Na tepelná čerpadla lze v Praze získat dotaci

Zájemci o instalaci alternativního způsoby vytápění do domu nebo bytu mají v Praze šanci získat dotaci. V roce 2010 tato částka byla v průměru téměř 62 tisíc korun, zájemci mohou získat až 80 tisíc. Celkem Praha takto každoročně poskytne několik milionů.

Při průměrné ceně instalace kotelny s tepelným čerpadlem do běžného rodinného domu ve výši 200 až 300 tisíc korun se jedná o slušnou pobídku.

Mimo jiné také proto program Zelená úsporám, ze kterého bylo možné získat na instalaci tepelného čerpadla část peněz, už skončil. V současné době již ministerstvo nové žádosti nepřijímá, podle Marty Machkové z tiskového odboru úřadu bude jejich posuzování a případné přidělování prostředků trvat do konce roku 2012.

Zájem o čerpadla vyvolává růst cen energií

"Pojem tepelná čerpadla už u nás do značné míry zdomácněl, což vyplývá i z toho, že dnes každý desátý nově postavený rodinný dům již toto zařízení má instalováno a tento trend stále vzrůstá. Meziroční nárůst počtu instalovaných tepelných čerpadel v České republice je zhruba 30 procent," uvádí předseda správní rady Asociace pro využití tepelných čerpadel Josef Slováček.

Souvisí to především s růstem cen paliv a energií. Vždyť se několikrát do roka pravidelně objeví zpráva o tom, že jejich ceny půjdou opět o několik procent nahoru a s opačným vývojem se počítat nedá.

Tepelná čerpadla pracují na principu, který je známý už zhruba 100 let. Spočívá v tom, že zařízení s využitím chladícího okruhu dokáže z okolí vytápěného domu posbírat tepelnou energii, kterou pak přenese do topného systému. Tepelnou energii je také možné odebírat ze spodní vody, je-li jí v daném místě dostatek, což je u nás jen výjimečně.

Dalším způsobem je odběr ze země prostřednictvím teplonosné kapaliny proudící v plastových trubkách umístěných pod zemí v takové hloubce, kde půda již nezamrzá. Plastové trubky se také vkládají do hlubinných vrtů. U nás převažují čerpadla odebírající tepelnou energii ze vzduchu.

"V principu tepelné čerpadlo díky tomu, že získá značný podíl tepelné energie z okolí vytápěného domu, sníží se množství nakupované energie o padesát až šedesát procent, za optimálních podmínek i více. Znamená to tedy výraznou úsporu tepla, uživatel tohoto zařízení má zhruba poloviční náklady," vysvětluje Slováček.

Mimoto teplo není třeba vyrábět spalováním fosilních paliv, což je mimořádně pozitivní z hlediska emisí skleníkových plynů a celkové ochrany životního prostředí.

Zatímco před několik lety byly náklady například díky provádění hlubinných vrtů zhruba 400 tisíc korun na jeden dům, nyní jsou tyto náklady zhruba na polovině. Mizí tedy názor platící zhruba před desíti lety, že se vzhledem k vysokým vstupním nákladům nevyplatí.

Návratnost investice je několik let

Je ale také třeba uvést, že tento způsob vytápění není vhodný jen pro rodinné domy. Náklady na bytový dům o sto bytech činí přibližně dva miliony Kč.

"Tyto částky by se na první pohled mohly zdát vysoké, když si promítneme výhled na růst cen energií na pár let dopředu, pak v novém rodinném domě se tato investice ve srovnání s vytápěním kondenzačním plynovým kotlem zaplatí asi za sedm až osm let, u zmíněného velkého bytového domu je návratnost tři až čtyři roky," vypočítává Slováček s tím, že použitá technologie pak majiteli nemovitosti ještě přinese několikanásobný zisk. V Evropské unii se investice bez dotací vrací přibližně za čtyři roky.

Právě tento způsob vytápění pro bytové domy může najít uplatnění v Praze, kde převážná většina obyvatel nebydlí v rodinných domech, největší uplatnění. Tepelná čerpadla se dnes instalují také do komerčních objektů, kde nejen vytápějí a ohřívají vodu, ale v letních dnech také efektivně chladí.

Vytápění se v Praze, potažmo v České republice, se ve většině případů zatím neobejde bez doplňkového zdroje tepla. Tím může být například stávající plynový kotel nebo například elektrická patrona, která je integrována již do samotného čerpadla.

Je možné také využít teplo z centrálního zásobování. Toho se ale odebere jen tolik, kolik v mrazivých dnech chybí. Čerpadla sice odebírají teplo i při velmi nízkých teplotách, ale samozřejmě méně. Mohou fungovat i při minus 25 stupních Celsia.

Pozor na neznačkové výrobce

To ovšem platí pro čerpadla od renomovaných výrobců. V poslední době se na trhu totiž objevují také zařízení pochybného původu, případně upravené klimatizační jednotky, které se za tepelná čerpadla vydávají.

Kvalitní výrobek se pozná podle toho, že má takzvanou pečeť kvality s názvem European Label Quality for Heat Pumps. Tato garantuje vysoké kvalitativní parametry, servisní zázemí, dodávku náhradních dílů minimálně deset let a podobně.

"Divím se těm, kteří si do nových domů zavádějí jiný tepelný zdroj než tepelné čerpadlo, ale nejspíš to bude tím, že nevědí, kam směřuje vývoj. Tvrdím, že toto desetiletí bude jejich dekádou. V tom se shoduji s experty z dalších zemí Evropské unie," uzavírá Valášek.

Zájemci o nejnovější trendy v této oblasti se mohou přijít informovat například také na veletrh Moderní vytápění, který se bude konat 23. až 26. února 2012 na Výstavišti v pražských Holešovicích.

Tepelná čerpadla

Investice a návratnost

Cena, za kterou je možné v dnešní době pořídit do rodinného domu kvalitní tepelné čerpadlo, se pohybuje mezi 200 a 300 tisíci korunami. V případě bytových domů jsou to miliony korun. I přes možnost poskytnutí dotace se sice jedná o významnou částku, která se ale provozem čerpadla vrací. Výrobci uvádějí, že v případě rodinného domu se čerpadlo zaplatí za sedm až osm let, u bytových domů je to ještě méně. Nezanedbatelné je také ekologické hledisko, energie pro vytápění a ohřev vody není nutné vyrábět spalováním fosilních paliv.

AUTOR: Hynek Paštěka
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

ZDROJ: Praha