Kanceláře budoucnosti spojí úsporné domy se zodpovědnými nájemníky

BOHATÍ NÁJEMCI. Mezi společnostmi, které upřednostňují energeticky úsporné budovy před standardními, se nejčastěji objevují mezinárodní finanční a poradenské firmy. K odpovědnému přístupu k životnímu prostředí je zavazují jejich vnitrofiremní dohody.

Z pohledu množství šetrných kancelářských budov je Praha nejzelenějším městem v regionu střední a východní Evropy. Navíc většina nových kanceláří, jež se v Praze plánuje, se uchází o získání jednoho z mezinárodních certifikátů, který potvrzuje jejich šetrnost k životnímu prostředí a potažmo i nižší náklady na vytápění. "V současné době je v českém hlavním městě celkem 368 tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor, které získaly nebo usilují o environmentální certifikaci. Díky nim je dnes Praha městem s největším počtem dokončených takzvaných zelených kancelářských budov v regionu střední a východní Evropy," říká Eduard Forejt, vedoucí oddělení kancelářských nemovitostí v realitněporadenské společnosti Jones Lang LaSalle (JLL).

Z celkového objemu moderních administrativních ploch v hlavním městě však již dokončené energeticky úsporné a zároveň certifikované administrativní budovy představují stále méně než desetinu z více než 2,8 milionu ploch k pronájmu.

Praha vede díky mezinárodním nájemcům

"Jednotícím znakem téměř všech nových projektů uváděných na trh je jejich důraz na trvale udržitelný rozvoj a zelené aspekty jak jejich výstavby, tak provozu. Na trhu dnes panuje taková situace, že kdo nestaví zeleně, diskvalifikuje se v očích bonitních nájemců a mezinárodních investorů," říká Forejt z JLL. Developeři vyhledávají mezinárodní certifikaci svých budov čím dál častěji i kvůli tomu, že je pak následně mohou prodat investorům s vyšším výnosem.

Mezi nájemci, kteří preferují zelenější budovy oproti standardním, se objevují často silné mezinárodní společnosti zejména z oblasti financí. "Pobočky zahraničních firem jsou často vázány vnitrofiremním závazkem snižovat takzvanou uhlíkovou stopu (emise CO2, pozn. red.), což zužuje seznam jejich potenciálních sídel jen na budovy, které sledují a účelně omezují svůj vliv na životní prostředí," doplňuje Forejt. Míra odpovědnosti budovy k životnímu prostředí hrála významnou roli při volbě pražských kancelářských prostor farmaceutického koncernu GlaxoSmithKline a poradenských společností PricewaterhouseCoopers a Ernst & Young. První dvě jmenované se letos stěhují do budovy City Green Court od společnosti Skanska Property. Ernst & Young před pár týdny oznámila, že za své nové sídlo zvolila Florentinum od skupiny Penta Investments. Obě budovy se ucházejí o certifikace LEED (americký certifikační systém posuzující budovy z hlediska úspor energií).

Nedávno získala budova Main Point Karlín nejvyšší stupeň mezinárodního certifikátu - LEED Platinum. Společnost PSJ Invest stavěla dům na klíč pojišťovně VIG ČR. Budov s certifikací LEED Platinum je v Evropě jen deset. Všechny zelené kancelářské budovy se u nás až na dvě výjimky nacházejí v Praze. Ony dvě výjimky jsou budovy Nordica Ostrava a Intoza, obě v Ostravě. První jmenovaná získala certifikaci GreenBuilding od Evropské komise. Dům Intoza stejnojmenného investora se sice žádnou mezinárodní certifikací nehonosí, zato je první pasivní administrativní budovou v Česku. Měrná potřeba tepla na vytápění budovy je 11,5 kWh na metr čtvereční a rok. Pro srovnání - běžné novostavby dnes spotřebují mezi 80-140 kWh. Dům Intoza slouží předně jako firemní sídlo, ale je využíván i k pořádání seminářů, školení a propagaci technologií v oblasti energetických úspor. Jedná se však o malou budovu se zhruba 1000 metry čtverečními ploch k pronájmu, jež byla dokončena před necelým rokem.

Zelené nájmy

Zatímco výstavba šetrných kancelářských budov se u nás prosazuje poměrně úspěšně, zatím stále ještě hudbou budoucnosti jsou tzv. "zelené" nájemní smlouvy. Ty se začaly před pár lety podepisovat v Londýně. Jedná se o smlouvy, ve kterých se majitelé budov a nájemníci dohodnou na závazcích, které povedou ke snižování energetické náročnosti dané budovy. Předmětem zájmu jsou přitom stávající budovy, které tvoří naprostou většinu všech pronajímatelných ploch.

Podle Kevina Turpina z pražské pobočky JLL je jen otázkou času, například dvou let, než se začnou zelené nájemní smlouvy prosazovat i na mladších trzích, jako je i ten český. Jedná se přitom o dobrovolné dohody mezi majiteli budov a jejich nájemci, které mohou strany uzavřít na celé období nájemní smlouvy nebo jen na její část. Výměna informací a následná strategie se týká zejména spotřeby energií a vody v budově a odpadů. "Když bude někomu chladno, ať si oblékne svetr, jeho kolegovi by po zapnutí topení mohlo být naopak teplo," uvádí jednoduchý příklad Turpin. Podobně mohou zelené nájemní smlouvy motivovat uživatele budov k třídění odpadu.

Výsledkem spolupráce mezi majitelem budovy a jejími nájemci je například snížení spotřeby energií kancelářské budovy číslo 99 na Gresham Street v centru Londýna. Jen tím, že klimatizace v budově běžela o dvě hodiny méně - zapnuta byla místo v pět ráno až v sedm ráno - se ročně ušetřilo 15 tisíc liber (při současném přepočtu více než 480 tisíc korun) a emise CO2 se snížily o 134 tun ročně. Společnost British Land zase v komplexu Broadgate (kancelářské a maloobchodní budovy o celkové rozloze 13 hektarů) prosadila recyklaci skla, kartonu a papíru. Z osmi tisíc tun odpadu, jejž Broadgate ročně vyprodukuje, na skládku nově zamíří jen 14 procent odpadu. Zelená nájemní smlouva myslí i na cyklisty, kterým má být k dispozici prostor pro úschovu kol a sprchy. Ostatně u prvních nově budovaných kanceláří v Česku se začínají objevovat cyklistické stojany.

První v Česku

Vůbec první budovou v Česku, která získala mezinárodní environmentální certifikát, bylo sídlo ČSOB z roku 2007 v Praze-Radlicích. Budova je držitelem certifikátu LEED Gold.

AUTOR: Martina Marečková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz