Rodině z Klatov pomůže se sanací zamořeného objektu dotace EU

Po téměř 16 letech se rodina Rychtaříkových z Klatov-Lubů dočkala dekontaminace ekologické zátěže v restituovaném objektu. Objekt těsně sousedící s jejich rodinným domem získala rodina v restituci v únoru 1994. Dříve tam ale byl sklad pesticidů, jejichž zbytky se zde dodnes zachovaly v omítkách a v podlaze. Po mnoha letech neúspěšného boje za sanaci nebezpečných látek nakonec rodina uspěla. Během dvou let specializovaná firma objekt a část dvora dekontaminuje. Většinu z potřebných 9,3 milionu korun zaplatí EU, řekl dnes novinářům Václav Rychtařík.

Ačkoliv znečištění rodina nezavinila, nemohla se domoci jeho odstranění. Nepomohly žádosti na ministerstvech, u prezidenta ani ombudsmana. Nekonečné běhání po úřadech pomohl dovést ke zdárnému konci až v roce 2007 Plzeňský kraj, který nechal na popud tehdejšího radního Borise Kreuzberga zadat rizikovou analýzu nutnou pro přiznání dotace. Peníze z Operačního programu Životní prostředí získala rodina letos.

Rychtaříkovým pomáhala ekologická organizace Arnika. Za sedm let, kdy se v případu angažovala, nechala zpracovat několik rozborů. Zjistily stopy pesticidů nejen v objektu, ale i v rybách a v sedimentech nedalekého Drnového potoka, testovaly se i vajíčka slepic chovaných blízko objektu. "Všechny rozbory a testy stály během let desítky, spíš stovky tisíc korun, které jsme získali z grantů," uvedl Jindřich Petrlík z Arniky.
Riziková analýza, kterou na základě výběrového řízení zpracovala firma Dekonta, potvrdila výskyt pesticidů v bývalém skladu a také zamoření dvora ropnými látkami, popsal Vojtěch Musil z firmy. Stopy se našly i v potoce a nepatrné množství i v podzemních vodách. Tam je ale množství malé a nebude se dekontaminovat, navíc by se měla situace zlepšit odstraněním problematické zátěže v bývalém skladu pesticidů.

Při dvouleté dekontaminaci se nejdřív vytěží do deseticentimetrové hloubky podlaha v zamořeném objektu a pět centimetrů silné omítky obsahující pesticidy. Materiálu bude kolem 100 tun a firma ho nechá zlikvidovat ve spalovně v Ostravě. "Bohužel to je zatím jediná možnost. Doufali jsme, že by bylo možné využít novou českou nespalovací technologii, ale ta se zatím nepoužívá," poznamenal Petrlík.

Dalších zhruba 300 až 350 tun zeminy zasažené ropnými produkty firma odtěží ze dvora a zlikviduje, do zbytku nasadí bakteriální preparát, který během roku metabolickými procesy rozloží ropné látky," vysvětlil Musil.

Z 9,3 milionů korun zaplatí 85 procent EU, pět procent stát a deset procent majitelé. "Jsou to nemalé peníze, ale jsme vděční, že se té hrozby konečně zbavíme. Nechtěli jsme ji dávat dalším generacím," řekl Rychtařík.

V objektu začal bývalý státní Agrochemický podnik skladovat a připravovat pesticidy před zhruba 40 lety. O zamoření restituovaného majetku se Rychtaříkovi dozvěděli, až když ho chtěli pronajmout. V omítkách, půdě či v podpovrchových vodách v okolí skladu prokázaly testy již delší dobu zakázané pesticidy DDT a lindan a od roku 2005 zakázaný atrazin. Pesticidy se používaly například k moření semen na ochranu před půdním hmyzem nebo k ošetřování obilí. Chemikálie mají nepříznivý vliv na zdraví lidí, mohou způsobit poškození nervové soustavy, narušení hormonálního systému, poškozovat játra, ledviny a štítnou žlázu, při dlouhodobém působení mohou zapříčinit rakovinu či poškodit reprodukční systém.

Lada Pešková