Výzkum po česku: utracené miliardy, výsledky jen na papíře

Stát si neumí ohlídat peníze, které dává do vědy. Zjistila to Rada vlády pro vědu a výzkum, která zkontrolovala celkem 844 vědeckých projektů, uskutečněných mezi lety 2003 až 2009.

Všechny tyto projekty, podpořené z rozpočtů čtyř ministerstev, měly být zaměřeny na aplikovaný, tedy prakticky využitelný výzkum. Výsledek? Nějakou aplikaci použitelnou pro praxi se podařilo vytvořit jen ve třech procentech sledovaných případů. Zbylých 97 procent vykázaných vědeckých výsledků představují odborné články a knihy. A to je podle odborníků špatně.

"Pokud šlo o programy aplikovaného výzkumu, je logické, aby aplikovaný výzkum tvořil více než padesát procent výsledků," říká tajemník Rady vlády pro vědu a výzkum Marek Blažka.

Rada zkontrolovala vědecké projekty, které financovala ministerstva práce, zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví. Ta formou veřejné soutěže, do které se mohly přihlásit různé výzkumné instituce, rozdělila dohromady 2,8 miliardy korun.

Vyhozených 195 milionů

Celých 195 milionů korun se podle rady využilo úplně neefektivně. Za tyto peníze totiž nevznikly vůbec žádné uznatelné vědecké výsledky.

Podle hodnotící zprávy v Česku za jeden milion korun vzniknou v průměru dvě odborné knihy nebo několik článků v odborných časopisech. "To je v každém případě málo. Výsledky jsou zhruba čtvrtinové, než jaké by měly být," říká Blažka.

Pouze papírové výsledky mají výzkumné projekty podpořené z rozpočtu ministerstva zdravotnictví, které dalo peníze například na výzkum cukrovky nebo EEG záznamů u dětí. "Z dosažených výsledků je 0,17 procenta aplikovaných a 99,83 procenta výsledků publikačních," píše se v hodnotící zprávě.

Vůbec nejméně efektivní projekty podle rady podpořilo ministerstvo práce a sociálních věcí. To mezi lety 2005 až 2009 rozdělilo peníze, za které vzniklo 59 výsledků. Plných 41 z nich však nemělo žádnou reálnou váhu.

"Ministerstvo práce mělo výzkum zaměřený na sociální politiku, zaměstnanost a bezpečnost práce. Výsledkem měla být konkrétní opatření, jak tyto oblasti zlepšit. Výzkumných výsledků tam ale příliš nebylo," říká Blažka.

Když přitom ministerstva dodávala vládě závěrečné zprávy za své vědecké projekty, ve většině případů výsledky chválila. Ministerstvo zdravotnictví například hodnotilo jako úspěšný i projekt, který musel být předčasně ukončen.

Nová pravidla se projeví za rok

"V českém výzkumu se všichni zaměřují na chvíli, kdy se rozdělují peníze. Hodnocení závěrečných výsledků je pak ale ve většině případů jen formální," vysvětluje Marek Blažka.

Špatná pravidla, podle kterých se český výzkum hodnotí, se podle něj podařilo už z velké části napravit. Donedávna totiž měla ministerstva podle zákona dodržet jen velmi obecné zadání, a sice "přispět k aplikovanému výzkumu ve vybrané oblasti".

"Podle novely zákona z roku 2009 se nyní musí jasně říct, jaké konkrétní výsledky se očekávají, jak se budou hodnotit a kolik procent splněných závazků bude považováno za úspěch," říká Blažka.

Rada vlády pro vědu a výzkum vydává svou hodnotící zprávu každoročně. Nová pravidla, která hodnocení vědy zpřísňují, se podle Blažky začnou projevovat už příští rok.

Největší problémy jsou na ministerstvu práce

41 "planých" projektů

Ministerstvo práce a sociálních věcí rozdělilo mezi lety 2005 až 2009 peníze na 59 projektů, z nichž 41 nevykázalo žádné reálné výsledky (tedy 69 procent projektů). Zjistila to Rada vlády pro vědu a výzkum. Ministerstvo přitom uvádělo, že "stanovené cíle" naplnilo z 95 procent.

Rada navíc upozornila, že projekty ministerstva byly zadávány jako samostatné veřejné zakázky, kde musí být konkrétní výsledek řešení projektu deklarován ze zákona.

AUTOR: Jana Machálková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz