Označování budov energetickými štítky

Různé celosvětové statistické studie čas od času upozorňují na důležitý fakt, že budovy v rámci celého svého životního cyklu výrazně zatěžují životní prostředí. Daná skutečnost je důvodem, proč je výstavba podle trvale udržitelných principů v poslední době identifikovaná jako jeden z hlavních cílů budování celého světa a proč se ve spojení s moderní formou bydlení stále častěji objevují pojmy typu "zelený", "inteligentní" a "udržitelný".

Na tento vývoj reaguje také vládní novela, která mimo jiné zavádí povinnost označovat budovy energetickými štítky, podobně jako je tomu nyní u elektrospotřebičů. Štítky, tzv. průkazy energetické náročnosti, mají sloužit jako informační nástroj pro kupující či nájemce, kteří podle něj zjistí provozní náklady na energie. Nové pravidlo by také mělo vést k nižší spotřebě energií a snížení výdajů za energie. Návrh vychází z evropské směrnice a také zavádí povinné měřiče tepla v bytech s ústředním topením.

Energetické štítky budou muset zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách nebo při jejich přestavbách a také při pronájmu nebo prodeji jednotlivých bytů.

Zavádění štítků na již existujících budovách bude postupné. Podle velikosti budov se budou označovat štítky v období od roku 2015 do roku 2019. Administrativní budovy i bytové domy s tzv. energeticky vztažnou plochou větší než 1500 metrů čtverečních přijdou na řadu jako první. O dva roky později dopadne tato povinnost na budovy nad 1000 metrů a od roku 2019 na budovy do 1000 metrů čtverečních zákonem stanovené plochy.

Požadavky na snižování energetické náročnosti budov se ale nebudou týkat například kostelů, malých staveb, kulturních památek nebo například průmyslových provozů. Výjimku budou mít také rekreační stavby.

Novela ale přináší i další povinnosti, například povinnou instalaci měřičů tepla v bytech s ústředním topením, a to od 1. ledna 2014. Pokud majitel bytu neumožní instalaci tohoto měřiče nebo jeho kontrolu a údržbu, bude mu hrozit pokuta až 50 000 korun. Jak řekl Pavel Jirásek z odboru elektroenergetiky ministerstva průmyslu, náklady na instalaci měřičů by měl nést majitel bytu nebo sdružení vlastníků, protože půjde o vybavení bytu. Jeden indikátor (odpařovací systém) se přitom dá na trhu pořídit zhruba do 250 Kč, elektronické indikátory jsou řádově dvakrát až třikrát dražší.

Novela zákona počítá i s tresty, jestliže například majitel bytu nepředá kupujícímu ještě před prodejem kopii energetického průkazu. V takovém případě mu bude hrozit až padesátitisícová pokuta.

Odborníci očekávají, že štítkování může přinést problémy například u majitelů, kteří nemají ke svým nemovitostem všechnu stavební dokumentaci. Upozorňují také, že majitelé nemovitostí náklady na energetické označení zřejmě promítnou do nájmů či prodejních cen.