Šoupálek krátkoprstý

Šoupálek krátkoprstý

Foto: Aleph

Šoupálek krátkoprstý je jedním z našich nejmenších ptáků, který nás většinou upoutá hlasem více než svým vzhledem. Pokud ovšem člověk hlas nezná, tak ani neví, že by se měl hbitě podívat někam k patě stromu, kam zpravidla šoupálek přistane a odkud potom šplhá ve spirálách směrem vzhůru po kmeni a svým dlouhým zobáčkem vyhledává ve štěrbinách kůry potravu.

Šoupálek je svrchu převážně hnědošedý s okrovým skvrněním, spodina těla je potom téměř čistě bílá, pouze břišní partie jsou šedě zbarveny. V terénu patří mezi ptáky, které skutečně spíše uslyšíme než uvidíme, a pouze zkušení ornitologové dovedou odlišit šoupálka krátkoprstého od druhého šoupálka, který žije na našem území, a tím je šoupálek dlouhoprstý.

Naši šoupálci se liší prostředím, které obývají. Šoupálek dlouhoprstý je typicky lesním ptákem, který obývá především jehličnaté lesy, a šoupálek krátkoprstý se vyskytuje v hnízdní době především v listnatých lesích, případně lesích smíšených, často jej najdeme v parcích, zahradách, na hrázích rybníků a ve stromořadích podél cest a silnic.

Hnízdo šoupálka krátkoprstého bývá vždy dovedně ukryto buď za kůrou stromů, často to však bývají skládky dřeva nebo stavby stojící na okrajích lesů, nebo na hrázích rybníků, jako jsou různé kůlny, boudy a sruby.

Naši šoupálci krátkoprstí jsou většinou stálí, pouze v zimním období se potulují po krajině společně s hejny sýkor, případně strakapoudů velkých, ale na hnízdní období se vrátí do krásného prostředí listnatých lesů, kde hnízdí.

Základní údaje

Šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla) je drobný, shora hnědý a zespodu bílý pěvec, s šídlovitým, nápadně obloukovitým zobákem. Typickým způsobem šplhá v nepravidelné spirále po kmeni, pak sletuje k patě dalšího stromu a znovu šplhá vzhůru. Je jen obtížně rozlišitelný od druhého z našich šoupálků, šoupálka dlouhoprstého. Vyskytuje se převážně v listnatých a smíšených lesích, v parcích a alejích. Živí se hlavně vajíčky, larvami, kuklami a dospělci hmyzu, které vybírá ze štěrbin kůry; v zimě i semeny. Hnízdo staví většinou na stromech v různých štěrbinách, dutinách apod. Samička snáší od dubna 5 až 6 vajíček, která pravděpodobně zahřívá bez výraznější pomoci samce. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Stálý pták.