Jak vážně touží politici po čistotě?

Zaklínadlem všech tří politických stran, jež hodlají vytvořit novou pravicovou českou vládu, je boj s korupcí. Více či méně důrazně na toto téma nalákaly voliče - ať už ODS náznakem očisty od zkompromitovaných lídrů, nebo TOP 09 na billboardech rentgenově transparentním knížetem Schwarzenbergem. Věci veřejné (VV) téměř jiný předvolební program než boj s korupcí ani nepředstavily. Totéž bylo navíc silným tématem i sociálních demokratů.

Dočkáme se velké blamáže?

Podobné partajní sliby se obvykle rozplývají pár týdnů po volbách. Letos na podzim však Česko čeká další volební klání, politikům tak "hrozí", že budou muset sliby přetavit i v nějaký čin. Existují přitom dva zcela konkrétní případy, na nichž mohou politici ukázat, jak vážně to s očistou země od korupce myslí. Obří ekozakázka - tendr ministerstva financí na odstranění ekologických škod z doby privatizace. A v oblasti transparentního vlastnictví firem, jež získávají státní zakázky, je to "zprůhlednění" majitelů strojírenského gigantu Škoda Investments. Oba případy jsou natolik klíčové, že lze bez nadsázky říci: Pokud v nich politici selžou, pak naprosto ztratí důvěryhodnost.

Připomeňme, oč jde v ekozakázce. Vláda požaduje sanace podzemních vod a půdy, jež se zavázala provést při privatizaci průmyslových firem, vyřešit jednou jedinou zakázkou. Ta může dosáhnout maximální hodnoty až 115 miliard korun. Problém je v tom, že nezveřejnila ani odhad, jaké náklady na sanaci jsou reálné - podle ekologů možná sotva třetinové.

Podezření z hrozby korupce se vznáší nad zakázkou od jejího vypsání. Budoucí vláda má pouze dvě možnosti, jak s ní naložit, pokud chce nějak doložit své odhodlání bojovat s korupcí. První možnost je však spíše teoretická. Kabinet by při schválení vítězné nabídky musel zcela transparentně a věrohodně zdůvodnit, proč je pro stát výhodná. Druhá možnost - tendr zrušit, se ovšem jeví mnohem logičtější. Tendr totiž hájí jenom TOP 09, jejíž místopředseda Miroslav Kalousek jej coby ministr financí prosadil. Avšak předseda VV Radek John bezprostředně po volbách uvedl, že na soutěž "hledí s krajním podezřením". A lídr ODS Petr Nečas zakázku označil za "obrovsky problematickou".

Osud zakázky by tím měl být zpečetěn. Pro (pravděpodobně) budoucího premiéra Nečase a místopředsedu vlády Johna by bylo totální blamáží schválit "krajně podezřelý a obrovsky problematický" tendr.

Svlékání donaha

Obtížnější práci mohou mít politici se Škodou - přesněji se snahou přimět společnost Appian, která Škodu vlastní, aby odhalila své dosud tajemné majitele. Pravice (a levice ostatně také) se přece před volbami jasně hlásila k tomu, aby státní zakázky v budoucnu dostávaly pouze firmy se známými vlastníky. Kdo chce mít zakázku, musí se svléknout (ve smyslu majetkové struktury) při tendru donaha!, tak zněla hesla. Kdo jiný by měl přiznat barvu než právě Škoda, která je mezi příjemci zakázek od státu nebo měst absolutním rekordmanem? Například jen městským dopravním podnikům a Českým drahám dodal holding Škody od roku 2007 vozy za 20 miliard korun. Appian je přitom vlastnicky neprůhledný. Finanční toky v této společnosti prošetřuje švýcarská policie. A odhalení jeho vlastníků by mohlo ulevit i šéfovi ČEZ Martinu Romanovi, o jehož údajné účasti v Appianu média už řadu měsíců bez důkazů spekulují.

Sečteno a podtrženo: Budoucí vláda musí na ekozakázce a Appianu ukázat, jak to s očistou vztahů mezi státem a byznysem myslí. Jinak si volič může myslet, že za politiky zase jednají jenom bossové v pozadí - ať už se jmenují třeba Miroslav Jansta, Vladimír Johanes, nebo Ivo Rittig.

AUTOR: Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz