Pátek, 29. března 2024

Stavíme levně drahé domy

Celoevropským trendem je výstavba nízkoenergetického bydlení. Do Česka si však razí cestu jen pomalu.
Stavíme levně drahé domy
Stále více lidí touží po vlastním bydlení. Jsou nadšeni, že si mohou pořídit vlastní dům díky levné hypotéce. Splněný sen se však časem může změnit v noční můru, pokud nebudou počítat s rostoucími provozními náklady.

ŽIVOTNÍ STYL, NEBO NUTNOST? O energeticky méně náročné bydlení se dosud zajímali především lidé, kteří vyznávali určitou životní filozofii a snažili se žít ekologicky. V současné době však už nejde jen o otázku životního stylu, ale i ryze ekonomické kalkulace. České rodiny utratí za bydlení v průměru 21,3 % svých příjmů. Přitom 60 % z této částky jde na teplo a energie. Jejich ceny pravděpodobně i nadále porostou. Přesto s tím počítá jen málo zájemců o bydlení v rodinných domech.

Zatímco v České republice stojí jen kolem tisícovky nízkoenergetických domů a pár těch energeticky pasivních, západní Evropa už "jede" v energeticky úsporných stavbách naplno. I Evropská unie v tom vidí jednu ze svých priorit. Ve svém energetickém programu jasně nastoluje požadavek, aby do roku 2020 byla v sektoru bydlení zajištěna úspora energií 27 procent, v budovách veřejného sektoru to má být dokonce 30 procent.
Jak konstatovali účastníci nedávného diskusního fóra na brněnském veletrhu Pasivní domy 2007, zájem o nízkoenergetické stavby sice roste, ale jen pomalu. Veřejnost je o nich málo informována, chybí osvěta a propagace. Vůči některým druhům systémů, jako jsou například dřevostavby, panuje stále ještě nedůvěra.

ARCHITEKTI MAJÍ ZÁJEM. S velkým povděkem kvitovali účastníci fóra značný zájem architektů o navrhování energeticky úsporných staveb jak k bydlení, tak i k jiným účelům. Jejich projekty přitom získávají v posledních letech prestižní ocenění v nejrůznějších soutěžích. Některé zůstávají jen na papíře, jiné se naštěstí realizují. Letos například získal Grand Prix obce architektů projekt multifunkčního domu Sluňákov skupiny Projektil architekti. Stojí v Horce nad Moravou. Jen pro zajímavost: má spotřebu energie 27,6 kWh/m2 rok, zatímco u běžné stavby je to někde mezi 100 až 150 kWh/m2 rok. Na sklonku loňského roku dostal ocenění ministra obchodu a průmyslu tým architekta Aleše Brotánka, který navrhl nízkoenergetický Domov mládeže, který se už staví ve Vysokém Mýtě. Spotřeba energie v něm bude 21,5 kWh/m2 rok.

NEPUSTIT TEPLO BEZ UŽITKU. U nízkoenergetické stavby jde o to postavit dům tak, aby jeho vnitřní prostředí bylo co nejméně ovlivňováno vnějšími podmínkami, což znamená opatřit nosnou stavbu optimálním izolačním systémem, který omezí ztráty tepla povrchem obvodového pláště, střechy i oken. Ale to nestačí.
V dobře tepelně izolovaném domě by se asi dobře nebydlelo, protože by v něm byl problém s nadměrnou kondenzací vodních par. Srážely by se na vnitřních stěnách i okenních tabulích a mohly by vést ke vzniku plísní. Jak upozorňují odborníci, bývá to častým problémem majitelů starších domů, kteří se pokoušejí o dodatečné zlepšení jejich tepelně izolačních vlastností.

Proto je pro nízkoenergetické domy klíčový systém nuceného větrání, ale zároveň zpětného získávání tepla, upozorňuje architekt Josef Smola, který se věnuje nízkoenergetickým stavbám. Mnohé problémy spojené s jejich výstavbou řeší v knize Stavba rodinného domu, která právě vyšla.
K nucenému odvětrání se většinou používá rekuperační jednotka. Pracuje na principu předávání tepla do výměníku z odcházejícího vzduchu a nahřívání vzduchu, přicházejícího do domu. Teplo vzniklé v domě nebo získané vytápěním tedy neuniká ven bez užitku, ale přitom je umožněno odvětrání vlhkosti. Řízená ventilace s účinnou rekuperací by měla vracet alespoň 70 % z vloženého tepla zpět a zajistit výměnu až 60 % vnitřního objemu vzduchu za hodinu.

V domě se přitápí jen po několik nejchladnějších dnů v roce. Tepelnou izolací pláště domu by se celoroční spotřeba energie na vytápění měla pohybovat do 50 kWh/m2 rok. Pokud bychom si chtěli postavit přímo energeticky pasivní dům, pak by měla být spotřeba do 15 kWh/m2 rok.
Vypadá to velmi lákavě, zvláště když přepokládané úspory za energie mohou dosáhnout od 40 do 90 %.

HLAVNĚ BYDLET VE VLASTNÍM. Proč nízkoenergetické bydlení zatím přitahuje tak malou pozornost těch, kteří si pořizují vlastnické bydlení? Jiří Pavlík z poradenské firmy NES, která se zabývá poradenstvím v oblasti energeticky úsporných staveb, to přičítá několika faktorům: "Stále ještě převažuje jen prostá touha vlastnit dům bez ohledu na to, jaký je, jak kvalitně a za kolik se v něm bude bydlet. Za druhé lidé, kteří si dnes pořizují domy na hypotéku, šetří každou korunu. Neuvědomují si, že úspora nákladů na projekt může přinést v budoucnu mnohem vyšší výdaje za energie. Kupují si levné typové projekty, a u těch se s žádnými úsporami energie nepočítá. A veřejnost má z těchto staveb přehnané nebo neopodstatněné obavy."
Nejčastější obavy mají lidé z vysoké pořizovací ceny nízkoenergetických domů a technické náročnosti výstavby.

KDE NAJÍT DODAVATELE NA KLÍČ? Vezměme si například složitost stavby a náklady. I Pavlík přiznává, že složitost výstavby může odrazovat, zvláště když se jen těžko hledají spolehliví a kvalitní dodavatelé. Uvádí příklad svého klienta, který si chce postavit energeticky úsporný dům. Navrhl mu ho kamarád architekt a mělo jít o přízemní rodinný dům, částečně zapuštěný do terénní vlny pozemku. Počítalo se se stavbou z porobetonových tvárnic, izolovanou zvenčí polystyrenem a zevnitř minerální vatou. Výměnu vzduchu měla zajišťovat rekuperační jednotka a k přitápění bylo určeno tepelné čerpadlo. Pavlík tvrdí, že oslovil šest stavebních firem, a žádná z nich nebyla ochotna projekt na klíč realizovat. U dvou dalších předložený rozpočet téměř o 70 % přesahoval kalkulaci, kterou pro klienta udělal. Ten se nakonec rozhodl zadat jednotlivé práce různým firmám, což je z hlediska finální dodávky riskantní a původní rozpočet asi bude i tak překročen.

JAK SPOČÍTAT NÁKLADY. Většina odborníků připouští vyšší náklady na energeticky úsporné domy, jejich odhady se však značně liší. Nejčastěji se uvádí, že jsou o 10 až 15 % dražší, než kdyby se využilo klasické technologie. Najde se však i předpokládané zvýšení ceny o 30 až 40 %. Při podrobnějším zkoumání se většinou ukáže, že tento rozdíl vyplývá ze dvou rozdílných pojetí úsporných staveb. Jedna koncepce tvrdí, že při kvalitní stavbě a izolaci není třeba k přitápění domu používat nákladné systémy a stačí například přímotopy.

"V případě, že učiním vše proto, abych energií spotřeboval co nejméně, včetně rekuperace tepla, není nemravné topit například elektřinou. Moje spotřeba bude pětinová oproti sousedovi s tradičním domem," tvrdí architekt Smola. Dodává, že jeho klienti jako doplňkové zdroje tepla pro přechodné období extrémně mrazivých dnů používají krbová kamna či krbovou vložku na dřevo.

DRAŽŠÍ JEN O DESETINU. Smola počítá, že náklady na výstavbu úsporného domu jsou takto jen asi o 10 % vyšší. Při aktuálních cenách energií by se vrátily do 10 až 12 let. Při očekávaném růstu cen může být ovšem návratnost i rychlejší.
Podotýká však, že velkou roli v cenové kalkulaci hrají zpravidla dodavatelé. Podle něj si připočítávají jakousi marži z rizika či ze své neznalosti. Pravděpodobně jim má sloužit jako cenový polštář pro případ, že by nemohli zvládnout podmínky projektu, nebo museli případně reagovat na pozdější reklamace.

ENERGETICKY PASIVNÍ JSOU DRAŽŠÍ. Druhá koncepce neuvažuje o nízkoenergetických stavbách, ale přímo o energeticky pasivních, a považuje je automaticky za ekologické. Proto pro ně počítá s využitím především (nebo dokonce výlučně) obnovitelných zdrojů energie. Znamená to přitápění tepelnými čerpadly a ohřev vody slunečními kolektory a podobně. Všechny systémy založené na obnovitelných zdrojích energií vyžadují zpravidla podstatně vyšší vstupní náklady, a to vysvětluje i vyšší kalkulovanou cenu staveb.

MOHOU BÝT I LEVNĚJŠÍ. Zajímavý koncept uvádí ve své studii Miloslav Truksa, který se také léta zabývá úspornými stavbami. Po pečlivé přípravě projektu je podle něj možné dokonce pořídit nízkoenergetický dům levněji než běžný.
Je známo, že energeticky úsporný dům se dá v podstatě postavit z jakéhokoli materiálu. Pokud si ale stavebník zvolí takový, který je sám o sobě také energetiky méně náročný, může pořizovací cenu snížit o 10 až 15 % proti klasické výstavbě. Limitujícím faktorem ekonomické výhodnosti při výběru materiálu pro obvodový plášť domu je energetická spotřeba na jednu jeho jednotku, při které dosáhne nízkoenergetický rodinný dům minimálních doporučených hodnot součinitele prostupnosti tepla.
Pro obvodové stěny je hodnota součinitele prostupnosti tepla U = 0,2 W/m2K a konkrétně ji splňuje například stěna z cihlových tvárnic o tloušťce 200 milimetrů, izolovaná zevnitř polystyrenem o tloušťce 160 až 240 milimetrů a opatřená ještě sádrokartonem.

MŮŽE BÝT Z ČEHOKOLI. Dá se to ilustrovat na příkladu volby nosné konstrukce. Energeticky úsporný dům se dá sice postavit prakticky z čehokoli, některé technologie a materiály jsou však finančně méně náročné. Stavebník může například zvolit lehkou sendvičovou dřevostavbu, sestavenou z jednotlivých panelů, které se namontují na dřevěnou konstrukci z hranolů.
Na místo se většinou panely dovezou najednou v kamionu, což šetří náklady na dopravu. Montáž je podstatně rychlejší než stavba z tradičních materiálů a nevyžaduje využití nákladnější stavební techniky. Už díky tomu je dům levnější, než kdyby byl postaven z tvarovek nebo z cihel, jejichž výroba, doprava i vlastní použití je energeticky náročnější. Jakékoli zvýšení hmotnosti a tloušťky materiálu podle Truksy stavbu prodražuje. Čím tenčí základní konstrukce, tím silnější může být izolace. Upozorňuje však, že cena zaplacená za vybavení stavby (izolační komplex, výplně otvorů a systém výtápění a výměny vzduchu) by se měla vrátit do dvaceti let životnosti stavby, protože po této době přichází morální nutnost objekt zrekonstruovat.

Truksovy závěry potvrzují i zkušenosti ze sousedního Rakouska a Německa, ale i ze severských států, kde se energeticky úsporné domy staví v cenách srovnatelných s klasickou výstavbou. Předpokládaná návratnost se pohybuje mezi 10-15 lety. Svou roli hraje pravděpodobně i větší zkušenost stavebních firem, jejich vyšší technologická a řemeslná kázeň.
Až postupně opadne trend provázející současný boom rezidenční bytové výstavby, který upřednostňuje rychlost před kvalitou, budou mít možná nízkoenergetické stavby větší šanci. Zejména menší firmy si v tomto oboru mohou najít své místo na trhu a nabízet kvalitní individuální výstavbu s vysokou přidanou hodnotou.

AUTOR: SVĚTLANA RYSKOVÁ

Na co si dát pozor při výstavbě nízkoenergetického domu
Svěřit projekt odborníkům - Z typového projektu z katalogu stavební firmy energeticky úsporný dům nebude. Základem je totiž už samotný tvar domu. Měl by být kompaktní s co nejmenším povrchem pláště, optimálním podílem oken a dalších otvorů, kterými běžně uniká až 40 % tepla.
Dodržování projektu - Změny projektu jsou velmi nebezpečné a každou je třeba konzultovat s architektem. Pokud stavební firma svévolně zasáhne do původní koncepce, může zhoršit úsporné vlastnosti domu.
Dodržování technologických postupů - Kontrola výstavby energeticky úsporného domu je často nad síly laika, a proto se vyplatí sjednat si kvalitní stavební dozor. Ten by měl hlídat dodržování postupů navržených výrobci (například utěsnění oken, položení parozábran, přesné provedení zateplovacích prací) a bdít nad tím, aby nedošlo k přerušení tepelných mostů.
Dokumentace stavby - Nejde jen o to vést podrobný stavební deník. Žádoucí je fotodokumentace nebo videozáznam postupu stavby i provedení jednotlivých detailů, například při izolaci stavby. Dobrá stavební firma si pořizuje záznamy sama, ale měl by je mít i zákazník. Hodí se zejména v případě pozdější reklamace.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů