Pátek, 29. března 2024

Nerostné bohatství Albánie

Albánie disponuje skutečně širokým a na evropské poměry dosud ne zcela zmapovaným nerostným bohatstvím.

Nerostné bohatství Albánie

Z palivoenergetických surovin se jedná zejména o ložiska ropy, jejichž využívání začalo již v letech 1927-1928, kdy byla objevena ložiska ropy v oblasti Kuçova a Patos. Nejvýznamnější ropná pole v okolí Marinza jsou využívána od začátku 60. let. V současné době působí v oblasti např. kanadská společnost Bankers Petroleum, Ltd., která patří mezi ty zahraniční investory, kteří v zájmovém teritoriu nepůsobí pouze s vidinou krátkodobého zisku, ale dlouhodobé, vzájemně výhodné spolupráce. Podle informací bude strategie pro zahraniční investory v oblasti těžby a využívání ropy nadále spočívat v otevřenosti tohoto sektoru pro volnou soutěž zahraničních subjektů, zvyšování atraktivity vytvářením liberálního právního prostředí a zjednodušení a flexibility procesu udílení těžebních licencí. Podstatné je, že využívání a těžba ložisek ropy se řídí jinými právními předpisy než využívání a těžba všech ostatních nerostných surovin. Subjektů působících v albánském těžebním sektoru je poměrně velké množství (v letech 2004 až 2006 bylo každoročně udělováno 60 až 90 těžebních licencí) se jedná celkově o cca 500 malých, převážně domácích společností. Tak velké číslo ukazuje na značnou nekonsolidovanost těžebního sektoru v Albánii. S vysokou pravděpodobností jde převážně o drobné, spíše rodinné společnosti s působností hlavně v oblasti stavebních surovin. Z rudních surovin disponuje Albánie zejména zdroji chromových, měděných, železoniklových rud. Na některých polymetalických ložiskách se ve formě příměsí vyskytuje také zlato a stříbro. Z nerudních nerostných surovin existuje v Albánii široký potenciál pro těžbu a využívání vápenců, dolomitů, sádrovce a zejména celého spektra dekoračních kamenů.

Mezi významné hráče patří rakousko-ruská společnost Albchrom, která působí v těžbě chrómu a turecká společnost Beroner, která těží perspektivní ložisko mědi Munella (ověřené zásoby cca 10 mil. tun, průměrný obsah 1,35%), které se nalézá v regionu Puka. Společnost Beroner patří mezi významné těžební společnosti také v samotném Turecku, kde se mimo jiné věnuje těžbě a zpracování dekoračních kamenů, zejména mramorů a travertinů. Mezi významné zahraniční investory v dané oblasti patří také francouzská společnost KLP Industrie, která těží ložisko přírodního asfaltu Selenica (region Vlora). Albánský asfalt přitom patří mezi nejkvalitnější svého druhu na světě. Zásoby suroviny v kategorii ověřených zásob na tomto ložisku činí cca 520 tisíc tun. Společně s asfaltem se na ložisku Selenica vyskytuje také limitované množství (cca 3-4 mil. tun) černého uhlí o výhřevnosti 3500 až 7500 kcal/kg, tj. 14,7 až 31,5 MJ/kg. Řádově vyšší jsou zásoby dehtových písků.

Zahraniční společnosti se pohybují také v oblasti průzkumu nerostného bohatství, což je další poměrně perspektivní oblast možné obchodní spolupráce. Je zřejmé, že dosud existují nerostné zdroje, které nebyly objeveny, respektive, že geologický průzkum, který probíhal metodami 50. a 60. let nemohl poskytnout kompletní informaci o nerostném potenciálu země. Příkladem může být informace, že kanadská společnost Tirex při geologickém průzkumu na neželezné kovy v oblasti Mirdita narazila na poměrně rozsáhlou mineralizaci s obsahy 0,9% Cu, 11,6% Zn, 1,0% Pb, 142 ppm Ag a 5,5 ppm Au. V pravděpodobně centrální části ložiska Koshaj jsou obsahy ještě podstatně vyšší (2,3% Cu, 34,8% Zn, 2,4% Pb, 376 ppm Ag a 14,6 ppm Au). Ložisko se nachází 70 km severně od hlavního města a na rozdíl od mnoha jiných lokalit je poměrně dobře dopravně přístupné. Uvedený příklad ukazuje na značný nerostně surovinový potenciál severní části země.

Mezi nejperspektivnější rudní suroviny patří jednoznačně chromity. Významné zdroje chromové rudy se nacházejí ve čtyřech oblastech - Tropoja (ložiska Zogaj, Vlahna, Qaf-Petrollaj), Kukës (ložiska Kalimashi, Përroi Batrës), Bulqiza (ložiska North Bulqiza, Qaf-Bualli, Batra, Krasta, Thekna) a Shebenik-Pogradec (ložiska Katjel-Pojska, Bushtrica-Përroi Govatës). Celkové zásoby chromových rud s obsahy 18 až 42% přesahují 30 mil. tun, nejkvalitnější část s obsahy Cr mezi 30 a 42% cca 12 mil. tun. Produkce v roce 2006 dosáhla 220 tisíc tun kovu. Chromový koncentrát je exportován zhruba ze 3/4 do Číny, zbytek do Francie; export chrómu směřoval opět zejména do Číny (cca 60%), Švédska (cca 35%) a do Ruska (cca 5%).

V oblasti Tirany a v oblasti Korça-Pogradec se nacházejí zásoby lignitu o výhřevnosti 2000 až 5600 kcal/kg, v průměru cca 3200 až 3300 kcal/kg (za lignit jakožto za nejméně prouhelněný typ uhlí se považuje surovina s výhřevností pod 4165 kcal/kg, tj. 17 MJ/kg). Naprostá většina zásob se nachází v oblasti Tirany (cca 85%), podstatně méně v oblasti Korça-Pogradec (cca 10%), zbytek v oblasti Memaliaj.

Široce rozšířené jsou zdroje vápenců, které jsou užívány nejen k výrobě cementu a vápna, ale také jako drcené kamenivo, což je využití, u kterého lze předpokládat, že jeho podíl v souvislosti s dalším rozvojem stavební výroby bude narůstat. Udávané zásoby vápenců činí téměř 500 miliónů tun; průměrné obsahy CaO 55-55%, MgO 0,25-4%, SiO2 01-3%, Fe2O3 0,1-0,8%. Udávané zásoby dolomitů činí cca 160 mil. tun. Z dalších nerudních surovin je třeba uvést zásoby olivinitů, které mohou být využívány jednak na výrobu žáruvzdorných materiálů, ale i jako dekorační kameny. Z dekoračních kamenů pro hrubou i jemnou kamenickou výrobu se na území země nacházejí využitelné zásoby žul a granitů (např. lokality Trokuza, Levrushk, Fierza, Radomir, Peladhi), ofiolitů (oblast Mirdita, severně od města Korça, Kolonja), mramory (oblast Korabi, okrajové části masivu Mirdita aj.). Obecně lze konstatovat, že s ohledem na požadavek trhu po nových designech dekoračních kamenů a na vzájemnou nenapodobitelnost surovin z jednotlivých ložisek, mohl by být sektor dekoračních kamenů jednou z perspektivních oblastí.

Málo rozvinutou oblastí je těžba, úprava a využívání keramických surovin - kaolíny, jíly, bentonity aj. Tato oblast by pravděpodobně mohla být perspektivní s ohledem na dlouho tradici tohoto oboru v Čechách. Ložiska kaolínů se nacházejí mezi Rrëshen a Pukë v severní Albánii, jediné dosud známé ložisko bentonitů jižně od města Librazhd, ložiska keramickýh jílů jsou rozšířena obecně. O kvalitě surovin a množství těžitelných zásob však není dostatek informací.

Státem vlastněný výrobce a distributor PHM ARMO má 37 poboček po celé AL. Hodnota firmy je odhadována na 100 mil. USD. Jedna z možností privatizace je formou koncese. ARMO zpracovává 380 000 - 400 000 t. ropy ročně a pokrývá cca 20 - 25 % albánského trhu.

Albánie disponuje nevelkými, spíše izolovanými, ložisky uhlí s nižším stupněm prouhelnění. Významnější uhelné pánve se nacházejí ve čtyřech regionech: Tirana-Durres (střední Albánie, především blízko Valias, Manez, Kamza a Krrabe, největší důlní revír), v širším okolí obcí Mborje a Drenove, Pogradec (u obce Alarup, jižně od Ochridského jezera) a Memaliaj (severně od města Tepelene). Ve všech případech se jedná o uhlí s nízkou výhřevností, obsah síry zpravidla překračuje 3%, obsah popela se pohybuje do 40%. Ověřené zásoby v kategorii "proven reserves" čítají 700 milionů tun hnědého uhlí nižší kvality. Těžební technologie užívané v albánském uhelném průmyslu jsou již zastaralé a vedou k vysokým ztrátám (až 200% při těžbě a dalších 50% při zpracování). V souvislosti s radikálním poklesem objemu těžby v 90. letech došlo ke značné redukci počtu zaměstnanců. Většinou se jednalo o kvalifikovanou pracovní sílu s nezanedbatelným vlivem v místním průmyslu. Většina uhlí byla využívána k výrobě elektřiny. S ohledem na velmi příznivou strukturu výroby elektrické energie (90% spotřeby zajišťují hydroelektrárny) není význam hnědého uhlí pro energetický sektor zásadní.

Poslední skupinou nerostných surovin, jejíž využívání by mohlo být perspektivní jsou stavební suroviny. O výši domácí albánské produkce nejsou k dispozici detailní údaje, faktem však je, že stavební boom všude je jasným důkazem, že poptávka po drceném kamenivu, šterkopískách, cementu a vápnu je vysoká a dále poroste. Zejména bude-li v příštích letech mezi ekonomické priority vlády skutečně zařazena rozsáhlejší výstavba či rekonstrukce zastaralé a nevyhovující dopravní infrastruktury. Zde by se mohla uplatnit zejména dobývací technika české provenience, což je oblast tradičně vysoké úrovně a dobrého jména.

ZDROJ:http://www.businessinfo.cz/, kráceno

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů