Holit se budeme v poledne

Když Thomas Alva Edison v roce 1879 vytvořil první žárovku s bambusovým vláknem, netušil, jak moc tím změní celý svět. A určitě netušil, co s jeho vynálezem udělá Evropská unie a hysterie ekologů.

Žárovka nejprve sloužila kapitalismu - díky kvalitnímu světlu mohli dělníci pracovat i večer a v noci. Pak ale elektrické světlo zalilo i domy a byty. A lidé se radovali. Teď jim tuto radost bere Evropská unie.

Klasické žárovky pomalu končí a výrobci výrazně dražších "úsporných" zdrojů světla slibují levnější světlé zítřky. Bohužel, zatím jde hlavně o sliby. Problém není ve výpočtech trvanlivosti klasické žárovky a výdrže těch nových, úsporných. Zavádějící je příslib světla. Obyčejné úsporné žárovky s cenou kolem stokoruny totiž nesvítí ani zdaleka tak dobře jako "Edisonův stroj na teplo".

Na osvětlení schodiště ještě postačí, ale co světlo na večerní čtení v posteli? Nebo se zkuste při svitu úsporné žárovky oholit. Pokud nemáte oči jako rys, nejspíše budete potřebovat nezávislou výstupní kontrolu, protože zbloudilé chlupy prostě neuvidíte.

Samozřejmě, jsou i úsporná svítidla, která opravdu svítí. Ale ta si neříkají o pouhých 10 wattů a nestojí stokorunu. Taková kvalitní úsporná zářivka stojí kolem pětistovky. A snadno se poškodí.

AUTOR: Otakar Schön