Inteligentní systémy optimalizují úspory

OTÁZKA: Co si lze představit pod pojmem inteligentní fasáda?

Nejpřirozenější formu výstavby budov s ohledem na symbiózu s přírodou a její funkčností jsou certifikační systémy budov, jakou jsou LEED, BREAM, HQE a další. Tyto systémy hodnocení budov právě respektují umístění, natočení, stínění, vliv na okolí, nakládání s odpadnímy vodami a další aspekty respektující vliv objektu na okolí. Právě vzhledem k těmto nově přicházejícím trendům komerční budovy snižují svou tzv. uhlíkovou stopu. To znamená, že se dají velmi významně ovlivnit emise skleníkových plynů díky správnému designu budovy a vhodné volbě řídicích systémů, které se postarají o optimalizaci energetické náročnosti.

OTÁZKA: Požadavky investorů na co největší zasklenou plochu asi nejdou příliš ruku v ruce se snahou snižovat uhlíkovou stopu?

Velmi významnou složkou ovlivňující energetickou náročnost budov je právě fasáda, kde lze aplikovat nejnovější technologie materiálů zvyšujících tepelný odpor schránky. Pokrok ve stavebních materiálech udělal obrovský skok. Jen pro srovnání, 45cm zdivo z plné cihly odpovídá tepelným odporem přibližně 7,5 cm plynosilikátového zdiva. Komerční budova však vyžaduje téměř 80% prosklené fasády z důvodu prosvětlení prostor nejen kvůli současným trendům, ale to s sebou nese spoustu nevýhod. Jednou z hlavních je tepelný zisk během letních měsíců, kdy se stává problémem chlazení budovy a bývá často dokonce náročnější nežli vytápění. Je sice pravdou, že současná zasklení daleko předčí dřívější systémy zdění. Dnešní zasklení trojsklem U = 0,7 W/m2K, tedy tepelný odpor R = 1/U 1,43 m2K/W, odpovídá zhruba šesti centimetrům polystyrenu nebo 120 cm plné cihly. Kdo strávil nějaký čas v budově natočené jižně s kvalitně prosklenou fasádou, ví, že ani kvalitní zasklení nechrání před dobře mířený m slunečním paprskem.

OTÁZKA: Další přidávání skel a izolantů tedy celý problém nevyřeší.

Máte pravdu. Proto přichází na řadu inteligentní fasáda, která ví, kdy má jak reagovat na základě ročního období, polohy slunce a vnější teploty. Těmito inteligentními systémy řízení žaluzií, slunolamů, automatického otvírání oken lze eliminovat nejen tepelné zisky, ale i ztráty během zimního období, případně naopak tepelné i světelné zisky zvyšovat. Samozřejmě není nutné je implementovat po celé fasádě, ale zejména na exponovaných částech budovy, a to hlavně jižních a západních, případně se může jednat o povrchovou úpravu zasklení. Inteligentní reakci fasády má na starosti systém KNX, který se může postarat jak o měření intenzity slunečního záření, tak i o směr větru, čímž v souznění s vlivy počasí ovlivňuje náklon slunolamů a regulaci dalších souvisejících systémů řízení budovy. KNX je otevřený a proto jej implementuje do svých řídicích celků spousta firem, jako například Schneider Electric nebo ABB, takže je možné si volně vybrat a případně kombinovat prvky od různých fire m. Tyto prvky vždy procházejí certifikačním programem, aby došlo k jejich vzájemné kompatibilitě.

OTÁZKA: Investor však řeší především cenu. Cítíte nějaký posun v myšlení?

Běžnou praxí je stále volba jednotlivých řídicích systémů dle cenových nabídek, které se snaží minimalizovat dodavatel na minimum s cílem maximalizace marží. Investor si však neuvědomuje následky takto řízeného projektu, jehož cílem je minimalizace vstupních nákladů. Je nutné si uvědomit, že 75 % nákladů za dobu životnosti objektu jsou provozní náklady, a ty se dají řídit správně navrženým systémem řízení budovy, kde nedochází ke konfliktům a neprůhlednosti mezi jednotlivými systémy.

Maximalizace zisku z investičního kapitálu je pak možná díky snadnější regulaci provozních nákladů. Provoz energeticky náročné budovy snižuje výnosy a atraktivitu pro potenciální nájemníky, jelikož i ti se snaží snižovat své provozní náklady, které jdou ruku v ruce se zvyšováním komfortu.

OTÁZKA: Dnešní technologie umožňují vzájemnou provázanost. Spolupracujete s dalšími firmami?

V tom je klíč k úspěchu v regulaci energetického hospodářství komplexních objektů. Například firma CISCO vyvinula protokol EnergyWise, který ve spolupráci se společností Schneider Electric využívá k monitorování a řízení spotřeb IT infrastruktury v komerčních budovách. Vzhledem k vazbě se systémy řízení budov, jež mohou využívat společnou IT síť bez nutnosti budování dvou separátních sítí, jsou v komplexních budovách velmi nákladné. Proto vlivem tohoto systému je možné regulovat až 25 % energií v budově v návaznosti na BMS. Například díky přístupovému systému lze vypnout veškerá zařízení příslušné kanceláře, která by byla běžně napájena po celou dobu nepřítomnosti.

OTÁZKA: Budovy mohou být téměř prošpikovány technologiemi k řízení energetických toků, ale pokud je snahou provozovat budovu optimálně, tak asi nejde jen o teploty a vypnutí či regulaci spotřebičů?

Je nutné sledovat trendy spotřeb v celém průběhu dne, aby bylo možné nasadit případná úsporná opatření. Tento přístup energy managementu, vycházejícího z norem EN 16 001 či ISO 50 001, je správným směrem, jak provozovat energeticky optimalizovaný celek. Jestliže sbíráme data po celý den a rok, jsme schopni analyzovat situaci daleko přesněji a zejména eliminovat bolestivá místa mnohem rychleji a účinně. Energetický monitoring je prvním krokem, jak začít hledat úspory. Systémy monitoringu, jež dodává Schneider, jsou schopny sbírat nejen data o elektřině, ale i o plynu, vodě, páře, IT a dalších zdrojích.

AUTOR: Jiří Kučera