Čtvrtek, 28. března 2024

Do řeky Střely na Plzeňsku se vrátili pstruzi a daří se jim

Do řeky Střely na Plzeňsku se vrátili pstruzi a daří se jim

Když rybáři vypouštějí pstruhy do řeky, může to na laika působit jako nošení dříví do lesa. Jenže doby, kdy Ota Pavel krásně popisoval celou cestu pstruha z řeky až na pánev, jsou pryč. Pstruhů v českých řekách je málo. Tak málo, že přibývá projektů, které je do českých řek a jezer vracejí zpět. Projekt Cesta pstruha má vrátit lososovité ryby - nejen pstruhy říční a duhové, ale třeba také lipany nebo hlavatky - především do lokalit, kde se nestanou terčem kormoránů, kteří populace ryb v posledních letech značně zdecimovali. "A zároveň do míst, která se vyznačují velmi dobrou kvalitou vody, což souvisí s činností našich čistíren odpadních vod," říká CSR manažerka společnosti Veolia Voda Vendula Valentová. Každý rok až do roku 2015 chce firma vysadit na vybraných řekách či jezerech zhruba 4000 ryb.

Pro vysazování pstruhů jako pro projekt odpovědného podnikání se firma rozhodla hlavně proto, že právě provozování čistíren odpadních vod je pro její byznys nejdůležitější, "Ale lidé o chodu čistíren většinou vůbec nemají představu. Možná i proto, že to není právě voňavé téma, ačkoliv právě díky dobře fungujícím čistírnám je pak voda v řekách skutečně čistá," vysvětluje Valentová.

Posudky z ministerstva životního prostředí podle Valentové potvrzují, že díky modernizaci technologie čistíren se kvalita vody výrazně za poslední roky zlepšila. "Asi nejlépe to ukážeme tím, že do vody vrátíme ryby, které tam dříve přirozeně žily," vysvětluje Valentová, proč loni spustili projekt, který je naplánován na pět let, a do něhož hodlá firma investovat deset milionů korun - každý rok zhruba dva miliony.

Jde o společný projekt společnosti Veolia Voda, Nadačního fondu Veolia a organizace Sladkovodní giganti rybáře Jakuba Vágnera, který se stal odborným garantem celého projektu. "Chtěli jsme projekt, díky němuž se pstruzi do řeky opravdu vrátí, i proto jsme se rozhodli po domluvě s Jakubem Vágnerem, že budeme vysazovat ryby větší, ryby různého stáří a velikosti, aby měly šanci přežít a rozmnožit se. A v Česku jsme dodavatele požadovaného množství pstruhů, kteří by pocházeli z volné přírody, nikoliv ze sádek, nenašli," vysvětluje Valentová, proč pstruzi ve Střele mají "v rodném listě" přírodní jezero na Slovensku.

Podle Jakuba Vágnera by tak měli být odolnější než populace pstruhů odchované v klasických sádkách. Větší ryby navíc nejsou tolik ohrožovány právě kormorány ani jinými dravými ptáky. "Letos se podařilo vysadit dokonce ryby těsně před výtěrem," tvrdí Valentová.

Za dva roky přežilo 80 procent vysazených ryb

Dvě a půl tuny ryb, což je zhruba 4000 pstruhů, putovalo do řeky Střely u obce Plasy na Plzeňsku loni, stejné množství rybáři vysadili letos. Střelu vybrala Veolia společně s Vágnerem proto, že není ohrožena právě kormorány a navíc v Plasech Veolia provozuje čistírnu odpadních vod. Valentová říká, že výběr lokality nebyl nejjednodušší, protože ke spolupráci potřebovali místní rybáře. "A ne ve všech místních rybářských organizacích jsou pro sportovní rybaření. Místní rybáři kývli nejen na podmínku, že v místech, kde se pstruzi vysadili, budou provozovat výhradně sportovní rybaření, neboli systém "chyť a pusť", který právě Vágner propaguje, ale zároveň se budou na projektu podílet.

"Když nás oslovilo sdružení Sladkovodní giganti, byli jsme pochopitelně potěšeni. A můžu říct, že zhruba 70 až 80 procent vysazených ryb přežilo. Střela se pro tento projekt hodí, ryby jsme postupně nasadili na obou úsecích Střela 1 a Střela 2, takže jsme obsáhli prakticky celý tok," potvrzuje předseda místního Českého rybářského svazu Zdeněk Hanzlíček, který je zároveň starostou Plas.

"Ryby se vysazují třikrát čtyřikrát do roka, přivezou je ohromné kamiony a my je pak rozvážíme menšími auty a vysazujeme na konkrétní místa," vypráví Hanzlíček. V září rybáři vypustili zhruba tunu pstruhů do Střely letos již počtvrté. Na projektu se aktivně podílí patnáct rybářů z místního sdružení - ryby nejen pomáhají vysazovat, ale především monitorují, jak rostou, a hlídají, aby neskončily na pánvích pytláků. "I když to samozřejmě úplně neovlivníte, to víte, že pár pytláků jsme už chytili," říká Hanzlíček.

Podle něho ryby v řece rostou, většinou za rok nabyly tak o 35 dekagramů. "Bylo i pár kousků s půlkilogramovým přírůstkem," říká. Projekt se snaží Hanzlíček propagovat i mezi plaskými dětmi - na konci září při posledním vysazování zorganizoval v místním kině přednášku Vágnera pro dvě stě padesát školáků, z nichž mnozí chodí také do rybářského kroužku.

"A také nás těší, že za sportovním rybařením k nám začala jezdit i řada rybářů z okolí, takže bude-li ze strany Veolie zájem, rádi se na projektu budeme podílet i nadále. Do budoucna bychom rádi stejným způsobem pokračovali například s lipanem podhorním, který se ve zdejších vodách dříve také velice hojně vyskytoval," doplňuje Hanzlíček. I Vágner soudí, že se projekt zatím daří. "Po dvou letech mohu hodnotit projekt velmi pozitivně, ryby vidíme, rybáři se s nimi setkávají, a dokonce je pouštějí zpět do vody, takže jsme docílili něčeho, co předčilo i naše očekávání," tvrdí.

Hledají se další lokality - v Česku i v zahraničí

Příští rok plánuje společnost Veolia Voda vysazení pstruhů do dalšího regionu. "Zatím to vypadá na severní Čechy, možná horní toky Jizery. Do úvahy přichází i střední Morava," uvádí Valentová.

Celkem chce Veolia do roku 2015 vysadit ryby ve třech dalších lokalitách. Střelu ale úplně neopustí, vysazené ryby budou dále monitorovat a plánují tam i nějaké menší vypouštění. Také Vágner slibuje, že v Plzeňském kraji bude projekt pokračovat, protože se tam pstruhům daří. "Další lokalitu musíme vybrat velmi citlivě, a to především kvůli populaci kormoránů, která v posledních letech v Čechách napáchala obrovské škody," vysvětluje.

Projekt chce Veolia Voda společně se Sladkovodními giganty rozšířit i za hranice České republiky, tam kde má své zastoupení - na Slovensko, do Rumunska, Polska a Maďarska. V okolních zemích bude projekt financován z grantu od nadace mateřské firmy Veolia Environnement.

S Vágnerem Veolia Voda spolupracuje i na dalších projektech. Podporuje jeho přednáškový cyklus Návrat přírody do škol, který je zaměřen na podporu vzdělávání žáků základních a středních škol v environmentální oblasti, a projektu na záchranu největších sladkovodních ryb světa Sladkovodní giganti.

Veolia Voda podporovala návrat ryb do českých řek už dříve. "Od roku 2008 jsme spolupracovali s Českým rybářským svazem na vysazování lososů a úhořů," vzpomíná Valentová. Firma přispívala také na výstavbu rybích přechodů.

AUTOR: Petra Horáková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů