Jiří Leschtina: Kalousek a duch doby
Ekologická zakázka je poker, prohlásil před časem její duchovní otec Miroslav Kalousek. Po zveřejnění nejnižší soutěžní nabídky, za téměř 57 miliard korun, to ale vypadá, že tuhle pokerovou seanci ministr financí prohrál. Proč se ale i tak dobrému licitátorovi vymkla z rukou? Trvala příliš dlouho, změnila se doba, hráči i rozpoložení diváků.
Zkusme poměřit peripetie tendru s novým zákonem o veřejných zakázkách. Jen stěží by podle něj bylo možné tak zmanipulovat soutěž, jak to předvedlo ministerstvo financí. Vyřadit hned tři účastníky (včetně PPF), aby o nejdražší zakázku v dějinách země soutěžila jen tři konsorcia, to byl husarský kousek.
Však také nabídky společností, vysoce převyšující všechny odhady, jen posilují podezření, že máme co do činění s tichým kartelem. Stěží mohli jít takoví "konkurenti" s cenou níž. Vždyť podstatou kartelového spiknutí přece je, že formou subdodávek jsou posléze uspokojeni i ti, kdo dobrovolně prohrávají.
Ale hlavně je neuvěřitelné, že ministerstvo vypsalo soutěž, aniž by znalo reálné náklady na odstranění znečištěných míst. A chtělo vítězi tendru udělit koncesi na jejich likvidaci, aniž by si stát ponechal kontrolu nad postupem a náklady veškerých prací.
Jak si mohli takovou plejádu provokací Kalousek s Topolánkem dovolit? Byli si jisti v kramflecích. Tihle dva kumpáni dobře věděli, že mají většinu vlády pod palcem. A že se proti předraženému ekotendru vzbouří leda tak Bursík nebo Kuchtová.
Jenže vláda padla, úřednický premiér Fischer se neodvážil rozhodnout a ve volbách prohrály nejprofláknutější korupční figury. Duch doby se přece jen proměnil. Ne že by se nekorumpovalo, nekradlo, ale kvůli rostoucímu naštvání už to nelze dělat příliš okatě.
A když k tomu připočteme dopady krize na státní kasu, pak tlačit dál tendr, o němž se mluví jako o podvodu století, by mohl jen politický sebevrah. A tím Kalousek rozhodně není.
AUTOR: Jiří Leschtina
AUTOR-WEB: www.ihned.cz