Využití konopí v současném stavebnictví

V minulosti se konopí nejčastěji využívalo na výrobu lanoví, síťovin, textilií (např. anglický výraz pro plátno, canvas, je variantou slova cannabis), později v Číně i pro výrobu papíru. Konopný olej našel uplatnění v kosmetice a dále při výrobě barev nebo na svícení. Ve stavebnictví se konopí využívalo ve spojení se surovinami, které se daly vytěžit nebo vyprodukovat přímo v místě stavby. Často to byla hlína a hmoty pocházející z rostlin.

V jižní Francii archeologové objevili most ze 6. století, na jehož stavbě se podílelo konopí. To bylo i součástí původních hrázděných staveb v Alsasku a dalších oblastech Německa a Francie. Na internetu můžeme ve formě e-book najít i historický velmi podrobný návod z roku 1916 na výrobu tvárnic z konopí.

OBNOVITELNÝ STAVEBNÍ MATERIÁL

Konopí je "domácí", praktický, levný a hlavně obnovitelný stavební materiál se skvělými tepelnými a zvukově izolačními schopnostmi. Rostlina je vynikající alternativou dřeva, navíc ho svými vlastnostmi v mnohém předčí.

Z konopného pazdeří lze zhotovit desky sendvičového typu, které jsou několikrát pružnější než jejich dřevěné protějšky. Konopná vláknitá deska se ukázala být dvakrát pevnější než dřevovláknitá. S příměsí vápna lze z konopných stvolů vyrobit bloky podobné škvárobetonovým tvárnicím.

Izolační rohože jsou většinou vícesložkové výrobky, které se kromě konopí skládají také z určitého procenta polyesterových vláken (pro zvýšení kompaktnosti) a přísady sody pro zajištění ohnivzdornosti. Jsou plně recyklovatelné, hodí se na izolaci střech, zdí i podlah. Mají také dobré difuzní vlastnosti, umožňující optimální prostup vlhkosti a zajištující ideální zdravé klima v místnostech. Pokud projdou enzymatickou úpravou, jsou současně bezpečné proti napadení hlodavci i hmyzími škůdci, nepodléhají hnilobě a mohou nahradit např. skelnou vatu.

Působením tepla a tlaku na rostlinné vlákno je možné vyrábět ohnivzdorné pevné panely nahrazující suché zdi a překližku. Konopnou vlnu, impregnovanou křemičitanem sodným a borytem kvůli ohnivzdornosti, lze použít i jako přísady do betonu. Dochází nejen k jeho odlehčení a zpevnění, ale i větší pružnosti výsledného materiálu až o 30 %. Jako složka nátěrů zvyšuje konopí viskozitu a odolnost vůči saponátům a snižuje počet mikroprasklin.

V zemním a vodním stavebnictví se mohou používat klasické i minerálně obohacené plstěné geotextilie z technického konopí. Konopné plasty jsou ekologicky nezávadné. Neuvolňují se z nich například zdraví silně škodlivé ftaláty a nevyvolávají alergické reakce. Nejnovější výzkumy ukázaly, že tyto plasty vykazují vyšší pružnost a odolnost vůči tlaku oproti plastům syntetickým. Lze z nich vyrobit instalační materiály potřebné při stavbě domu, které se jinak běžně zhotovují z PVC, jako například potrubí a kolena.

Další uplatnění nabízejí nepálené cihly lisované z konopného pazdeří a jílu. Vzhledem k izolačním vlastnostem konopí nepotřebuje jílovo-konopné zdivo žádnou další izolační vrstvu. Cihly ale nelze používat k výstavbě nosných zdí (tři čtvrtiny cihel tvoří jíl, 25 % konopné pazdeří).

Díky použití konopného těsnění se např. dá předejít i častým škodám, způsobeným kondenzovanou vodou u střešních oken v oblasti rámové krytiny. Konopný filc impregnovaný 3 - 5 % uhličitanu sodného dokáže např. na sebe vázat vlhkost z okolního vzduchu a potom ji postupně odpařovat. Tím se chrání interiér před výkyvy vlhkosti.

BUDOUCNOST VÝROBKŮ Z "TRÁVY"

Dalšímu vývoji nových stavebních materiálů na bázi technického konopí je věnována velká pozornost nejen ve světě, ale i v naší republice. Lze dokonce soudit, že se může stát časem strategickou domácí surovinou (viz např. Projekt GA103/08/0558 - Progresivní stavební materiály na bázi technického konopí). Stavební výrobky z technického konopí nacházejí největší uplatnění především ve velkém spektru aplikací v oblasti izolací (viz např. tepelná izolace z konopí - vítěz soutěže Zlatá taška na veletrhu Střechy Praha 2008).

Ekologické konopné izolační desky se nyní vyrábějí pomocí kvalitní technologie, zaručující vysoký standard při nízké ceně. Vzniká materiál s minimální mírou zabudované energie. Nejvíce informací o využití technického konopí lze získat na webu Konopářského svazu České republiky www.konopi.info.cz.

KONOPNÉ DOMY U NÁS A V ZAHRANIČÍ

Příklady z České republiky jsou známy jen u dvou částečných konstrukčních realizací (Větrovy u Tábora a nejmenovaná lokalita blízko Prahy), třetí je trnovanská tzv. "marihuanová chaloupka" z konopných snopů neúnavného experimentátora Petra Žáčka, která má k masovému využití ještě dost daleko. Zajímavější jsou příklady z ciziny.

Konopí, coby stavební materiál, se v Evropě nejvíc využívá ve Francii, kde bylo v posledních letech postaveno kolem pěti set domů. Systém, který zde používají, je velmi dobře propracovaný. Stavba domu z konopí se zahajuje klasickými základy, na kterých se postaví dřevěná kostra, v níž jsou rozvedeny veškeré elektrické a další instalace. Výplň (stěny), popřípadě stropy, se provádí nastříkáním směsi vápna, vody a pazdeří z konopí na bednění až do požadované tloušťky . Přečnívající materiál se stáhne latí, jak to dělají zedníci při klasickém omítání. Nastříkaná hmota do dvou hodin zatvrdne tak, že lze provést odstranění bednění. Vzniklá stěna je velmi homogenní (nemá spáry) a omítá se klasickou maltou.

Mnoho zkušeností při výrobě konopných domů v Německu mají s materiály tamní firmy TEXBIS, která pro stěny i podlahy používá nepálené cihly z rozdrcených konopných stonků a hlíny. S výzkumem technologie výstavby konopných domů je dost daleko developerská společnost Suffolk Housing Society ve Velké Británii. V rámci výstavby experimentálního sídliště jako jedna z mála po půl roce provozu porovnávala konopné domy s klasickou výstavbou.

TESTY PO PŮLROČNÍM PROVOZU

• Struktura a trvanlivost. Testy prokázaly, že konopné domy odolaly větrné zátěži, mineralizační proces při výrobě konopných prvků ochránil stavbu před erozí. Dále z nich vyplynulo, že svislá zatížení musí být nesena dřevěnými rámy. Podlahové konstrukce odolaly domácímu provozu. Byly pouze shledány opravitelné praskliny vnějších i vnitřních omítek, vyvolané schnutím materiálu. Pokud jde o strukturu a trvanlivost, konopné domy se přinejmenším vyrovnají domům z klasických materiálů.

• Působení teplot. Měření prokázala, že díky lepším izolačním vlastnostem konopí bylo proti klasickým cihlovým stavbám trvale dosaženo o jeden až dva stupně vyšší vnitřní teploty.

• Odolnost proti hlukové zátěži. Podle výsledků testů pro první dvě podlaží obou typů staveb byly s rezervou splněny hygienické požadavky na předepsanou akustickou odolnost, i když konopné domy měly o něco horší výsledek.

• Odolnost proti vlhku. Během testu byly oba typy domů po dobu 96 hodin kropeny vodou, ani v jednom případě nebyl nalezen důkaz průniku vody dovnitř konstrukcí. Konopné domy se ale oproti cihlovým mnohem lépe vyrovnávají s odvodem vnitřní vlhkosti

• Technologické odpady. Při klasické výstavbě i při výstavbě konopných domů vznikají odpady (např. zbytky obalů ze stavebního materiálu, odřezky, úlomky cihel atd.). Ačkoliv byl původ odpadu různý, obě technologie ho vyprodukovaly přibližně stejné množství.

• Ekologická zátěž. Zde byly v testu zaznamenány největší výhody konopných domů. Patří k nim obnovitelnost zdroje, nízká energetická náročnost zpracování konopí proti výrobě cihel a cementu, potřeba mělčích základů pro lehčí stavbu a nezanedbatelné energetické úspory při pozdější likvidaci staveb.

• Stavební náklady. Porovnávání cen obou stavebních technologií je velmi těžké, protože konopné produkty se nevyrábějí v dostatečném množství tak, aby se vytvořila jejich skutečná tržní cena. Kvalifikovaným odhadem bylo přesto zjištěno, že náklady na stavbu jednoho čtverečního metru konopné stavby činily přibližně 526 liber oproti klasické technologii, kde byly 478 liber.

AUTOR: Jiří Menoušek