o houbách...

Mykologie:

Věda zabývající se studiem hub (z řec. mýkés -houba)
Nejstarší doklady o houbách pocházejí z prvohor, jsou nejspíš ještě starší. Houby představují početnou skupinu, přes 100 tis. druhů. Houby jsou vývojově velmi rozmanitou skupinou nižších eukaryotních organismů. Mají některé znaky rostlin - schopnost syntézy vitamínů, nebo nepohyblivost - a také znaky živočichů - např.: přítomnost chitinu a glykogenu - zásobní látky - a heterotrofní způsob výživy. Houby nevytvářejí celulózu, neobsahují chlorofyl a mají buněčnou stěnu.

Tvorba stélky + pletiv:
Houby jsou jednobuněčné (kvasinky) i mnohobuněčné organismy. Jejich velikost se různí, různé je i vytváření houbové stélky. Základním stavebním prvkem jsou hyfy, které se rozvětvují a tvoří bílé až nažloutlé podhoubí - mycelium. Vývojově nižší houby mají hyfy nepřehrádkované, vyšší mají přehrádky, které rozdělují houbové vlákno na jedno, či více jaderné buňky. V přehrádkách je otvor, který zajišťuje spojení mezi sousedními buňkami. Vlákna mycelia se mohou seskupovat a vytvářet pletiva např.:
Plektenchym - pletivo, kdy se vlákna k sobě pouze přikládají.
Pseudoparenchym - vyvinutější pletivo.
Plodnice - vyrůstá u vyšších hub za příznivých podmínek.

Rozmnožování, výtrusy:
Rozmnožování se dělí na pohlavní a nepohlavní. Nejrozšířenější je však nepohlavní rozmnožování, které probíhá pomocí několika typů výtrusů.
Zoospory - vývojově nejpůvodnější pohyblivé výtrusy s bičíky
Sporangiospory - nepohyblivé výtrusy vznikající ve sporangiích
Konidie se odškrcují z konců specializovaných hyf - charakteristické pro penicilin.
Bazidiospory - vznikají na stopečkovitých útvarech - stopkovýtrusé - 4 výtrusy
Ascospory - vznikají ve vřeccích - vřeckovýtrusé - 8 výtrusů

Výskyt:
Houby jsou rozšířeny na nejrůznějších stanovištích po celé Zemi. Nejvíce hub obsahuje půda a rostlinný odpad. Houby nejvíce rostou na místech s vyšší půdní vlhkostí, některé se však přizpůsobily životu na suchých, teplých místech.

Význam:
Velký význam pro rozklad organických látek (saprofyti) a přínos pro rostliny - mykorhiza, či lichenismus - soužití hub a lišejníků. Dále se využívají jako potrava člověka. Velký význam pro výrobu antibiotik, enzymů, vitamínů, alkaloidů, protirakovinných látek apod. rovněž využití v biologickém boji proti hmyzím škůdcům př.: mšice.
Negativní význam hub spočívá v tom, že jsou původci mnoha chorob kulturních rostlin, zvířat i člověka, jsou to tedy patogenní organismy. Zcela negativní dopad na zdraní člověka má také značná jedovatost některých druhů, v případě jejich požití. Důležitá je také tzv. sekundární toxicita hub v důsledku přítomnosti těžkých kovů v plodnicích. Houby také způsobují hospodářské škody, protože některé saprofytické druhy znehodnocují zemědělské produkty, dřevo, textilie apod., napadají stavby.

Dělení: Hlenky, Chytridiomycety, Oomycety, houby pravé

HLENKY
Jednoduché heterotrofní organismy, které se vyvinuly zřejmě ze starobylých bičíkovců - mají tedy bičíky. Jejich tělo je jednobuněčné - myxaméba, nebo myxomonáda . Tvoří plazmodium - slizovitou, mnohojadernou plazmatickou hmotu, která se zvolna pohybuje. Plazmodium obvykle nápadně zbarveno nejčastěji žlutě, oranžově, červeně, či fialově. Vyskytuje se vlhkých tmavých místech - v lesích na pařezech, opadance atd.. Hlenky jsou převážně saprofyty. Dále čtěte na: http://evee.cz/modules/news/print.php?storyid=108

ZDROJ: evee.cz