Mýty o pasivních domech

Přestože se pasivní domy mohou pochlubit mnoha nepopiratelnými výhodami oproti současné běžné výstavbě, pro mnoho lidí jsou ještě stále zastřeny rouškou mýtů a nejasností. Často jsou pasivní domy spojovány s mnohými pověrami a předsudky, jež jim leckdy upírají přínos pro současné stavebnictví. Jak už to tak bývá, mylné domněnky povětšinou pramení z neznalosti problematiky, případně ze strachu či nezájmu o novinky. Abychom se pokusili některé tyto nepravdivé mýty zbořit, připravili jsme pro vás některá fakta, která vám pomohou udělat si obrázek o tom, jak to s těmi pasivními domy ve skutečnosti je.

U pasivního domu nelze otevírat okna

Samozřejmě, že u pasivního domu okna otevírat lze. Je žádoucí, aby v každé místnosti bylo alespoň jedno otvíravé okno, které můžete otvírat především v létě. Tehdy je totiž v klidu možné vypnout rekuperaci, která nám prostřednictvím nuceného větrání zajišťuje přívod čerstvého vzduchu, a místo toho prostě jen dokořán otevřít okno. Ve dne si můžeme užívat příjemných teplot prostřednictvím rekuperace a předchlazování vzduchu, v noci nám otevřená okna zajistí přísun vzduchu pro předchlazení a navodí příjemnou teplotu pro další den.

V pasivním domě ale není nutné mít otvíravých oken mnoho. Má to především jeden praktický důvod. Vzhledem k tomu, že okna zde musí splňovat přísné standardy na tepelnou ochranu, využívají se okna s trojskly. Ta jsou těžší a kladou tedy větší nároky na kotvení v konstrukci, zvlášť pokud jde o otvíravou variantu. Navíc větší a mohutnější rámy u otvíravých oken mají dvakrát větší tepelné ztráty než samotná skla, což zvyšuje celkové tepelné ztráty, které se oknem uskutečňují. Fixní okna mají výhodu nejen v nižší váze, navíc disponují i větší plochou skel, což je velmi důležité pro solární zisky.

Pasivní dům se nikdy nevyplatí

"Pasivní dům je vlastně "nejnovější technologie" pro dům, kterou lze mít. Je to podobné, jako srovnávat Mercedes s Trabantem. Mercedes si určitě nepořizujeme pro to, abychom na něm při provozu finančně ušetřili, ale abychom si zvýšili kvalitu a pocit z jízdy. Oproti tomu s Trabantem neušetříme na nákladech, které jsou velmi vysoké a to nemluvě o bezpečnosti a kvalitě jízdy. Podobné to je s pasivními domy. Pasivní dům je takový Mercedes ve stavebnictví," srovnává architekt David Křeček.

Pasivní dům využívá mnohé nové poznatky, z nichž vytváří nový, kvalitní koncept. Stavba pasivního domu je primárně přínosná z důvodu zvýšení komfortu stavění a praktické nezávislosti na cenách energie, ne pouze pro finanční úsporu. Dalším neopomenutelným kladem je také menší množství energií potřebných pro ohřev teplé vody a jiné technologie. Kromě komfortu bydlení tedy pasivní dům přináší i finanční provozní úspory.

"Přesná návratnost investice do pasivního domu záleží na mnoha faktorech," říká architekt. Jsou závislé např. na typu vytápění v domě (nízký a vysoký tarif), na způsobu financování či zvyšování ceny energií. "V samotném důsledku je jasné, že stavba pasivního domu je to nejinteligentnější penzijní pojištění, které můžete mít," dodává odborník. Nemluvě o tom, že dům bude mít vysokou tržní hodnotu.

Pasivní domy omezují architekturu

"Ba naopak, pasivní standard bude za pár let běžnou součásti architektury," říká David Křeček. Je pravda, že navrhnout pasivní dům není věc snadná a klade na architekta či projektanta celkem vysoké nároky. Předpokládá nejen dostatek znalostí, ale i schopnost jejich syntézy. Jde totiž o poznatky z mnoha oborů, ať už z architektury a designu, urbanismu, inženýrské činnosti či stavební fyziky. Výsledek tedy ovlivňuje mnohem více parametrů, při jejichž sladění může vzniknout velmi zajímavá stavba.

Obor zahrnující navrhování pasivních domů je přes všechny překážky pro projektanty velmi poutavý a lákavý. V současné době u nás působí zhruba několik desítek projektantů, kteří dokážou kvalitní pasivní dům navrhnout, drtivá většina projektantů ale stále navrhuje v zajetí "starých norem", a to zvláště z důvodů strachu z inovace. Ono zjednodušující pravidlo pro pasivní domy, které říká: zateplit a natočit na jih, dům zdaleka určovat nemusí. Při využití všech poznatků o pasivních domech tak může v důsledku vzniknout dokonce i stavba otočená k severu, složitějšího tvaru. Fantazii se meze nekladou a i zde je možné využít pestré portfolio tvarové geometrie.

V pasivním domě je výpadek proudu nebezpečný

"Naopak, pasivní dům má mnohem pomalejší chladnutí než klasický dům," říká David Křeček. Pokud tedy výpadek proudu zapříčiní i výpadek dodávek tepla, nemusí se obyvatelé ani v nejmenším bát. Při venkovní teplotě kolem 0° dům za 24 hodin vychladne pouze asi o 2°, což je v klasickém domě nemyslitelné (tam už touhle dobou chodíme v zimní bundě).

Pokud jde o větrání, ani zde se obyvatelé nemusí bát. Výměna vzduchu totiž funguje i při výpadku proudu, popř. je možné otevřít okno. V pasivním domě jste tedy na dodávkách energie zvenku mnohem méně závislí a taková situace váš pobyt uvnitř zdaleka nemůže ohrozit.

Pasivní dům má umělou a složitou vzduchotechniku

Tento mýtus vychází především z představ o technické místnosti. V té je totiž umístěna vzduchotechnika a rekuperační jednotka a pro mnoho lidí představuje tato místnost jakousi "třináctou komnatu" plnou trubek, zásobníků atd. Pokud je tato místnost navržena necitlivě, skutečně to tak může vypadat. V principu se ale projektanti snaží i tuto technickou část domu zpřehledňovat a zjednodušovat, aby v investorech zbytečně nebudila neopodstatněné obavy.

Při navrhování technické místnosti a všech systémů je důležité vytvořit nejdřív správnou koncepci větrání a vytápění, aby např. nedošlo k tomu, že se některé systémy v domě budou duplikovat. "Vše jde řešit velmi jednoduše a elegantně například s použitím malého tepelného čerpadla, nízkoteplotními rozvody vody v podlaze nebo ve stěně a jednoduchou rekuperační jednotkou. Díky jednoduchosti tak lze celému systému prodloužit životnost a po tom, co prvek doslouží, není problém ho za nemnoho peněz vyměnit," říká architekt.

Zdroj: www.pasivnidomy.cz