Mezinárodní studentský tým prozkoumá způsob hospodaření s vodou v hlavním městě

PRAHA - Je systém hospodaření s vodou v Praze udržitelný? Jak zaručit, že v rozvíjejících se částech města bude fungovat systém nakládání s vodou i vodní koloběh? Jak pomoci udržet vodu v urbanizovaném prostředí tak, aby plnila svou funkci a nezpůsobovala problémy, například povodně? Nejen na tyto otázky by měl odpovědět výzkum, který v hlavním městě dnes zahajuje tým studentů z nizozemské univerzity ve Wageningenu. Zvolili si téma, jež je v době klimatických změn i překotné zástavby dosud nezastavěných pozemků více než aktuální. Následující dva týdny stráví v Praze průzkumem situace i rozhovory s odborníky, úředníky či politiky. Na dnešním úvodním semináři jim východiska pro jejich výzkum přiblíží odborníci z několika institucí, například Českého vysokého učení technického, Magistrátu hlavního města Prahy, Ministerstva životního prostředí, Povodí Vltavy a Pražských vodovodů a kanalizací.

"Praha a zejména některé její části procházejí v současnosti výraznými proměnami nebo se jejich rozvoj právě připravuje. Cílem průzkumu je mimo jiné zjistit, zda naplánovaný rozvoj města neohrožuje životní prostředí a zejména vodní režim krajiny," uvedl k jednomu z cílů výzkumu Jakub Esterka z Arniky. Výzkum vychází z konceptu nového územního plánu Prahy a zveřejněných velkých rozvojových projektů. Pro letošní výzkum bylo vybráno 5 částí Prahy, které procházejí nebo v nejbližší době mají projít výraznou přeměnou: Praha 7 (přestavba nádraží Bubny a čtvrti Zátory), Praha 13 - Zličín (zóna příměstských nákupních center), Karlín-Libeň (přestavba Libeňského a Rohanského ostrova), Hostivař-Záběhlice (Trojmezí) a Štěrboholy-Dubeč (připravované Západní Město).

"Často se setkáváme s tím, že výstavba vzniká bez zodpovědného posouzení vlivu na celý organismus města a okolí krajiny. Poznatky z výzkumu by měly pomoci definovat možnosti i případné hrozící problémy," doplnil Martin Skalský, který s týmem z nizozemské univerzity dlouhodobě spolupracuje. Výzkum bude zaměřen na právní regulace a způsob rozhodování, definování rozhodujících "hráčů" a jejich vzájemných vztahů, analýzu technologií i infrastruktury, ekosystémové služby vody ve městě, územní analýzu a návrh řešení vodního koloběhu v každé z vybraných částí města. Studenti budou také zjišťovat, nakolik je rozhodování o budoucnosti Prahy otevřené směrem k veřejnosti a jak velkou mají občané možnost rozhodování ovlivnit.

Průzkumu se zúčastní celkem 30 studentů magisterského studia oboru Management životního prostředí ve městech (Urban Environmental Management) z 20 různých zemí všech kontinentů. Je mezi nimi i několik studentů z České republiky. "Cílem letošního evropského workshopu je shromáždit informace, jež bude možné následně využít k prosazování udržitelného hospodaření s vodou v Praze a jejím okolí. Management vody ve městě zahrnuje jak kvalitu a kvantitu vodních těles, tak systémy dodávek pitné vody či kanalizaci. Vzhledem k přípravě nového územního plánu a rostoucí výstavbě v Praze je zde potřeba prozkoumat potenciální šance i úskalí," přiblížil cíle výzkumu jeho koordinátor a profesor Univerzity Wageningen Bas van Vliet. "Vedle vypracování konzultační zprávy si zde studenti zdokonalí své výzkumné i konzultační dovednosti, jako je například sběr dat v krátkém čase, vedení rozhovorů, průzkumy, prezentace a v neposlední řadě vedení komplexního projektu," doplnil Bas van Vliet.

Udržitelný způsob hospodaření s vodou je důležitou součástí územního plánování. Vedle samotného vodního systému je důležitý i koloběh vody v městské krajině. Zahrnuje zásobování průmyslovou i pitnou vodu, kanalizaci, nakládání s odpadní vodou a také recyklaci a návrat vody zpět do tohoto koloběhu. Každá nově zastavěná plocha znamená, že dešťové srážky, které zde spadnou, nepojme země, ale je třeba zajistit jejich odvedení, případně další využití. Jak ukazuje i příklad posledních povodní, s nárůstem zastavěných ploch, které nemohou absorbovat dešťovou vodu, roste i důležitost nalézt lepší způsob udržení vody v krajině celkově. Nyní jsou sice stanovena pravidla pro nakládání s dešťovou vodou u nových budov, což však neřeší problém u již zastavěných ploch.

Systém pro zásobování vodou v Praze je velmi starý, ačkoliv od roku 1997 probíhá jeho rozsáhlá rekonstrukce. Praha byla jedním z prvních evropských měst s centrální kanalizací a čistírnou odpadních vod. To však znamená, že velká část této infrastruktury, zejména ve středu města, je zastaralá nebo potřebuje opravy. Jinak hrozí další ztráty vody, které v roce 2005 činily celých 25 procent produkce vody.

Arnika spolupracuje s Univerzitou Wageningen dlouhodobě - letos přijíždějí studenti do Prahy již potřetí. V předchozích ročnících se věnovali zeleni v Praze a přestavbě čtyř pražských nádraží. "Ačkoliv se vždy jedná o jiné týmy studentů, mohou díky dlouhodobé spolupráci vycházet z již dříve provedených výzkumů. Přinášejí si s sebou různorodé zkušenosti, nadhled a inspirativní nápady k řešení problémů, které z naší perspektivy často nevidíme dostatečně ostře," doplnil Martin Skalský. Za pozornost stojí i vědecký přístup studentského výzkumu. Současně s tzv. geoskupinami, které se věnují pěti vybraným částem města, fungují jejich jednotliví členové ještě v pěti expertních týmech, které mají přesně dané odborné zaměření. V každé skupině je navíc alespoň jeden česky hovořící student.

Projekt trvá celkem 9 týdnů - první 4 týdny strávili studenti teoretickou přípravou, 2 týdny potrvá jejich terénní šetření přímo v Praze a v poslední fázi se budou věnovat zpracování sebraných informací a poznatků. Na konci pobytu v Praze se uskuteční prezentace pro všechny účastníky. Výstupy z celého projektu pak Arnika zpracuje do publikace, jež bude určena především státní správě a dalším rozhodujícím institucím.

Podrobnosti k výzkumům nizozemské univerzity ve Wageningenu najdete zde:

Zdroj: Tisková zpráva Arniky - Centra pro podporu občanů