Krize přeje dřevěným domům. Jou totiž levné.

Jiří Pohloudek, spolumajitel a obchodní ředitel RD Rýmařov

Firma RD Rýmařov, největší výrobce dřevěných montovaných domů u nás, jako by žila ve dvacetiletých cyklech. Před 40 lety podnik, za socialismu proslulý domky nazývanými "okál", vznikl, před 20 lety jej od státu odkoupili manažeři. Letos vstupuje do třetí etapy - a nejen proto, že nedávno opět změnila vlastnickou strukturu. Musí se také vyrovnat s novými podmínkami na trhu, poznamenaném hospodářskou krizí. "Jestli dělíme historii firmy na dvacetileté periody, tak ta nadcházející třetí etapa nám kvůli recesi evropského stavebního trhu určitě nezačíná jednoduše. Ale měli jsme štěstí alespoň v tom, že jsme loni udělali několik změn, díky který teď můžeme na situaci lépe reagovat," říká obchodní ředitel Jiří Pohloudek, spolumajitel a největší pamětník firemní historie v současném vedení.

HN: RD Rýmařov loni měnily vlastnickou strukturu - podíly vašich sedmi společníků odkoupila společnost Katr. Vy jste zůstal jako jediný z původních akcionářů. Proč?

Naše firma vznikla po roce 1989 manažerskou privatizací. Léta nás tu bylo osm spolumajitelů. Já byl nejmladší, někteří z partnerů byli ve firmě už od jejího založení před 40 lety. V posledních letech ale tento model začínal překážet, čím dál víc se ukazovalo, že je to naše slabá stránka.

Firma se rychle rozvíjela, začali jsme stavět velké bytové komplexy, vstupovat do mezinárodních projektů. Jenomže provozní financování bylo trvale napjaté a mezi společníky rostla nervozita. Potřebovali jsme jednodušší strukturu, která by umožnila pružnější rozhodování a byla jasná a důvěryhodná pro finanční partnery. Přitom jsme nechtěli jen finančního investora, ale strategického partnera z oboru.

Což přesně splňuje společnost Katr, která loni vykoupila sedm osminových podílů mých společníků a dnes je majoritním akcionářem RD Rýmařov. Splnilo se to, co jsme potřebovali.

HN: Katr je lesnicko-dřevařská společnost. Tedy hráč v sektoru, který velmi tvrdě zasáhla hospodářská krize. To vám nevadí?

Když jsme se spojovali, hlavním záměrem bylo vytvořit uzavřený technologický řetězec - jedinou skupinu, která zastřeší byznys od zasazení stromku přes pěstování lesa, těžbu dřeva až po zpracování dřevní hmoty na konečný produkt. To pořád platí a je to výhodné pro obě strany.

HN: Jistě, ale nečekali jste od partnera hlavně to, co Katr v současné situaci těžko splní - tedy, že vám přinese kapitál a pomůže s financováním?

Je fakt, že dopady krize na Katr jsou dnes problém. A ono nejde jen o samotné dopady hospodářské krize. Dřevařský sektor má své vlastní problémy. Pořád nejsou vyřešeny smlouvy soukromých firem s Lesy ČR, k tomu se připojila evropská a celosvětová krize dřevařství: Donedávna šly obrovské objemy dřevěných profilů z Evropy do USA, teď se tam nevyváží. Pro obor je to velmi zlé.

Přesto fúze přišla pro ně i pro nás v nejlepší chvíli. Katr si tím spojením zajistil odbyt. Nám jsou schopni dodávat veškeré stavební profily, které potřebujeme, mohou pokrýt až 80 procent naší spotřeby dřeva. Ale hlavně my jsme dosáhli koncentrace vlastnictví, což se ukazuje jako velmi účelné.

Na řešení problémů už není osm názorů, ale jen jeden. Firma se lépe řídí, jsme operativnější, víc šetříme a k alokaci kapitálu hledáme jiné cesty.

HN: A ten chybějící kapitál?

Fúze bohužel přišla právě v době, kdy banky začaly šetřit, tím pádem se nesplnily původní plány, že do spojené firmy pustí víc peněz. Slíbily nám, že budou některé projekty financovat, a nakonec se to neuskutečnilo. Takže dál i naše velké projekty financujeme z provozního kapitálu, máme dál problém s hotovostí.

Ale to je život, s tím musíte bojovat. Pro nás to není tak nová situace, už jsme zažili dobu, kdy banky nebyly vstřícné, koncem 90. let. Mimochodem už tehdy začaly vznikat silné aliance dodavatelských a realizačních firem - což se ukazuje jako možná cesta i v dnešní situaci.

Krize? Prodej láme letos rekordy!

HN: Jak se za krize prodávají dřevěné montované domky?

Budete se divit, ale právě letos lámeme veškeré rekordy prodeje. Za první pololetí letošního roku nám stoupl počet podepsaných smluv o 34 procenta proti loňskému roku. Během posledních tří měsíců jsme prodali 110 domů, to se nám nikdy dřív nepovedlo. Naši konkurenti nám vyčítají, že jsme doslova vyluxovali zbytek trhu, který tu při krizi zůstal.

HN: Jak si to vysvětlujete, když stavebnictví vykazuje propad a lidé se hůř dostávají k hypotékám?

Nabídli jsme dobrou cenu. Na současnou situaci jsme totiž začali reagovat včas, s předstihem jsme připravili nový model domu o stovce metrů čtverečních plochy a s cenou pod dva miliony korun i s DPH. Což je přesně nabídka pro současnou situaci, to jsou sumy, které jsou lidi i dnes ochotni vydat a banky na to dávají hypotéky, protože tady vidí minimální riziko.

Jen za dva měsíce jsme uzavřeli na tento dům sedmdesát smluv. Banky totiž vědí, že i v případě, že by klient nebyl schopen splácet, dá se takový dům i dobře prodat. Pokud jsou totiž problémy s prodejem, tak jde spíš o větší domy. Letos se dokonce objevují investoři, kteří kupují třeba tři naše domy najednou. Navíc stavíme i řadové domy v rámci developerských projektů a řada developerů má zájem - vzhledem k cenám - právě o naše domky.

HN: Chcete říct, že v době krize dřevařské i stavební branže paradoxně porostete?

To určitě ne. Náš obrat se v posledních letech stabilizoval zhruba na miliardu korun, loni už to bylo o něco méně, letos počítáme kolem 800 milionů. Větší developeři, pro které pracujeme, své projekty utlumují nebo přehodnocují.

Týká se to třeba projektu 120 bytů ve třípodlažním objektu v Brně Heršpicích, což je vůbec jeden z největších projektů montované bytové výstavby u nás. Investor to právě nyní přepracovává, zvyšuje počet malometrážních bytů, protože prodávat dneska už třeba i byty 2+kk je problém. Takže i my všechny naše projekty na druhé pololetí přehodnocujeme směrem dolů. I při nižších tržbách bychom ale měli udělat určitý zisk, jen v naší nejpesimističtější variantě počítáme s tím, že bychom nevydělali.

Propad trhu, to pro nás není nová zkušenost

HN: Jste ve firmě přes dvacet let. Zažil jste komplikovanější období?

Už párkrát jsme velké problémy řešili. Velký otřes jsme zažili třeba kolem roku 2006, když jsme museli úplně změnit orientaci na trhu. Po privatizaci jsme totiž vyváželi hlavně do Německa - souviselo to s tím, že celý podnik vznikl ještě za socialismu na základně licence nakoupené ze Spolkové republiky Německo. Právě před pádem socialismu vypršela licenční podmínka, která předtím vývozu do Německa bránila, pak se tam export velmi rychle rozjel. V Německu jsme prodávali až 250 domků ročně, šlo tam 90 procent naší produkce. Před pěti lety ale Němci zrušili dotace na bytovou výstavbu, přišel tam prudký propad trhu. Což se nám ještě zkomplikovalo s prudce posilující korunou. Během pár měsíců jsme tam přestali být schopni prodávat, bylo to zlé.

HN: Jak jste to řešili?

Nám se podařilo velmi rychle najít náhradu na domácím trhu. Dnes prodáváme 90 procent produkce v tuzemsku. Problémy z roku 2006 jsme nejen ustáli, ale dokázali jsme od té doby ještě udělat velké investice do nových technologií.

HN: Jaký je na českém trhu zájem o dřevěné montované domky?

U nás dělají montované domky asi tři procenta bytové výstavby. Jejich produkcí se zabývá asi šestadvacet firem, z nichž jsme největší, na trhu máme podíl asi 25 až 30 procent. Dřevostaveb se u nás staví v porovnání s Evropou málo, ve většině evropských zemí to je kolem patnácti procent až pětiny. Ale v mnoha státech ten podíl v poslední době stoupá s tím, jak se klade pořád větší důraz na trvale udržitelný rozvoj. Největší přírůstky zaznamenávají dřevostavby ve Velké Británii, náš trh je v porovnání s jinými státy zatím velmi konzervativní.

HN: Je v téhle situaci orientace na domácí trh vůbec udržitelná?

My jsme se na tuzemsko zaměřili víceméně z donucení poté, co začala tak sílit koruna. Teď bychom se rádi do zahraničí ve větší míře vrátili, účastníme se proto různých velkých mezinárodních tendrů, začínáme připravovat i speciální program, který můžeme nabízet do velkých humanitárních tendrů, například při poválečné obnově na Středním Východě. V problematických regionech jsou pro montované stavby - třeba pro různé mobilní obytné buňky - velké možnosti. Humanitární mise ovšem znamenají úplně nové nároky, když se do nich chceme dostat, musíme se hodně učit.

HN: O návratu do Německa neuvažujete, není to reálné?

Zatím pro prodeje v takovém objemu jako do roku 2006 nevidím podmínky. Co nás ale velmi zajímá, je Ukrajina - tam uvažujeme dokonce o vybudování výrobního závodu ve spolupráci s místním partnerem.

V srpnu začneme stavět na Ukrajině

HN: Jak jste v tom plánu daleko?

Spolupracujeme s jedním z místních developerů na vybudování bytového projektu u Kyjeva, jde o několik stovek rodinných domů. Partnerská firma je z oboru lesnicko-dřevařského, chtějí se rozšířit o vlastní dřevařskou výrobu. Začali jsme o spolupráci jednat už v závěru minulého roku, bylo to v době, kdy teprve začínal být jasný rozsah současné krize. Krizí se celý záměr trochu posunul.

Ale pořád počítáme s tím, že se náš ukrajinský plán uskuteční, záleží to hlavně na přístupu bank, se kterými vyjednáváme o financování. V srpnu bychom měli začít stavět první pilotní dům. Zatím počítáme s tím, že bychom část výroby prefabrikátů zajišťovali u nás, pokud se ale podaří dotáhnout do konce celý záměr, předáme své know-how na Ukrajinu a přesuneme výrobu přímo tam.

HN: Řekl jste, že zájem o dřevěné domy roste v souvislosti s důrazem na trvale udržitelný rozvoj. Jsou dřevostavby energeticky úsporné?

Mohou být. Je škoda, že Ministerstvo životního prostředí připravilo program, určený výhradně na podporu pasivních domů. My jsme na to sice také zareagovali, nabídli jsme náš první sériový pasivní dům. Ale myslím, že celý podpůrný program je zvolen dost nešťastně, protože pasivních domů se u nás staví velmi málo, více je domů energeticky úsporných.

Takže pokud chce stát podpořit ve větší míře stavebnictví vedoucí ke snižování energetické zátěže, měly by se podpory zaměřit na nízkoenergetické stavby. Tam lze solidní investicí dosáhnout velmi dobrých efektů. Třeba náš energetický balíček, který investorům nabízíme zhruba za 300 tisíc korun , může snížit spotřebu energií až o šedesát procent v přepočtu na metr čtvereční. Ve státní podpoře by bylo lepší jít postupnými stimulačními kroky. Tak to udělalo před několika lety například Německo - a tam se díky tomu dnes jiné domy než energeticky úsporné v podstatě už vůbec nestavějí.


RD Rýmařov

Historie
Firma vznikla v roce 1968 v rámci Rudných dolů Rýmařov, jež zavíraly šachty a hledaly pro pracovníky náhradní práci. Na výrobu dřevěných domů padla volba kvůli dostatku suroviny na Jesenicku. Firma koupila licenci německé společnosti OKAL - Otto Kreinbaum. Název "okál" jako označení dřevěného domu zlidověl a používal se i po roce 1980, kdy licence vypršela. V roce 1993 firmu koupilo osm manažerů, sedm podílů loni koupila lesnická firma Katr.

Současnost
RD Rýmařov jsou dnes největším výrobcem dřevěných prefabrikovaných domů u nás. Do roku 2006 firma prodávala většinu produkce v Německu, po zhroucení německého exportu se plně přeorientovala na domácí trh. Prodává domy jak individuálním investorům, tak developerským společnostem pro větší projekty. Na snímku jeden z nejžádanějších modelů - domek Solo.


90 procent produkce RD Rýmařov se dnes prodává v České republice

226 montovaných domů z produkce RD Rýmařov postavili loni čeští investoři. Za 40 let existence má firma v celé Evropě na kontě asi 20 tisíc staveb.

13 milionů korun činil za loňský rok zisk RD Rýmařov před zdaněním. Obrat se blížil 800 milionů korun, dlouhodobě se pohybuje kolem miliardy.


Jiří pohloudek (52)

Začínal ve firmě jako elektroenergetik v roce 1985. Vypracoval se do vedení a účastnil se manažerské privatizace. Drží osminu akcií, působí jako obchodní ředitel.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz