O čem je ekologický tendr
1. Jak vznikly ekologické závazky státu?
1. Jak vznikly ekologické závazky státu?
Při privatizaci podniků počátkem 90. let se stát zaručil novým vlastníkům, že postupně na své náklady odstraní ekologické škody, jimiž jsou firmy zatíženy. V Polsku či Maďarsku to řešili jinak - stát při prodeji firem snížil jejich hodnotu o náklady na sanaci a o tu se postarali noví majitelé.
2. Které firmy na odstranění škod čekají?
Především privatizované chemičky, doly, hutě. Mají slíbeno odstranění kontaminované půdy, spodních vod. Jde například o společnosti Spolana, Synthesia, OKD, Unipetrol, ČEZ, Škoda Holding. Celkem je třeba vyčistit ještě zhruba 300 zamořených míst.
3. Co je cílem sanací?
Analýzy ekologických rizik na jednotlivých lokalitách stanoví, jaké limity škodlivých látek jsou po sanaci přípustné. Především je nutné zabránit znečištění podzemních vod.
4. Jak vznikla suma 114 miliard korun, kterou má stát maximálně za sanace uhradit?
Je součtem všech garancí, které stát při privatizaci dal jednotlivým firmám na odstranění ekologických škod. Garance ale nevychází z rozsahu těchto škod. V řadě případů se rovná výši vlastního kapitálu privatizovaných podniků nebo sumě za prodej podniku při odstátnění. Souhrnná částka 114 miliard přitom nemusí být konečná. V některých případech vláda své garance dokonce zvyšuje - opírá se o nová zjištění, že zamoření lokality je údajně vyšší, než určily původní audity.
5. Jaká je skutečná výše nákladů na odstranění škod?
Nikdo zřejmě neví. Podle sanačních firem v některém případě 10 procent garance, jindy 120 procent. Odhady státních úředníků, současných i bývalých, se také liší o desítky procent.
6. Jak stát řešil sanace dosud?
Vypisoval výběrová řízení na jednotlivé případy. Zatím se podařilo odstranit zhruba jednu třetinu závazků.
7. Co změní obří tendr?
Vláda se rozhodla na odstranění všech škod vypsat jeden tendr. Přihlásilo se šest zájemců. Ministerstvo financí na přelomu března a dubna propustí některé do druhého kola. Dá jim podklady k jednotlivým případům a pak v září posoudí jejich finanční nabídky. Kdo nabídne nejméně, zvítězí, ale musí ho ještě schválit celá vláda.
Při privatizaci podniků počátkem 90. let se stát zaručil novým vlastníkům, že postupně na své náklady odstraní ekologické škody, jimiž jsou firmy zatíženy. V Polsku či Maďarsku to řešili jinak - stát při prodeji firem snížil jejich hodnotu o náklady na sanaci a o tu se postarali noví majitelé.
2. Které firmy na odstranění škod čekají?
Především privatizované chemičky, doly, hutě. Mají slíbeno odstranění kontaminované půdy, spodních vod. Jde například o společnosti Spolana, Synthesia, OKD, Unipetrol, ČEZ, Škoda Holding. Celkem je třeba vyčistit ještě zhruba 300 zamořených míst.
3. Co je cílem sanací?
Analýzy ekologických rizik na jednotlivých lokalitách stanoví, jaké limity škodlivých látek jsou po sanaci přípustné. Především je nutné zabránit znečištění podzemních vod.
4. Jak vznikla suma 114 miliard korun, kterou má stát maximálně za sanace uhradit?
Je součtem všech garancí, které stát při privatizaci dal jednotlivým firmám na odstranění ekologických škod. Garance ale nevychází z rozsahu těchto škod. V řadě případů se rovná výši vlastního kapitálu privatizovaných podniků nebo sumě za prodej podniku při odstátnění. Souhrnná částka 114 miliard přitom nemusí být konečná. V některých případech vláda své garance dokonce zvyšuje - opírá se o nová zjištění, že zamoření lokality je údajně vyšší, než určily původní audity.
5. Jaká je skutečná výše nákladů na odstranění škod?
Nikdo zřejmě neví. Podle sanačních firem v některém případě 10 procent garance, jindy 120 procent. Odhady státních úředníků, současných i bývalých, se také liší o desítky procent.
6. Jak stát řešil sanace dosud?
Vypisoval výběrová řízení na jednotlivé případy. Zatím se podařilo odstranit zhruba jednu třetinu závazků.
7. Co změní obří tendr?
Vláda se rozhodla na odstranění všech škod vypsat jeden tendr. Přihlásilo se šest zájemců. Ministerstvo financí na přelomu března a dubna propustí některé do druhého kola. Dá jim podklady k jednotlivým případům a pak v září posoudí jejich finanční nabídky. Kdo nabídne nejméně, zvítězí, ale musí ho ještě schválit celá vláda.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích