Čtvrtek, 28. března 2024

Větrné elektrárny jako nový sociální fenomén

Bouřlivým rozvojem začíná procházet využívání větrné energie v ČR.
Větrné elektrárny jako nový sociální fenomén
Větrné elektrárny (VE) však mají nejen své environmentální souvislosti (ochrana přírodního prostředí), ale spolurozhodují i o principiální změně vizuálního charakteru české krajiny, ovlivňují kvalitu života lidí, jejich vzájemné soužití, potenciál rozvoje cestovního ruchu v území atd. Primární analýza názorů veřejnosti na VE (jejich vnímání a image) je důležitá i proto, že pozitivní akceptace ze strany obyvatel dotčených lokalit je v konkrétních případech projektů výstavby jednou z podmínek realizace.

Typickou argumentací oponentů bývá, že VE jsou nákladné, nespolehlivé, hlučné, narušují přírodní scenérii a ohrožují ptáky i zvířata. Obhájci kontrují tím, že VE jsou alternativou využívaných zdrojů, neznečisťují životní prostředí, jsou bezpečné a jejich zdroje jsou ve srovnání s využíváním fosilních paliv neomezené. Postoje lidí tak závisejí převážně na individuálních hodnotách, preferencích a představách (i mýtech). Odpověď na otázku, do jaké míry VE ruší či ozvláštňují krajinu a zda je větrná energie drahá (vážíme-li potenciální nebezpečí změn globálního klimatu), je věcí subjektivního posouzení. Při šíření informací o této problematice a ovlivňování názorů lidí přitom významnou roli hrají systém dvoustupňové komunikace a názoroví vůdci.

"NE NA MÉM DVORKU"

Pokud jde o veřejné mínění, je třeba rozlišit pozitivní postoj k větrné energii jako k obecné ideji a akceptaci VE jako reálných staveb strukturujících konkrétní krajinu. Z výzkumů v zahraničí1) i u nás vyplývá, že většina lidí (70 až 90 %) podporuje rozvoj VE. Podpora však významně klesá (50 až 65 %) ve vztahu ke konkrétním projektům. Tento jev bývá nazýván NIMBY syndrom (z anglického Not In My Back Yard - Ne na mém dvorku).

Skutečnost, že lidé podporují určitou myšlenku či plán v abstraktní podobě, ale brání její realizaci v konkrétní lokalitě, se ovšem netýká pouze VE, nýbrž i jiných staveb (letišť, dálnic, tunelů, budov věznic, sociálních ústavů apod.), které mohou vizuálně, hlukem či jinak ovlivňovat obyvatele daného místa.

MĚSTA VIDÍ VENKOVSKOU KRAJINU "ROMANTIČTĚJI"

Pozitivnější postoj k VE zastávají lidé s vyšší mírou znalostí o problematice výroby elektrické energie a obnovitelných zdrojů, zatímco silnější efekt má NIMBY syndrom u těch, kteří jsou méně informovaní. Sklon k negativním postojům v otázce využití VE projevují spíše lidé žijící ve městech než ti, kdo žijí na venkově. Což lze interpretovat tak, že obyvatelé měst mají na venkovskou krajinu "romantičtější" pohled, zatímco lidé žijící na vesnici vnímají přírodu praktičtěji a udržují si k ní utilitárnější vztah. Rovněž lidé s osobní zkušeností s VE ve svém okolí nepovažují jejich vizuální dopad na krajinu ani hluk za tak významné faktory. Zatímco míra akceptace VE obvykle klesá během procesu plánování konkrétních projektů a jejich realizace, po dokončení a zahájení provozu míra souhlasu s jejich využíváním opět roste.

Ačkoliv odpůrci VE často zmiňují aspekt odlivu návštěvníků z turisticky atraktivních lokalit, studie potvrzují, že přímá souvislost mezi výskytem turistů a počtem VE v místě neexistuje. Příklady z Německa naopak ukazují, že VE mohou efektivně působit v marketingových strategiích rozvoje cestovního ruchu, přispět k pozitivnějšímu image lokality a lze je využít jako místa naučných exkurzí, vyhlídkové platformy aj.

NĚKDY JDE VÍC O OPOZICI VŮČI RADNICI NEŽ O VRTULE

Pokud lidé projevují výrazný odpor k projektům výstavby, velmi často jim ani tolik nevadí samotné VE, nýbrž tak primárně vyjadřují opozici vůči osobám zainteresovaným v daných projektech (developerské firmy, místní politici). Na postoje veřejnosti přitom obvykle negativně působí, nemůže-li se účastnit procesu plánování a rozhodování.

Výzkum zaměřený na vnímání dílčích aspektů a souvislostí využití VE z pohledu různých skupin veřejnosti2) by měl být nedílnou součástí jejich zavádění. Názory a postoje lidí bývají totiž často ovlivňovány specifickými lokálními zájmy a zkušenostmi a utvářejí se v rámci interakcí všech sociálních aktérů. Za klíčové faktory zvyšující míru akceptace ze strany veřejnosti lze přitom označit: 1) úroveň informovanosti o dané problematice, 2) transparentní plánování projektů, a 3) participaci v rozhodovacím procesu.

Poznámky

1) viz Krohn, S., Damborg S. (1999): On Public Attitudes Towards Wind Power. In: 16 (1).

2) viz Frantál, B., Kallabová, E., Nováková, E. (2007): Vybrané metodické přístupy k lokalizaci větrných elektráren v krajině. In: Větrné elektrárny v Jihomoravském kraji. Veronica, Brno.

AUTOR: BOHUMIL FRANTÁL
výzkumný pracovník Střediska environmentální geografie Ústavu geoniky AV ČR
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů