Pátek, 29. března 2024

Ochrana nových staveb před radonem

Nejrizikovější mezi přírodními zdroji je radon a jeho dceřiné produkty, které vdechujeme se vzduchem po celý život. Na ochranu před radonem je vhodné myslet již při projektování budovy.

Ochrana nových staveb před radonem

Při hodnocení nebezpečnosti ozáření člověka ionizujícím zářením vyvolávají obavy zvláště umělé zdroje záření, ačkoli z porovnání různých zdrojů záření jednoznačně vyplývá, že největší podíl na celkovém ozáření populace mají přírodní zdroje. Pokud zvažujeme zdravotní důsledky vyplývající z tohoto ozáření, produkty přeměny radonu jsou jedním z významných faktorů podílejících se na vzniku rakoviny plic. V České republice, kde jsou jedny z nejvyšších průměrných koncentrací radonu v bytech v Evropě, je tomuto faktoru připisováno asi 900 případů úmrtí na rakovinu plic ročně.

Při řešení ochrany proti radonu je u nás využíván individuální přístup. Jednotlivé fáze preventivní ochrany při výstavbě nových budov, resp. ozdravných opatření u starších objektů, specifikují příslušná legislativní, normová a metodická pravidla (zvláště tzv. atomový zákon, tj. zákon č.18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření v platném znění a prováděcí vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost - SÚJB k tomuto zákonu, stavební zákon, tj. zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu, norma ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, a schválené jednotné metodiky pro měření a hodnocení).

PRONIKÁ Z PODLOŽÍ DO BUDOV

Nejvýznamnějším zdrojem výskytu radonu v ovzduší objektů je půdní vzduch, pronikající z podloží. U nových staveb tak legislativní pravidla regulují rozumnou preventivní ochranu lidí před ozářením z radonu prostřednictvím preventivní ochrany proti pronikání radonu z podloží. Při jejich aplikaci je nutné uvážit, že každý jednotlivý dům je originální, ať se jedná o stavební hledisko (důležité jsou zvláště odlišnosti v provedení spodní stavby, ve vzájemné komunikaci jednotlivých místností apod.), tak o další parametry ovlivňující koncentraci radonu v podloží (rozdílné geologické poměry) a přímo v objektu (způsob užívání). Význam mají i změny životního stylu. Především šetření energií spojené s utěsňováním oken a méně častým větráním má za následek snižování přirozené výměny vzduchu mezi vnitřním a venkovním ovzduším a v důsledku přispívá k nárůstu koncentrací radonu uvnitř objektů.

Jelikož se v souvislosti s ochranou osob před zářením jedná o veškerý pobyt osob v budovách, preventivní ochranu je nutné řešit nejen při výstavbě rodinných domů či u jejich přístaveb a rekonstrukcí, ale i u dalších staveb, ve kterých se pohybují ve větší míře lidé - jako jsou bytové domy, školy, nemocnice, pracoviště (administrativní budovy, haly apod.) i další objekty (kina, výstavní síně apod.).

KROK ZA KROKEM

Ochrana zahrnuje stanovení radonového indexu pozemku (podrobný průzkum pozemku); určení radonového indexu stavby, výběr vhodných preventivních opatření; návrh preventivních opatření dle normy ČSN 730601; kvalitní a důsledné provedení těchto opatření při výstavbě a kontrola pomocí měření ve vnitřním ovzduší dokončeného objektu.

Prvním předpokladem úspěšného řešení je stanovení radonového indexu pozemku na základě podrobného radonového průzkumu. V ČR se pro stanovení radonového indexu využívá od počátku jednotná metodika. Komerční firmy, které stanovení radonového indexu pozemku provádějí, musí mít odpovídající povolení SÚJB.

Každému pozemku přísluší jedna ze tří kategorií radonového indexu pozemku - nízký, střední nebo vysoký. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší je koncentrace radonu v podloží a čím propustnější jsou zeminy a horniny v kontaktním prostředí budoucího objektu s podložím, tím vyšší je radonový index pozemku. Pro jeho stanovení je nutno zjistit a posoudit nejen hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, ale i plynopropustnost zemin a hornin na sledovaném pozemku. Podrobný průzkum každého pozemku je nezbytný, neboť jsou oba tyto parametry bezprostředně ovlivněny konkrétními geologickými podmínkami a radonový index pozemku se často podstatně liší i pro sousední parcely.

V návaznosti na radonový index pozemku a konkrétní zjištěné hodnoty stanovuje projektant v další etapě radonový index stavby, kdy se zvažuje i hloubka a způsob jejího založení, způsob řešení kontaktu objektu s podložím a případná proměnlivost v hloubkovém profilu.

Při výběru a návrhu preventivních opatření se vhodně využívají zvláště opatření prováděná u konkrétní stavby z jiných důvodů (hydroizolace, vzduchotechnika apod.), aby vícenáklady na protiradonovou ochranu byly co nejnižší. Zároveň nesmí samozřejmě dojít k podcenění rizika. K dispozici je rozsáhlý soubor postupů a materiálů, způsoby a možnosti ochrany se dále neustále vyvíjejí a doplňují. Pro výběr vhodných opatření a pro vlastní navrhování a provádění těchto opatření slouží zvláště norma ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Aktuální vydání normy, které obsahuje celou řadu úprav a zpřesnění, vstoupilo v platnost v březnu 2006. Přepracovány a doplněny byly zejména postupy pro protiradonovou izolaci, odvětrání podloží a ventilační vrstvu, tj. pro opatření navrhovaná nejčastěji. Navíc je zde zaveden i radonový štítek budovy, který informuje o kvalitě a účinnosti provedených opatření a zároveň přináší informaci o zdravotním riziku.

Nejčastěji je u nových staveb využívána ochrana pomocí úpravy stavební konstrukce. Jedná se zpravidla o plynotěsné provedení konstrukce v kontaktu s podložím, popřípadě o vytvoření ventilační vrstvy v kontaktní konstrukci. Výhodou těchto tzv. pasivních opatření je dlouhá životnost a minimální požadavky na údržbu a provozní náklady. Odlišným typem jsou ochranná opatření založená přímo na úpravě podloží pomocí odvětrání radonu z podloží či vytvořením podtlaku v podloží vzhledem k interiéru stavby nebo na úpravě vnitřního vzduchu (odvětrání radonu a dceřiných produktů z vnitřního ovzduší, vytvoření mírného přetlaku v kontaktních, zpravidla suterénních či přízemních podlažích). Tato aktivní opatření mají dílčí nevýhody (nutnost údržby, provozní náklady, omezená životnost některých součástí) a u nové výstavby se využívají méně.

ZÁLEŽÍ NA RADONOVÉM INDEXU

Při nízkém radonovém indexu stavby není požadována jakákoli další speciální ochrana stavby proti radonu pronikajícímu z podloží do stavby. Dostatečnou ochranu stavby vytváří běžná celistvá hydroizolace s vodotěsně provedenými spoji a prostupy, navržená v souladu s hydrogeologickými poměry.

V případě středního či vysokého radonového indexu stavby se již navrhují a provádějí ochranná opatření. Základní prvek ochrany představuje tzv. protiradonová izolace. Protiradonová izolace je ve smyslu aktuálního znění normy každá hydroizolace, která musí navíc splňovat následující požadavky: musí mít stanoven součinitel difuze radonu podle schválené metodiky (jak pro vlastní izolaci - pro výpočet potřebné tloušťky izolace, tak i v místě spoje izolačních materiálů - pro posouzení technologie spojování); musí mít dostatečnou tažnost (aby nedošlo k jejímu porušení) a trvanlivost (odpovídající minimálně předpokládané životnosti stavby) a nakonec musí splňovat všechny ostatní požadavky kladené na hydroizolace (v návaznosti na normu ČSN 730600 Hydroizolace staveb) a případné další požadavky vyplývající z konkrétních podmínek na staveništi (např. odolnost vůči koroznímu a mechanickému namáhání apod.).

VOLBA MATERIÁLU

Jako protiradonové izolace se nejčastěji využívají následující materiály (pokud vyhovují výše uvedeným podmínkám) a zpravidla plní i funkci izolace proti zemní vlhkosti či případně proti tlakové vodě: asfaltové izolační pásy (zejména pásy s nenasákavými vložkami z minerálních skleněných nebo syntetických vláken, resp. pásy na bázi modifikovaných asfaltů); fóliové systémy (fólie z měkčeného PVC, fólie z vysokohustotního polyetylenu HDPE, resp. nízkohustotního polyetylenu LDPE, a fólie polypropylenu PP) a stěrkové izolace (polymercementové stěrky, stěrky z modifikovaného bitumenu, polyuretanové nátěry).

V určitých případech zmíněných v uvedené normě vyhovuje protiradonová izolace jako jediná ochrana proti radonu i při vysokém radonovém indexu stavby.

V ostatních případech se při vysokém radonovém indexu stavby kombinuje protiradonová izolace buď s odvětráním podloží pod objektem, nebo s odvětranou ventilační vrstvou v kontaktní konstrukci. V úvahu samozřejmě přicházejí i další kombinace opatření využívající nucené větrání apod.

Některé dříve využívané postupy již nejsou doporučovány, např. podle platného znění normy nemohou plnit funkci samostatné protiradonové izolace asfaltové pásy s kovovými výztužnými vložkami, stejně tak se nedoporučují pro samostatnou protiradonovou izolaci plastové profilované (nopované) fólie. I v odvětrávání podloží došlo ke změnám, platné znění normy vylučuje možnost pasivního odvětrání do obvodových stěn bez stoupacího potrubí nad střechu objektu (požadavek na aktivní odvětrání nucenou ventilací).

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY

Kvalitní provedení protiradonových opatření při výstavbě je zásadní pro výsledný stav v objektu. Pokud dojde k místnímu porušení či proražení izolace, pokud se špatně utěsnění prostupy instalačních vedení procházejících izolací nebo se špatně provedou spoje izolace, nezabráníme pronikání radonu z podloží. Kontrolu množství radonu pronikajícího do objektu je možné provést až u hotového objektu, neboť hodnota objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší je podstatně ovlivněna stavebně technickým stavem celého objektu, výměnou vzduchu a dalšími faktory a jakékoli mezioperační měření není v tomto případě dostatečně vypovídající. Ke kontrole se využívá měření objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší jednotlivých místností minimálně po dobu jednoho týdne.

Zkušenosti získané při kontrolách v nově postavených objektech, kde bylo zjištěno překročení směrných hodnot objemové aktivity radonu, lze shrnout následovně:

Neúspěšné řešení protiradonové prevence je zpravidla způsobeno kombinací několika faktorů. Ačkoli to odporuje platné legislativě, často se potvrzuje, že před výstavbou nebyl radonový index pozemku vůbec zjištěn. Tento nedostatek je možné označit za zásadní, neboť na povinném stanovení radonového indexu pozemku je systém preventivní ochrany založen (často se jedná o fatální chybu, kdy je dodatečně zjištěn vysoký radonový index pozemku). Nedostatky se projevují i v dalších fázích výstavby, a to jak v projekční fázi, tak i při vlastní výstavbě objektů (nedodržení požadavků na dvoustupňovou ochranu pomocí kombinace protiradonové izolace a odvětrání podloží v určitých případech, neutěsněné prostupy instalací, nekvalitní provedení izolačních prací, využití nevhodného izolačního materiálu při výstavbě v rozporu s projektem apod.).


Ing. Martin Nezval

Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů