MF vypsalo tendry na sanaci ekoškod na jihu Moravy za 3,9 mld. Kč

Ministerstvo financí vypsalo další tři výběrová řízení na sanaci ekologických škod u řeky Moravy na Břeclavsku a Hodonínsku, kde nebyly v minulosti dostatečně zlikvidovány sondy po těžbě ropy a zemního plynu. Celková hodnota zakázek, které mají zabránit případné kontaminaci vodního systému v oblasti, je kolem 3,9 miliardy korun. ČTK to zjistila z Informačního systému o veřejných zakázkách. Termín pro doručení nabídek uchazečů o zakázky je konec března.

Zakázky jsou rozděleny podle míst, kde mají být sanační práce provedeny. V takzvaném sektoru IV u Břeclavi a Lanžhotu je podle informačního systému v současné době 51 míst, které mohou představovat riziko tohoto vodárensky významného území. V okolí Břeclavi je takových míst 23, v sektoru VI na Hodonínsku a části Břeclavska jich je 248. Zakázka na likvidaci starých ekologických škod na tomto sektoru je nejvyšší, cena je 2,67 miliardy korun. Vítězové zakázek mají čas na likvidaci ekologických škod od srpna do konce roku 2017.

Zakázky vypsané nyní jsou pokračováním série tendrů na sanaci stejných ekologických škod v regionu. První tři zakázky už znají svého vítěze. Z informačního systému vyplývá, že škody v sektoru I až III u řeky Moravy budou likvidovat firmy Viamont, Energie - stavební a báňská z Kladna a Sdružení Sanace Sektor I. Celková hodnota těchto tří zakázek činí zhruba 1,7 miliardy korun.

Podle informačního systému spadají bývalá těžební území, kde byly špatně zlikvidovány škody po těžbě nerostných surovin, do působnosti státního podniku Palivový kombinát Ústí. ten se v minulosti zabýval těžbou nerostných surovin, nyní se podle svých webových stránek zabývá komplexní revitalizaci krajiny dotčené těžební činností. Do kompetencí společnosti patří právě i likvidace starých ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu na území na jižní Moravě.

Ropa a zemní plyn se těží na území Jihomoravského kraje kolem stovky let. Za tu dobu zde zůstaly stovky nezlikvidovaných sond a vrtů včetně zbytků po těžebních technologiích. V roce 1990 vznikl jako nástupnická organizace bývalých těžařských národních podniků státní podnik Moravské naftové doly. Ten se v roce 2002 dostal do likvidace. Akciová společnost MND, která v současnosti těží ropu a zemní plyn na jihu Moravy, vznikla privatizací ropného a plynárenského průmyslu v 90. letech. Později do ní vstoupil podnikatel Karel Komárek. Jeho společnost KKCG Oil & Gas B.V je nyní jediným akcionářem MND. Její aktiva přesahují částku 25 miliard Kč.